Politický systém České republiky
V novém cyklu Zaostřeno na Česko shrneme základní údaje o České republice - od politického systému po statistické údaje o rodinném životě Čechů.
Česká republika je parlamentní republikou. Zákonodárnou moc tvoří dvoukomorový parlament složený z Poslanecké sněmovny a Senátu a moc výkonná náleží prezidentovi a vládě. Největší pravomoci Ústava svěřuje vládě, moc prezidenta je poměrně omezená. V současnosti je premiérem Andrej Babiš, zakladatel hnutí ANO, jenž v minulosti působil jako ministr financí. Prezidentskou funkci zastává od roku 2013 Miloš Zeman, nyní vykonává své druhé funkční období. Prezidentské volby se tedy opakují každých pět let, zatímco volby do Poslanecké sněmovny každé čtyři roky, pokud nejsou vyhlášeny předčasné volby. Příští prezidentské volby by měly proběhnout v lednu 2023, volby do Poslanecké sněmovny jsou plánovány na říjen 2021. Do Senátu se volí každé dva roky, ve hře je vždy třetina senátorských křesel. V Poslanecké sněmovně zasedá 200 poslanců a Senát je tvořen 81 senátory.
Volební právo náleží všem českým občanům, kteří dovršili osmnácti let. Své kandidáty si Češi volí do Parlamentu, krajských a obecních zastupitelstev a jako občané Evropské unie mají také právo na zvolení svých zástupců do Evropského parlamentu. Od roku 2013 je prezident volen přímou volbou. Právě u přímé volby prezidenta byla prozatím zaznamenána nejvyšší volební účast. V případě voleb do Poslanecké sněmovny účast od roku 1990 spíše klesá. Nejnižší je pak u voleb do Evropského parlamentu (např. v roce 2014 pouhých 18%). V České republice není zavedena korespondenční nebo elektronická volba, Češi v zahraničí mohou volit pouze osobně na velvyslanectvích a konzulátech.
Česká republika je členem mnoha mezinárodních organizací, mj. EU, OSN, NATO či OBSE, je součástí Schengenského prostoru a společně se Slovenskem, Polskem a Maďarskem členem Visegrádské skupiny. Do NATO Česko vstoupilo v roce 1998, do Evropské unie v roce 2004.
