Podle statistiků v ČR končí recese, pomáhá poptávka ze zahraničí

Illustrationsbild: Svilen Milev, Stock.xchng

Česká ekonomika se podle statistiků dostává z recese. Zpřesněný odhad jejího vývoje publikoval Český statistický úřad. V letošním druhém čtvrtletí rostla oproti předchozímu čtvrtletí o 0,6 procenta. Na první pohled příjemné číslo ale skrývá řadu problémů. Meziročně se hrubý domácí produkt snížil a ekonomika tedy i nadále v tomto ohledu klesá. Čeští občané a domácnosti také stále spíše drží své peníze, než aby je utráceli nebo investovali.

Jiří Cihlář,  oficiální web Next Finance
Oživení je tak záležitostí relativně dlouhé doby. Čísla statistiků nejprve okomentoval pro Radio Praha analytik společnosti Next Finance Jiří Cihlář.

"Čeští statistici sice hlásí konec recese, ale výrazné zlepšení pozorujeme pouze u našeho zahraničního obchodu. Naopak domácí poptávka zůstává velmi slabá. Výrazně padají také investice. Takže to oživení se rozhodně netýká celé naší ekonomiky. Pro nás je klíčové, že máme našeho hlavního obchodního partnera v podobě Německa. Německo výrazně ožívá. To je ten hlavní důvod, proč naše ekonomika se bude dostávat z recese a především z krize. Na druhou stranu domácí poptávka se bude zotavovat jen velmi pomalu."

Zahraniční obchod Česka skončil v červenci s přebytkem přes 28 miliard korun. To je o skoro 5 miliard korun více než ve stejném období loňského roku. Vývoz meziročně vzrostl o více než 3 procenta a dovoz o 1,3 procenta. Zda jde skutečně o konec recese, okomentoval i analytik Komerční banky Jiří Škop.

"Česká ekonomika se určitě z recese ve druhém čtvrtletí dostala. Sice čísla byla ovlivněna jednorázovými faktory, jako bylo špatné počasí, předzásobení tabákovými výrobky a podobně, ale když se na čísla i na strukturu z pohledu prvního i druhého čtvrtletí podíváme, tak to můžeme zhodnotit tak, že česká ekonomika na začátku roku vystoupila z recese."

Ekonom společnosti Patria Finance David Marek ale upozorňuje na to, že kladné výsledky ekonomiky musí být nejméně dva v řadě.

Ilustrační foto: Svilen Milev / stock.XCHNG
"Co bude důležité je, aby tato data byla potvrzena i v dalších čtvrtletích, abychom měli jistotu, že nejde o jednorázový výkyv směrem vzhůru, ale o to, že se opravdu otočil trend a že recese definitivně skončila. Když se má z technického hlediska definovat recese, mluví se obvykle o tom, že je zapotřebí dvou mezikvartálních poklesů HDP. Pokud bychom chtěli dodržet určitou symetrii, tak potom o konci recese bychom mohli definitivně mluvit, pokud budeme mít na stole alespoň dva kladné kvartální výsledky."

Vývoj HDP podle statistiků v posledních čtvrtletích poznamenala řada mimořádných vlivů. Šlo o pokles nebo stagnaci v zemích hlavních hospodářských partnerů Česka nebo o neobvykle dlouhou a chladnou zimu ovlivňující obory závislé na počasí. Jiří Škop ale vidí další ekonomický vývoj pozitivně.

"Například v průmyslu bychom byli optimističtí. Tam to vypadá, že se situace začíná zlepšovat. Pokud se podíváme na stavebnictví, tak krize tam trvá několik let. Domníváme se, že by se mohla situace alespoň v nadcházejících čtvrtletích stabilizovat. Vede nás k tomu to, že by tam mohla být pozitivní popovodňová obnova. Druhý faktor je, jak se nová vláda postaví vůči infrastrukturním projektům. Mnoho služeb je závislých na zahraniční poptávce, jako je cestovní ruch a podobně. Mnoho služeb je navázaných na průmyslu, vidíme ve službách určité zpoždění za vývojem v ostatních sektorech. Pokud se bude dařit průmyslu a pokud se bude dařit zahraničí, tak nakonec i ty služby se budou zlepšovat. Poslední významnější sektor je zemědělství. Letos byla lepší úroda, takže i zde vidíme známky zlepšení."

David Marek,  foto: Šárka Ševčíková
Domácí spotřebě a především investicím se ve druhém čtvrtletí příliš nevedlo. Jak ale očekává analytik David Marek, situace by se postupně měla zlepšovat.

"Spotřebitelská poptávka pozitivně přispívala k vývoji HDP ve 4. čtvrtletí loňského roku a v prvních třech měsících roku letošního. Teď se situace opět otočila k horšímu. Souvisí to především s vývojem mezd a nezaměstnanosti. V okamžiku, kdy ten původní exportní pozitivní impuls bude pokračovat, začne se to postupně přelévat i do domácích faktorů, jako je spotřeba domácností, případně i investiční aktivita firem. Takže si myslím, že je to záležitostí spíše zpoždění několika málo čtvrtletí."

Výdaje na spotřebu ve 2. čtvrtletí vzrostly meziročně o 0,8 procenta, ale loni měly nízký základ. Proti předchozímu čtvrtletí byly výdaje naopak o půl procenta nižší. U některých domácností se zájem spotřebitelů soustředil letos hlavně na produkty jako vybavení bytů nebo dopravní prostředky. Naopak produkty rychlé spotřeby nakupovaly domácnosti méně než před rokem. A jaká bude situace do budoucna?

"Pro spotřebu domácností bude klíčový pracovní trh, míra nezaměstnanosti a vývoj zaměstnanosti. Zde vidíme určitou stabilizaci. Druhý faktor pro domácnosti, určitě důležitý, je vývoj reálných příjmů. Letošní rok ty nominální příjmy byly ovlivněny daňovou optimalizací, proto vidíme nízký růst mezd. Příští rok by se měl růst mezd opět vrátit na dvě procenta a podpořit poptávku domácností. Třetí faktor je potom inflace. V současnosti klesající inflace náladě spotřebitelů rozhodně pomáhá."

Ilustrační foto: Barbora Kmentová
Pro celý letošní rok očekávají analytici pokles HDP o zhruba jedno procento. David Marek pro ČTK řekl, že ve srovnání s předkrizovým vrcholem v roce 2008 bude letošní výkon ekonomiky asi o 2,5 procenta nižší. K dosažení předkrizové úrovně dojde podle něj až v roce 2015. Souhlasí s ním i Jiří Škop.

"Na tempa růstu, která byla před krizí, se určitě v dohledné budoucnosti nepodíváme. Důvod je ten, že růst v předkrizovém období byl táhnutý investicemi zahraničních podniků v české ekonomice a bylo to umožněno třeba i tím, že na trhu byl dostatek levné a relativně kvalifikované pracovní síly. Dnes už tolik podniky ze zahraničí neinvestují a i trh práce se změnil."

Ministerstvo financí čeká letošní rok pokles o 1,5 procenta, i Česká národní banka počítá s výraznějším oslabením ekonomiky. V příštím roce by se ale Česko mělo vrátit do kladných čísel podle analytiků i prognóz státních institucí.