Pětadvacátiny kardioverter-defibrilátoru

r_2100x1400_radio_praha.png

Malé jubileum si v těchto dnech připomínají čeští kardiologové. Před pětadvaceti lety voperovali prvnímu pacientovi v bývalém Československu tzv. defibrilátor, tedy přístroj, který kontroluje a usměrňuje činnost srdce.

Jak v této souvislosti upozornil vedoucí oddělení srdečního selhání kliniky kardiologie v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) docent Ivan Málek, náhlá smrt ze srdečního selhání neohrožuje jen seniory, ale každý desátý pacient je mladý. Srdeční selhání charakterizoval jako epidemii moderní kardiologie. Počty Čechů se zvýšeným rizikem se podle něj pohybují v řádech milionů a stále jich přibývá.

Před zavedením defibrilátorů musel pacient prodělat poměrně náročnou operaci.

"To se pacientovi musel otevřít hrudník a elektrodový systém se implantoval na povrch srdce," zavzpomínal pro Českou televizi Jan Bytešník, vedoucí oddělení arytmologie Kliniky kardiologie už zmíněného institutu.

Defibrilátory byly ve svých začátcích poměrně velké. Dnes se klidně vejdou do ruky, jsou z titanu a některým lidem každodenně zachraňují život.

"Jsou to pacienti, kteří mají srdeční selhání nebo pacienti, kteří mají primární elektrickou poruchu, a jinak mají zdravé srdce,"říká přednosta Kliniky kardiologie IKEM Josef Kautzner.

Přístroj na srovnání srdečního rytmu už jedenáct let svými výboji pomáhá mimo jiné novopečené mamince osmiměsíčního Maxmiliána paní Martině Švejdarové, která dostala přístroj ve svých devatenácti letech:

"To omezení bylo hlavně v tom, že jsem omdlívala s bezvědomím, a to bezvědomí bylo někdy na pět, na deset minut. Už jedenáct let ty strojky mám, výboje dostávám, ale pořád ještě, když to má přijít, tak prostě u toho kričím, protože to bolí."

Profesor Kautzner dnes už s nostalgií vzpomíná na začátky aplikování kardioverter-defibrilátorů v Československu:

"Byl to odraz světového trendu, protože ve stejném roce se tak stalo v Německu, ve Francii, ve Velké Británii, a Praha byla asi jedenáctým místem v Evropě, kde byl tehdy první přístroj zaveden. Skutečný rozmach nastal až po roce 1989, kdy ty počty začaly narůstat výrazně. V České republice je to dnes běžná věc, pacientů se každým rokem implantuje více a více. V loňském roce to bylo 2 tisíce přístrojů, které byly naimplantovány, což je velký počet. V přepočtu na milion obyvatel jsme na předních místech v Evropě."

Defibrilátor není levná záležitost. Stojí kolem jednoho milionu korun, ale zdravotní pojišťovny je hradí. Dnes se tyto přístroje implantují i lidem, u nichž je zvýšené riziko, že je arytmie postihne.

"Většina těch pacientů má významné snížení funkce levé komory srdeční, čili má poruchu funkce nebo srdeční selhání již manifestní, a to jsou rizikoví pacienti. A potom je to skupina mladych pacientů, kteří mají primární elektrickou poruchu nebo mají v rodině anamnézu náhlé smrti, a u těchto pacientů dáváme kardioverter-defibrilátor profylakticky",říká přednosta Kliniky kardiologie IKEM Josef Kautzner.

V Česku evidujeme 150 tisíc lidí ohrožených srdečním selháním a nejméně stejný počet vykazuje již příznaky postižení srdce, i když zatím bez projevů selhání.