Političtí vězni dostanou příspěvky k důchodům

Političtí vězni jsou i v budoucnu odhodláni bojovat s komunisty. Konstatovali to při slavnostním zasedání na Pražském hradě, které se konalo u příležitosti 15. výročí založení Konfederace politických vězňů. V ten den také vláda rozhodla, že političtí vězni z let 1948 až 1968 budou dostávat měsíční příspěvky ke svým nynějších důchodům. Více informací má Zdeňka Kuchyňová.

Političtí vězni dostanou příspěvky k důchodům

Zprava Naděžda Kavalírová, Petr Pithart, Lubomír Zaorálek a Stanislav Gross, foto: ČTK

Během zasedání přišel mezi politické vězně i premiér Stanislav Gross, který oznámil, že jim vláda přiznala za každý započatý měsíc pobytu ve vězení nebo v pracovním táboře 50 korun. Rentu k penzím má podle odhadu konfederace dostávat asi 6000 důchodců. Například člověk, který strávil v komunistickém vězení či pracovním táboře šest let, by měl dostal přidáno 3600 korun měsíčně. Vláda hodlá na tyto účely uvolnit v příštím roce 280 milionů korun. Jak uvedl pro Radio Praha ministr vnitra František Bublan, při výpočtu vycházela především z toho, že věznění lidé pracovali v 50. a 60. letech téměř zadarmo.

"Práce byla těžká. Pracovalo se v dolech jako byl například Jáchymov. V Leopoldově se zase dralo peří, což byla možná ještě náročnější práce, protože to bylo zdraví nebezpečné. Oni museli denně nadrat určité množství, což nikdy nesplnili, a byli za to trestáni. Takže vycházíme z těchto podmínek. Oni dostávali denně třeba pět korun a pět cigaret. To bylo všechno, co za ten den dostali, kdežto potom v těch pozdějších letech už to bylo trošku lidštější. My také vycházíme z finančních prostředků a těžko bychom to mohli rozšiřovat na pozdější dobu."

Političtí vězni toto rozhodnutí vítají, i když se s trpkostí ptají, proč na to museli čekat 15 let. Některé jejich požadavky ale nedošly naplnění vůbec. Vadí jim, že nebyly odsouzeny komunistické zločiny, přestože sám systém byl označen za zločinný.

Naděžda Kavalírová a Václav Klaus, foto: ČTK

Zasedání se účastnil i prezident Václav Klaus. Jak řekl, všichni by se od bývalých politických vězňů měli učit, co znamená občanská odvaha a aktivita.

"Dnes lidé neriskují skoro nic a o malé hrdiny proto není nouze. Slyšíme mnoho siláckých výroků od těch, kterým nic nehrozí. Ti by se od vás měli učit úctě ke znovu nabyté svobodě a respektu ke svobodě druhého,"

Posláním politických vězňů je podle předsedkyně konfederace Naděždy Kavalírové také předat vnoučatům ideály zakladatele československého státu Tomáše Garrigua Masaryka, aby vlast a národ nebyly jen prázdnými pojmy.

"Propast mezi školními osnovami a pravdou o novodobých dějinách je otřesná. Vždyť naše mládež zanedlouho nebude ani znát jméno našeho prvního prezidenta či vědět, kdo byl Jan Palach nebo Jan Opletal."

Určité mezery v učebních osnovách přiznává i další z politických vězňů Jiří Stránský, spisovatel a autor seriálu Zdivočelá země, který popisuje právě padesátá léta. Z mladé generace má však dobrý pocit.

"Oni se snaží o tom dozvědět co nejvíc. Například Filosofická fakulta byla neuvěřitelným způsobem narvaná, když tam měl besedu Havel se studenty a já musím říct, že kamkoliv přijdu, tak jsou tam vždycky davy dětí. Na mě se stále obracejí kantoři a ten seriál Zdivočelá země používají jako učební pomůcku. Vždyť je to vlastně za vlasy přitažené, ti kantoři by přece měli vědět mnohem víc."

Po roce 1948 bylo uvězněno na 450 tisíc lidí. Z nich dnes žije necelých 8 tisíc.