Placákův Fízl nominovaný na Magnesii Literu

r_2100x1400_radio_praha.png

Magnezia Litera je literární ocenění, které si získalo za 7 let své existence značnou prestiž. Uděluje se v několika kategoriích a letos budou vítězové vyhlášeni 20. dubna. Už v březnu jsme se ale dozvěděli jména nominovaných autorů a můžeme tedy spolu s porotou hrát hru, koho bychom jako čtenáři vybrali my sami. Dnes představíme jednu z knih nominovaných v kategorii publicistika. Jmenuje s Fízl a jejím autorem je Petr Placák. Do studia ho pozval Vilém Faltýnek.

Zahájili jsme ukázkou z vašeho nového literárního díla Fízl. Měl jsem na jazyku slovo román, ale to by nebylo vůbec přesné. Mohl byste sám uvést na pravou míru, jaký je to literární žánr?

"To literární dílo jste řekl správně. Spousta recenzentů si s tím neví rady, někdo to má za historicko-dokumentární knížku, což myslím není... není to historicko-dokumentární knížka, i když samozřejmě s dokumenty pracuje."

Ano, vy vycházíte z materiálů, které o vás shromáždila StB, z vyšetřovacích spisů, v knize najdeme i přetištěné některé fotografie. Vysvětlil jste, co to není. Ale co to je?

"No to bych taky rád věděl. Já tradičně nedělám ve svém psaní moc rozdílu mezi literaturou, publicistikou a jakýmkoliv jiným žánrem. Nějak se mi to prolíná všechno dohromady, a to z toho důvodu, že ať literatura, publicistika nebo cokoliv jíiného jsou prostě součásti mého života, srze něž se nějak stavím k okolnímu světu, a tyhle formy pro mě nejsou až tak důležité."

Čím se vyznačuje umělecká literatura na rozdíl od publicistiky? Jak se ty dvě kategorie ve vašem pojetí liší?

Petr Placák, foto: ČTK
"Literatura je absolutní svoboda. Tam si člověk může blbnout a vyvádět jak chce, samozřejmě s tím nebezpečím, že mu někdo otluče o hlavu, že to je úplná blbost. Ale to je riziko jakéhokoliv díla, s nímž jde člověk na veřejnost. No a v publicistice člověk musí samozřejmě hlídat fakta."

Komise, která rozhoduje o cenách Magnesia Litera, vás nominovala v kategorii publicistika, čili dospěla zřejmě k závěru, že se víc držíte faktů, než fabulujete.

"S fabulací a s fakty se dá ohromně vyhrát, a to je součást té literatury. tak bych to spíš považoval za literaturu. Ale úplně nejvíc by mě potěšilo, kdyby to bylo nominované v kategorii pro mládež, protože podle mě to je prostě naučná kniha a měli by ji číst školáci."

Vaše kniha se věnuje normalizaci, sedmdesátým a osmdesátým letům a fenoménu fízla, který nevyrůstá z té doby, ale po svém v ní ožívá. Přesahujete v té knize i do současnosti?

"Samozřejmě přeshuju do současnosti, nepsal bych tu věc, kdyby neměla nějaký univerzální podklad, obecné sdělení. A fenomén fízla, což znamená vůbec otázku toho, jak se jedinec může bránit proti systémovému nátlaku, jehož je tedy fízl nejviditelnější výhonek, ale nemusí jít samozřejmě jenom o fízla, ten systémový nátlak má mnoho podob, a dneska samozřejmě existuje taky, jenomže je mnohem sofistikovanější. Lidi si ho možná méně uvědomují, ale o to je nebezpečnější."

Jaké jsou současné podoby fízlovství nebo nátlaku?

"Ten systém je postaven tak, aby vás vyždímal jako citrón. Dneska to samozřejmě není na ideologické bázi, ani vám nehrozí kriminál za to, když něco napíšete nebo řeknete, ale tlak okolí vede skrz finance, protože všechno se přepočítává na peníze, což je svým způsobem taky ideologie. Za minulého režimu se všechno převádělo na marxismus-leninismus a dneska, co není převedené na peníze, tak neexistuje, podobně jako před listopadem co nebylo marxistické, tak se marginalizovalo, ne-li kriminalizovalo. takže ten nátlak tady je a je ohromný. A dokazují to i počty lidí v blázincích, na práškách a podobně. Svým způsobem je to nátlak mnohem dokonalejší a o něčem podobném se komunistům ani nezdálo. jak to funguje dneska bez jakéhokoliv násilí a Ty, ty, ty!