Političtí vězni by se měli dočkat satisfakce i v důchodech

Stanislav Gross, foto: Autor

Politickým vězňům z 50. a 60. let svitla naděje, že dostanou přidáno k důchodům. Na návrhu nařízení vlády se v úterý dohodli premiér Stanislav Gross s představiteli Konfederace politických vězňů. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Čestmír Čejka,  foto: Autor
Podle premiéra Stanislava Grosse vychází návrh ze zákona o protiprávnosti komunistického režimu, který měl do současné doby, jak premiér podotkl, víceméně deklarativní charakter. Přitom tento právní nástroj se dá využít právě ke zmírnění některých křivd v sociální oblasti, a to čistě rozhodnutím vlády. Premiér ale zdůraznil, že vláda nemá morální právo stanovit, jestli je větším utrpením být vdovou po politickém vězni nebo to, že někdo pracoval roky v uranovém dole. Určité proporce by měla navrhnout sama Konfederace politických vězňů.

"My zatím vycházíme z úvahy, že ten příspěvek k důchodu pro vdovy po politických vězních by byl někde mezi 1500 až 2500 korun měsíčně. Pro lidi, kteří nuceně pracovali nebo byli ve vězení bude vytvořen matematický model, který zatím pracovně počítá s výší padesáti korun měsíčně za každý započatý měsíc výkonu nucené práce. To by například znamenalo asi 3600 korun měsíčně k důchodu pro toho, kdo odpracoval nebo si odseděl šest let."

Naděžda Kavalírová,  foto: Autor
Mluvčí Konfederace politických vězňů Čestmír Čejka prohlásil, že se "podařilo dosáhnout nemožného". Političtí vězni totiž už léta usilovali o to, aby byl právně narovnán vztah mezi politickými vězni a státem, protože političtí vězni byli nuceni vykonávat otrockou, či nucenou práci.

"Toto úsilí však bylo až doposud marné, protože jsme nebyli s to překonat politickou nevůli, která probíhala napříč politickým spektrem v Poslanecké sněmovně. Zákonnou cestou to prostě nešlo. Faktem je, že my jsme už ve věku, kdy vymíráme, a bohužel náš sociální stav není ideální. Proto jsme asi před půl rokem požádali tehdy ještě ministra vnitra Grosse o to, aby se v této věci něco dělalo. Už proto, že jinak jsou narovnávána práva nejrůznějších občanských nebo sociálních skupin a pro politické vězně s v tomto ohledu neudělalo nic."

Stanislav Gross,  foto: Autor
Předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová poděkovala za dosažený výsledek jmenovitě premiérovi. A řekla také, že ji premiér překvapil. Na dotaz Radia Praha, jak to myslela, vysvětluje.

"My jsme samozřejmě během uplynulých patnácti let očekávali, že pravicoví politici se k této problematice postaví jinak. Ne že budou říkat, že není politická vůle. Proto mě překvapil postoj představitele sociálnědemokratické strany."

Od roku 1948 do konce roku 1953 bylo v tehdejším Československu odsouzeno z politických důvodů zhruba 100 tisíc lidí, z toho 40 tisíc k trestům delším než deset let. Odškodnění, které navrhne vláda, by se podle Čestmíra Čejky mělo týkat zhruba šesti tisíc lidí, těch, co ještě žijí. Kromě chystaného zvýšení důchodů byli političtí vězni již jednorázově finančně odškodněni. Od roku 2001 jim začal stát vyplácet jednorázově 120.000 korun za věznění delší než jeden rok. Za každý další měsíc ve vězení jim náleží 1000 korun.