Ztohoven umístili kříž na Staroměstské náměstí za dvacátého osmého českého pána

Foto: ČTK

Začátkem týdne provedla umělecká skupina Ztohoven happening, při němž umístila na dlažbu Staroměstského náměstí v Praze kříž k připomenutí opomíjené historické postavy Martina Fruweina. Tento český právník byl spolu s dalšími 27 českými pány odsouzen v roce 1621 k trestu smrti. Je tedy 28. obětí protistavovských represí. Dodnes se na něj ale zapomíná.

Foto: ČTK
Skupina Ztohoven kříž na náměstí umístila v pondělí, den před 390. výročím popravy. Víceméně bez povšimnutí zůstal až do středy. Člen umělecké skupiny Ztohoven Jan Taar vysvětlil smysl této akce:

"Hlavní otázka byla, proč se tu každým rokem připomíná 27 českých pánů, když jich ve skutečnosti bylo daleko víc. Ale odsouzených jich bylo hlavně 28. Tím dvacátým osmým byl právník z Podolí, Martin Fruwein a ten se popravy nedožil. Zřejmě ho umučili a on v den popravy nebyl naživu. Nicméně odpykal si to stejně, jako těch dvacet sedm, tak jsem si říkali, jestli v tom pomníku nechybí jeden kříž."

Mediavelista Vít Vlnas upřesňuje:

"Je to další z paradoxů, například nešlo jen o pány, těch tam bylo velmi málo. Skutečností tedy je, že odsouzeno jich bylo dvacet osm, nicméně jeden z nich dostal milost přímo na popravišti, takže popraven nebyl."

Vít Vlnas
Historik ze Západočeské univerzity v Plzni Jan Kumpera ale trvá na tom, že 21. června bylo na Staroměstském náměstí popraveno pouze 27 předáků. Podle historických pramenů byla totiž Fruweinova mrtvola sťata a rozčtvrcena na Bílé hoře několik dnů před konáním popravy na Staroměstském náměstí.

Názory historiků na akci umělecké skupiny Ztohoven, která na pražské Staroměstské náměstí umístila 28. kříž, se rozcházejí. Vít Vlnas tuto akci vítá:

"Já si rozhodně myslím, že to je dobře. Všechno, co připomíná nejednoznačnost a rozdílné interpretace minulých událostí, je dobré, protože nás to nutí přemýšlet."

V líčení popravy českých pánů po stavovském povstání se podle Víta Vlnase traduje i řada dalších nepřesností, například pokud jde o příslušnost obětí k panskému stavu nebo nakolik byli etničtí Češi.

Foto: ČTK
Jan Taar tvrdí, že místo popravy je dodnes nabité symbolikou a s tou v happeningu pracují.

"Ten kříž je symbolem všech lidí, kteří bývají historicky opomenuti, většinou z nějakých politických důvodů."

Skupina Ztohoven, která se proslavila například simulovaným atomovým výbuchem v televizním vysílání, podle Taara usiluje o aktivizaci veřejnosti.

"Obecně Ztohoven nejsou zvyklí dávat odpovědi. Spíš klademe otázky a chceme lidem ukázat cestu, jak nebýt pasivní. Aby byli aktivními hráči a zajímali se o to, co se kolem děje."

Jaký bude osud 28. kříže na dlažbě před Staroměstskou radnicí? Pražský primátor Bohuslav Svoboda uvedl, že bude věc konzultovat s odborníky. Pokud se opírá o skutečnost, v zásadě by mu prý nevadil. "Myslím si, že když jde o věci historického významu, tak nevadí ani to, že vznikají happeningem," doplnil.