Pluháčkových třináct let petrovských - a dost

'Plivanec na rozloučenou'

Ani dnes ve svátek nebude chybět knižní téma. Možná jste pod stromečkem našli nový román Michala Viewegha nebo Jiřího Kratochvila, knižní rozhovor s výtvarníkem Kokoliou, možná poezii Leoše Bacona Slaniny, Ivana Wernische, Milana Ohniska, Sylvy Fischerové. Všechny mají společné jedno - nakladatelství Petrov. Majitel úspěšného brněnského nakladatelství Martin Pluháček před krátkým časem oznámil veřejnosti i svým spolupracovníkům překvapivé rozhodnutí: k poslednímu dni roku končí. Více v rozhovoru Viléma Faltýnka s šéfredaktorem Petrova Milošem Voráčem.

'Plivanec na rozloučenou'
"Nejlepší odpověď by dal sám majitel nakladatelství Martin Pluháček, ale protože jsem tu dnes já, tak můžu pouze konstatovat, jžře je to jeho osobní rozhodnutí a jeho pozice ho k tomuto kroku opravňuje. Ač jsme spolu vedli debaty, zda to nezařídit jinak, on se jako jediný majitel rozhodl takto a je potřeba to respektovat."

Jestli tomu tedy správně rozumím, on se rozhodl odejít a nechce, aby po něm zůstal Petrov bez něj?

"Možná se to takto dá říct, ale upřesním. Jeden z důvodů, proč Martin Pluháček končí, je ten, že je nakladatelováním unaven, Petrov vznikl 1. 1. 1993 jako nakladatelství jednoho muže a postupně se to nakladatelství rozvinulo, nakonec pro něj pracovalo osm lidí, takže ve srovnáním s tím, jak začínal, tak se stalo poměrně velkým nakladatelstvím a to ho jaksi unavilo. Řekl bych, že ta cesta úvah vede od euforie k ekonomické rozvaze. Možná je to dobrý příklad, jak se posouvá vnímání v oblasti nakladatelování vůbec. Martin Pluháček se ale nakladatelováním bude živit dál, ale co se týká Petrova v té jeho současné podobě, ten se rozhodl zakonzervovat, udělt z něho jakousi archiválii, oficiálně ho pohřbít. Neuvažoval ani o tom, že by tu značku prodal. Na druhou starnu, od 1. 1. 2003 bude dál nakladatelovat, bude se tím dál živit a to nakladatelství se bude podobat petrovským počátkům, bude to opět nakladatelství jednoho muže s externími spolupracovníky, plus bere si autory, kteří přinášeli Petrovu největší ekonomické zisky."

Jaká bude poslední kniha vydaná v Petrovu?

"Poslední 343. titul se jmenuje Plivanec na rozloučenou, jehož autorem je muž, který si říká Misantrop. Objevily se spekulace, které nabývají až mýtických rozměrů a je půvabné to sledovat, protože jedna z verzí je, že autorem je sám Martin Pluháček, jiná verze je, že autoři jsou složeni z týmu pracovníků nakladatelství Petrov. Ani jedna ani druhá verze není správná, a pokud se k tomu mám vyjádřit, tak ten mýtus zbořím, což je mi docela líto. Misantrop je skutečná živá postava, je to autor, který vydává svoji knižní prvotinu, žije na středně velkém moravském městě a ten Plivanec na rozloučenou už jsme měli smluvně vyřešen v roce 2004 a vychází to takto víceméně náhodou."

O jakou knihu půjde?

"Je to kniha poměrně obsáhlá, na to že je to prvotina, texty jsou to různorodé a myslím, že čtenáři se velmi rychle rozdělí na velké příznivce této knihy a velké odpůrce, protože autor je přirovnáván tak trochu k Friedrichu Nietschemu, což je kontroverzní osobnost, a vůbec je to muž, který nastavuje tomuto světu takový velký, doširoka otevřený úšklebek."

Co vy jako pracovníci nakladatelství? Tušili jste dopředu, že se Martin Pluháček chystá k takovému kroku?

"Musím říct, že já jako šéfredaktor jsem to absolutně netušil. Myslím, že Martin si dlouho to rozhodnutí nechával pouze pro sebe. A podobně jako já byli šokování všichni v Petrově i mimo Petrov, o tom konečně svědčí různé ankety, které se týkaly přímo zániku Petrova, a reakce novinářů, spisovatelů, čtenářů na tento fakt."

Víte už, co budete dělat od 1. ledna 2006?

"Mám zatím takovou vizi, že bych spolupracoval s různými nakladatelskými subjekty a uvidíme, co to přinese."

Převažují ve vás v tuto chvíli myšlenky na zanikající nakladatelství, nebo nějaká naděje do budoucna?

"Já bych na to odpověděl takto. Názory na zánik Petrova máme s Martinem rozdílné. Martin se přidržel hesla: V nejlepším přestat, já jsem se přidržel hesla: V nejlepším pokračovat. Čili v tom je patrný velký rozdíl. U mě se teďf mísí radost z výsledků, které máme za sebou, s nostalgií, že už to všechno končí. A zároveň zvědavost, co pro mě i pro bývalé petrovské autory přinese budoucnost."