Pět let po povodních: smutek i rozmach

Protipovodňová opatření v Praze

Od konce minulého týdne si na mnoha místech České republiky lidé různou formou připomínají ničivé povodně, které zemi postihly před pěti lety.

Protipovodňová opatření v Praze
V pondělí vláda schválila převod čtyř miliard korun ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo zemědělství, které z těchto peněz bude financovat protipovodňová opatření. Je to ale jen jedna z částek, směřujících k tomuto účelu: na ochranu před povodněmi stát uvolní celkem 15 miliard korun. Kabinet o věci jednal pět let poté, co české země zažily záplavy, o kterých se hovořilo jako o tisícileté vodě.

Petr Fejk, foto: ČTK
Rovněž v pondělí si smutné výročí připomněla i pražská zoologická zahrada. Její ředitel Petr Fejk na vzpomínkové akci prohlásil, že v konečném důsledku je na tom ZOO dnes lépe, než před povodněmi. V moderních pavilonech, které byly od té doby vybudovány, zahradě stoupla návštěvnost a tím pádem i tržby. Po úpravách mohou lidé pozorovat zvířata převážně bez mříží a bariér. Přesto všechno by si Petr Fejk nikdy nepřál, aby velká voda přišla: "My jsme museli dokonce čtyři zvířata utratit, z nichž to nejviditelnější pro veřejnost bylo utracení sloního samce Kadíry. Po opadnutí vody jsme museli některá zvířata i hledat. Tak jsme třeba našli utonulého gorilího samečka Ponga anebo jsme velice náročnou odchytovou akcí dávali dohromady skupinu lachtanů, z nichž nejznámější povodňový příběh absolvoval samec Gaston."

Velká voda před pěti lety přinesla smrt sedmnácti lidem. Že počet obětí nebyl vyšší, je bezpochyby i zásluhou nasazení hasičů, vojáků a dobrovolníků a možná i díky výdobytkům moderní doby, od schopnosti počítačovými modely předvídat hrozící rizika alespoň následujících dní po možnost prostřednictvím médií okamžitě posílat na velké vzdálenosti varovné zprávy. Připomeňme si atmosféru oněch dnů i nahrávkou z archivu Českého rozhlasu z pražského Karlína.

"Vážení spoluobčané! Upozorňujeme vás, že byla zahájena řízená preventivní evakuace oblasti Karlína. Shromážděte se, prosím, na veřejných shromaždištích, s sebou vezměte osobní doklady, léky, jídlo a pití na dobu 24 hodin pro sebe a zvířata. Vyzýváme vás k odstranění vozidel a odvezení na bezpečné místo. Zbylá vozidla budou odtažena."

Rozsah materiálních škod byl v celé republice vyčíslen na téměř 75 miliard korun. Další miliardy, jak už jsme řekli, ale spolykaly a ještě spolykají preventivní opatření. Ani více než tři miliardy, které například už do své ochrany investovala česká metropole, ale nemohou nikdy ochránit úplně všechna území, říká pražský primátor Pavel Bém: "Je to vždy otázka vzorce, kde na jedné straně měříme náklady, a tedy kolik nás ochrana příslušného místa stojí a zdali to je nebo není efektivně vynaložená částka. Už samo o sobě těch tři a půl miliardy jsou neuvěřitelné finanční prostředky a dovolím si tvrdit, že žádné jiné město tak velké náklady, a teď mluvím nejenom o střední a takzvaně kdysi východní Evropě, ale i o západní Evropě, nikdy žádné město takové finanční prostředky do své protipovodňové ochrany neinvestovalo."

Podle Béma ale samotná Praha přes 27 miliardové škody a tři a půl miliardové náklady v konečném důsledku získala. Investiční příležitosti hlavního města se prý zvedly o 40 miliard korun, tvrdí optimisticky primátor a zdůrazňuje, že tvář města se změnila k lepšímu: "Dnes, pět let poté, mohu říci: povodně nejenom Praze vzaly, ale povodně také Praze daly. Novou řeku, nové říční koryto, nová nábřeží. Vlastně se po 160 letech dokončilo budování pražských nábřeží. Tato pražská nábřeží začala být budována na základě politického rozhodnutí po katastrofální stoleté povodni v roce 1845 a byla budována v různých etapách. To budování samozřejmě bylo přerušeno další katastrofální povodní v roce 1890. A tedy ta poslední velká, v roce 2002, tak ta nás donutila nebo inspirovala k tomu, že jsme od Negrelliho viaduktu dokončili pražská nábřeží zemními valy v té investičně mimořádně atraktivní oblasti Rohanského ostrova, Libeňských doků, holešovických přístavů."

Zatopený vstup do metra
Metropole je ale přece jen výjimkou: je investičně přitažlivá, sama hospodaří s velkým rozpočtem a navíc ji významně podpořil stát: ministerstvo zemědělství například Praze přispělo dotací ve výši 600 milionů korun. Se zmenšujícím se počtem obyvatel a také rozpočtem ale klesají i možnosti rozmachu. V důsledku škod před pěti lety až několikanásobně podražilo živelné pojištění. Jak limitující je to faktor, ukazuje příklad tentokrát ze soukromého sektoru. Hovoří vedoucí tehdy vyplavené pily v osadě Hamr u jihočeského Římova Jaromír Mertlík: "Co se týče pojištění, tak to bychom si při našem malém provozu nemohli dovolit. Nikdo by nám nepojistil takový areál, to bychom si na tu pojistku ani nevydělali."

Převážně ale zaznívá, že celková ochrana před povodněmi je dnes na mnohem vyšší úrovni, než v roce 2002. Na konferenci o protipovodňové ochraně v Drážďanech minulý týden představitelé Česka a Německa navíc konstatovali, že se zlepšila i společná ochrana obou sousedních zemí, které největšího pokroku dosáhly v hlásném a předpovědním systému.

Paradoxem dnešních dní je pak v tomto kontextu fakt, že navzdory několika lokálním záplavám dnes Českou republiku trápí převážně sucho a hladiny měřených vodních toků i ploch někde dosahují až dvacetiletého minima.