Politici se kvůli ceně benzinu přou o spotřební daň

Ceny benzinu v Česku nadále stoupají. Litr naturalu se prodává v průměru za 32 korun 20 haléřů. Místy ale stojí více než 34 korun. Opoziční ODS proto navrhuje snížení spotřební daně na pohonné hmoty. Vládní sociální demokraté to ale odmítají s tím, že je to jen populistické gesto. Podrobnosti zjišťovala Martina Lustigová.

Spotřební daň je konstruována tak, že je v rámci Evropské unie stanovena její minimální sazba. Ta činí 0,359 euro na litr benzinu. Pokračuje ekonom Miroslav Ševčík: "Při přepočtu na koruny při kurzu 29,50 Kč za euro je tato částka zhruba 10 korun 59 haléřů. My vybíráme spotřební daň ve výši 11 korun 84 haléřů za litr bezolovnatého benzinu." Obavy z toho, že bychom snížením spotřební daně mohli porušit směrnice Evropské unie, tedy podle Miroslava Ševčíka nejsou na místě.

Tím, kdo snížení spotřební daně navrhuje, je ODS. Proč? "My na tuto situaci chceme reagovat jednoduchým způsobem - říci, že příjmy státu z pohonných hmot jsou v tuto chvíli už dost velké a jsou dost velkou zátěží finální ceny. Stát by se neměl přiživovat na zvyšování ceny ropy tím, že do státního rozpočtu z těch zvýšených cen plynou další a další prostředky," řekl mi stínový ministr financí Vlastimil Tlustý. Podle něj je reálné snížit spotřební daň u benzinu o 1 korunu 30 haléřů, což by se podle odhadů ODS projevilo snížením finální ceny až o 2 koruny 50 haléřů. "Stát by o nic nepřišel. Dál by vybíral to, co vybírá. A zákazníci by měli o tuto částku sníženou cenu," dodává Vlastimil Tlustý. Občanští demokraté připravují pozměňovací návrh, který by snížení spotřební daně umožnil. Pokud ODS pro svůj návrh najde podporu v parlamentu, bylo by podle Vlastimila Tlustého možné snížit spotřební daň už v listopadu nebo v prosinci.

Vláda ale se snížením spotřební daně na benzin rozhodně nepočítá a koaliční strany se k návrhu ODS staví kriticky. Podle výpočtů ministerstva financí by totiž snížení spotřební daně prohloubilo schodek státního rozpočtu - při snížení spotřební daně o 2 koruny na litr benzinu by podle Bohuslava Sobotky přišel stát o 13 miliard korun, při snížení o 3 koruny dokonce o 20 miliard. Tím by se prý snížil státní příspěvek na budování a opravu dopravní infrastruktury. "Ten výpadek 13-20 miliard korun by nebyl žádným způsobem kompenzován. To znamená, že by se zvýšil deficit státního rozpočtu. A v konečném důsledku by se to pro daňové poplatníky prodražilo, protože ten dluh by se v budoucnu musel nějakým způsobem financovat," uvedl Bohuslav Sobotka.

S tímto argumentem ale rozhodně nesouhlasí ekonom Miroslav Ševčík: "Pan ministr financí se mnohdy mýlí a mýlí se i v tomto případě. Kdybychom při zvýšené ceně benzinu snížili spotřební daň o dvě koruny, bude to kompenzováno nárůstem příjmů z DPH. Takže pan ministr neříká pravdu, když tvrdí, že by tímto snížením vznikla díra v rozpočtu. Není tomu tak, protože naopak dojde ke zvýšení výběru DPH z vyšší ceny benzinu."

Ministr financí Bohuslav Sobotka věří, že se situace během několika týdnů - v závislosti na tom, jak budou uváděny do provozu americké rafinerie - uklidní. Vláda zatím hodlá pomoci alespoň zdravotně postiženým, kteří už nyní pobírají příspěvek na dopravu. Roční příspěvek se jim zvedne až o 776 korun, což představuje přibližně dva litry benzinu měsíčně.