Poničili výstavu Meze tolerance lidé ze Ztohoven?

Závěr pořadu dnes bude věnován událostem z kultury. Konkrétně politické výstavě mladých výtvarníků Meze tolerance, která byla ve státní svátek prvního května poničena vandaly a Galerie Hlavního města Prahy se rozhodla ji uzavřít. Skupina si říká Guma guar, což je potravinářské aditivum sloužící k zahušťování pokrmů. Výtvarníci se zřejmě rozhodli zahušťovat atmosféru ve společnosti a daří se jim to. Základní informaci k události jsme přinesli už včera, o dalších aspektech incidentu teď v rubrice Viléma Faltýnka.

"Výstava skupiny Guma guar může být v rozporu s divákovým přesvědčením," varovala návštěvníky výstavního prostoru tabulka na zdi. Galerie ve spolupráci s autory výstavy se snažila upozorněním držet emoce diváků na uzdě, protože bylo zjevné, že kontroverzní výstava reálných předmětů může způsobit rozrušení. Výstava byla otevřena 22. dubna a už první dny potvrdily očekávání.

"Ty emoce, které vyvolávala, které vyvolával sál věnovaný propagandě, byly silné,"

říká mluvčí galerie Irena Tyslová. Reakce diváků zaznamenala návštěvní kniha. Podle Tyslové v ní bylo mnoho nesouhlasných záznamů. V kanceláři galerie se proto domlouváme, zda by bylo možné se k ní dostat.

"Já myslím, že určitě, návštěvní kniha je platná vždycky do té chvíle, než se popíše, takže se v ní nepochybně bude pokračovat. Návštěvní kniha snese hodně a co v ní je, to vám samozřejmě můžu ukázat."

Můžeme se na ni tedy podívat?

"Já nejdřív musím zjistit, jestli tam někdo je a jestli nám ji ukáže..."

Mezi tím se před Staroměstskou radnicí setkáváme s Milanem Mikuláštíkem, který je vedle Richarda Bakeše a Dana Vlčka členem Gumy Guar. Mikuláštík tvrdí, že nikdo z nich rozhodně nesympatizuje s myšlenkami, které Komunistický svaz mládeže propagoval, poukazovali pouze na - podle svého názoru - nedemokratický zákaz svazu.

"Skupina Guma guar nemá přímo program nebo nějaký manifest, kterým bychom mohli shrnout naše působení, ale dá se říct, že se snažíme o kritiku současné společnosti. Kritický postoj považujeme za smysluplný, protože může být kontrolou té demokratické společnosti."

A patří to k úkolům umění?

"To by myslím mělo. Alespoň část umění by si ten kritcký náboj měla zachovat. Samozřejmě to nemůžu chtít po abstraktním malíři..."

Pokud se takhle výrazně vyjadřujete ke společnosti, pak je určitě na místě otázka, jakého politického zaměření Guma guar je.

"Členové skupiny nejsou ani v žádné politické straně ani v žádném občanském sdružení. Určitě jsme ve spoustě věcí blízko třeba anarchismu, ale nemůžeme se označit za členy anarchistického hnutí."

A co tedy kritizujete? Nemyslím v tomto případě, ale obecně, proti čemu vystupujete? Když říkáte, že nejste ani nalevo ani napravo...

"Určitě třeba v sociálních otázkách máme levicové názory. Na druhou stranu určitě jak na sociální demokracii tak na komunistické straně je také co kritizovat. I když třeba dneska považujeme ODS za daleko většího škůdce pro demokracii."

Milan Mikuláštík dosud poničenou expozici neviděl, pracovníci galerie ho prý dovnitř nevpustili. Před Staroměstskou radnicí se setkává s mluvčí Galerie Hlavního města Prahy Irenou Tyslovou a ptá se na rozsah poškození.

Tyslová: "Ke škodě na majetku jistě došlo, protože jsou zničena ta skla..."

Mikuláštík: "Jsou rozbité ty rámy?"

Tyslová: "Ne, ne, je to prostě posprejované..."

Mikuláštík: "Jenom posprejované? Nic nerozbili?"

Tyslová: "Jestli přímo něco rozbili, to nevím."

Mikuláštík: "Aha, protože způsob jakým jsme byli informováni působil dojmem, že je to roztřískané na kusy... jestli došlo jenom k nějakému posprejování, tak skutečně není důvod to zavírat. My považujeme tu výstavu i s tím zásahem za pokračující."

Tyslová: "Já už jsem o tom mluvila s panem redaktorem, já sama nedokážu posoudit, jaká ta situace je, to posuzovalo vedení galerie a policie, ale rozhodně vím, že problém je s personálním obsazením. Ty dámy tam odmítají sloužit, protože mají strach."

Mikuláštík: "Takže antikomunisté zastrašují lidi a ti se potom bojí chodit do práce."

Pojďme se podívat na návštěvní knihu, kde si přečteme, jak to vnímala veřejnost, vyzývám Milana Mikuláštíka a Irenu Tyslovou. V galerii se ale dozvídáme, že kniha je nezvěstná a že ji pracovníci galerie hledají. Jdeme se tedy mezitím podívat na poničenou expozici.

Mikuláštík: "Tady všechno v téhle místnosti byly jenom materiály KSM: Stop EU, Světová banka a co dál? Vyvlastníme kapitál!"

Podle Mikuláštíka pravděpodobnou pointou celého sporu o toleranci a demokracii je fakt, že vandalismus mají pravděpodobně na svědomí kolegové z umělecké scény.

"Nemáme pro to žádný důkaz, ale indície ukazují na to, že šlo o některé ze členů skupiny Ztohoven, se kterými my jsme už měli konflikt před nějakou dobou, kdy jsme je kritizovali. Třeba jejich člena Romana Týce za to, že prodává své umění firmě Nike do reklamy, stejně tak jsme skupinu kritizovali za to, že převzala cenu 333 NG, poměrně velké finanční ocenění od Národní galerie a od Milana Knížáka. A od té doby jsou na nás ze strany Ztohoven neustále vedeny útoky neadekvátní té kritice."

A jak to dopadlo s návštěvní knihou? Nebyla nalezena a jak na výstavu reagovali jiní návštěvníci, jsme se nedozvěděli. Nedozvíme se ani, zda výstavu skutečně poničila skupina Ztohoven. Kontaktovat jednu z vůdčích osobností sdružení Romana Týce se nám nepodařilo.

Byl to senátor Jaromír Štětina, kdo zákaz KSM inicioval trestním oznámením. K rozhodnutí soudu řekl: "Zákaz svazu beru jako jedno z dílčích vítězství v boji proti extremismu. Časopis Komunistického svazu mládeže Mladá pravda porušil nejdůležitější právní dokument - Ústavu České republiky. (...) Komunistický požadavek změny společenského systému a násilné rušení soukromého vlastnictví je protiústavní. Zákrok proti mladým komunistům je důležitým precedentem. Brzy se totiž ukáže, že stejně jako KSM porušuje zákony i KSČM."