Petr Fejk: Chceme být nejlepší ZOO na světě

Slon Kadíra, hrošice Lentilka, lev Bert a hlavně lachtan Gaston. Kdo by neznal tyto smutné zvířecí oběti loňské povodně? Na tisíc dalších zvířat se tehdy z pražské ZOO podařilo evakuovat; velká voda způsobila v zoologické zahradě škody za bezmála 250 milionů korun. Mnohé se podařilo odstranit, mnohé areály a pavilony na rekonstrukci ještě čekají. Rok po povodních se opět mluví o trojské ZOO, kterou vede Petr Fejk. V zoologické zahradě natáčel Herbert Brynda.

Petr Fejk: Chceme být nejlepší ZOO na světě

Je 12. srpna 2002 a do Prahy se valí druhá povodňová vlna, premiér Špidla večer vyhlašuje pro území hlavního města a dalších čtyř krajů nouzový stav. V průběhu noci na 13. srpna jsou evakuovány části Karlína, Libně, Holešovic, Malé Strany a Smíchova. V úterý 13. srpna dosahuje průtok Vltavy v Praze neuvěřitelných 4500 metrů krychlových za vteřinu, pod vodou jsou už všechny pražské ostrovy. Kritický den pro ZOO však nastává až 14. srpna: tone gorilí samec, musí být utracen slon a na svou pouť se vydává lachtan Gaston. Téměř o rok později jsem se vydal do zoologické zahrady, abych se jejího ředitele Petra Fejka zeptal, kdy mu během loňské katastrofy bylo nejhůře:

Petr Fejk, foto: CTK

"Musím říci, že v průběhu evakuace a v průběhu povodní jsem se choval naprosto racionálně - a zaplaťpámbu za to, - protože jsme musel přijímat desítky dilematických rozhodnutí a vůbec nebyl pro emoce prostor. Spíše jsem to začal prožívat později, když jsem si uvědomil následky, co se všechno stalo a mohlo stát. Asi nejvíce jsem prožíval gorilího samečka Ponga, kterému na tomto světě nesvítila špatná hvězda a povodně z jeho pohledu byly strašná smůla; a potom Gaston, který měl být pro naši zahradu happy endem a uhynul při návratu, tehdy mi vyhrkly slzy. Druhou vlnou, kterou jsem velmi prožíval, byla mediální vlna, kdy jsme museli čelit útoku, že nám byla celá věc lhostejná, že jsme neudělali všechno pro záchranu zvířat. Tady musím říci, že přestože jsme všichni při té záchraně bojovali jako lvi, tak se mě to velice dotklo. I když to nakonec dopadlo dobře, protože nás veřejnost začala sama hájit a ty extrémní hlasy pomohly k tomu, že nás hájili i ti, kteří by za normálních okolností mlčeli."

Mezi ty nejhlasitější kritiky patřila i paní Kubišová, ale řekl bych, že po tom roce už všechny vášně opadly, že jste se už domluvili...

"Určitě. Ony všechny ty emoce a diskuse okolo smyslu zahrad nebo kvality naší evakuace opadly. Už je to všechno pryč. S paní Kubišovou jsme se dokonce setkali a všechno si vyříkali. Paní Kubišová je pro tuto zemi velký fenomén, zoologická zahrada také, proto by nebylo rozumné, kdyby mezi námi zůstalo něco negativního. Nakonec vše dokonce vyústilo ve společnou akci na pomoc zahradě."

Abeba, foto: CTK

V čem byste řekl, že byly povodně - ono neštěstí - štěstím pro zoologickou zahradu, dá-li se to tak říci?

"Je to asi příliš říci, že to bylo štěstí, ale je pravda, že na všem špatném lze nalézt něco pozitivního, všechno zlé je k něčemu dobré. Z jednoho pohledu musím říci, že to lidi v zahradě ohromně stmelilo. Když s někým nesete v náručí gorilu nebo vytahujete panikařící slonici z výběhu, tak vás to opravdu nadlouho spojí. V tomto okamžiku táhneme za jeden provaz jako nikdy předtím, máme jeden společný cíl, dát zahradu zase do pořádku. Pak musím říci, že zahrada téměř z poloviny zmizela, byla z poloviny zničena. Voda smetla nejen nové věci, ale také věci staré. A my máme vlastně obrovskou šanci, kterou žádná jiná zoologická zahrada nemá, na polovině zahrady vybudovat v relativně krátkém čase zahradu novou, s nejlepšími požadavky a nároky na kvalitní zahradu 21.století. To je obrovská výzva. Uděláme všechno proto, abychom z pražské ZOO udělali nejlepší ZOO na světě."

Už jste mluvil o ztrátách, ale co přírůstky, z jakých máte největší radost?

"Během roku po povodni, od srpna 2002 do dneška, se nám narodilo - teď jsme to počítali - přesně 322 mláďat, což je úplně normální číslo, jako v běžném roce. Jsou tam i velice vzácné odchovy, jako například odchov dvojčat středoasijské kočky manula, ale narodila se třeba i mláďata v chovech, které byly povodní přímo zaplavené, v podmínkách, kde bychom to vůbec nečekali, jako například třináct tučňáků Humboldtových, kteří strávili několik týdnů v úplně jiném výběhu, konkrétně u vyder v horní části zahrady. A samozřejmě jsme vůbec nečekali - u lachtanů jsme se už totiž kromě vzpomínek povodněmi vůbec nezabývali -, že je samice Bára březí. Tak se narodil Gastonovi potomek. Je to zvíře, které nám doslova darovalo nebe, Gaston z nebe, Gastonův pohrobek, a dnes v neděli 10. srpna ho slavnostně křtíme."

A křest dvouměsíčního Gastonova potomka byl skutečně velkolepý:

"Křtíme Gastonovu dceru jménem Abeba. Poprosím Vás, abyste otevřeli šampaňské a ještě poprosím gratulanty, aby každý za sebe něco popřál."