Nejslavnějším obyvatelem hradu Pecka byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Městečko Pecka najdete v Podkrkonoší. Když zvednete oči a zadíváte se na kopec nad městem, naskytne se vám impozantní pohled na stejnojmenný zámek. Jeho nejslavnějším obyvatelem byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, známý cestovatel, autor cestopisu.
Hrad, později zámek Pecka bývá nazýván Perlou Podkrkonoší. Z jeho vyhlídky je vidět Sněžka, západním směrem se rýsují vrchy Kumburk a Bradlec s ruinami středověkých hradů. O hradu Pecka se mluví už v roce 1322 - tehdy zde byl pánem Budivoj z Pecky. Byl to typický gotický hrad - dvě obranné věže propojené hradební zdí.
řekla Českému rozhlasu kastelánka Věra Kociánová. Přístup do hradu byl možný pouze přes padací most. Jak ke svému jménu přišel, se neví. Podle jedné z teorií vděčí za svůj název zlatým dolům - zlato se totiž tavilo v tzv. pieckách. Jiná verze mluví o peckovitém tvaru kopce, na kterém stojí. A když zabrousíme do starých pověstí, může za to čarodějnice. Když přistihla své služky že nepracují, rozzlobeně jim vytrhla z rukou kuřecí kost a pecku. Kost hodila na jednu stranu - a tak vznikl hrad Kost. Pecku na druhou a co vzniklo už jistě víte. Na hradě Pecka pak sídlil rod Škopků, ale nejslavnějším obyvatelem byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Ten se na Pecku přiženil v roce 1604.
"Sloužil císaři Rudolfu II., dělal mu stolníka. A ačkoliv ho císař považoval za svého oblíbence a neustále mu zvyšoval plat, tak bohužel kvůli své podivínské povaze mu peníze zapomínal vyplácet. A Kryštof Harant, který měl reprezentovat císařský dvůr, se nakonec rozhodl k výhodnému sňatku s bohatou vdovou po majiteli peckovského panství, aby měl na výdaje prostředky."
Dokončil přestavbu strohého hradu v krásné sídlo se čtyřmi paláci zdobenými erby rodu Škopků a Harantů. Renesanční velmož proslul tím, že byl jedním z prvních Čechů, kteří putovali do Palestiny a do Egypta. Cestu podnikl se svým švagrem Heřmanem Černínem z Chudenic. Procestovali nejvýznamnější místa spojená s životem Ježíše Krista, pokračovali do Egypta, na horu Sinaj. Cesta trvala déle než rok a Kryštof Harant své zkušenosti sepsal do cestopisu, který vyšel v roce 1608. Je tomu tedy 400 let.
"Všechna území byla tenkrát pod nadvládou Turků, kteří právě bojovali s habsburskou říší. Proto cestovatelé celou cestu absolvovali v převleku za žebravé mnichy. Čekala je i další dobrodružství jako třeba pětidenní plavba po rozbouřeném moři nebo přepadení loupeživými beduíny uprostřed egyptské pouště."
Kryštof Harant procestoval i podstatnou část Evropy. Také tuhle cestu popsal, ale dílo se nedochovalo. Byl také jedním z nejvýznačnějších českých skladatelů období renesance. Z jeho tvorby se zachovala mše a dvě monetta. Jedno z nich složil přímo v Jeruzalémě. Na peckovském hradě měl Kryštof Harant pravděpodobně vlastní orchestr. Na tuhle tradici na zámku Pecka navázali a od roku 1993 se tu každý druhý rok konají Harantovské slavnosti historického zpěvu - nesoutěžní přehlídka zaměřená na českou hudbu období renesance.
Do naší historie se Kryštof Harant zapsal i jako politik a válečník. Dohlížel na zemské finance a velel stavovskému dělostřelectvu. A to se mu stalo osudným.
"Jeho největším až legendárním činem bylo, že v roce 1619 při tažení českých stavů na Vídeň velel dělostřelectvu a dal povel střílet na císařský palác ve Vídni, což mu císař nezapomněl. Po porážce povstání v listopadu 1620 na Bílé hoře ho spolu s dalšími odsoudil a nakonec nechal popravit."
Byla to ona známá poprava 27 pánů na Staroměstském náměstí a jeho život ukončil kat Mydlář. Pecku pak získal Albrecht z Valdštějna. Ale ten ji po roce věnoval řádu řádu kartuziánů z Valdic u Jičína. Zámek využívali jako letní sídlo a začal chátrat. Po požáru v roce 1830 tu místo krásného zámku zůstaly ruiny. Jak dodala kastelánka Věra Kociánová, zkázu dokonalo povolené rozebírání kamene.
"Rozebírání zdiva se zastavilo až v roce 1921, kdy zříceniny získala do svého vlastnictví obec Pecka a 'peckováci' se potom vlastními silami i financemi zasloužili alespoň o částečnou rekonstrukci hradu."
Vzepřeli se tak rozhodnutí tehdejšího památkového úřadu, který doporučoval, aby si hrad zachoval ráz zříceniny. Díky nim tu stojí v plné parádě alespoň jedno křídlo bývalého zámku Harantovský palác. Najdete tu hudební nástroje, renesanční nábytek, památky na Kryštofa Haranta, lidový nábytek či staré úly, kterým se říkalo kláty.
"Dodnes jsou nasáklé vůní včel, což my lidi nepoznáme, ale včely to poznají dobře. Když jsme tu asi před pěti lety nechali otevřené okno, tak roj včel se v jednom z těch úlů usadil a museli se volat hasiči, aby se vyhnaly."
Ve sklepě pak najdete černou kuchyni, středověkou mučírnu a nebo expozici věnovanou místním hospodám, jejíž ozdobou je starý orchestrion. Novinkou na hradě Pecka je nově nasvícená, 56 metrů hluboká studna, ve které je cítit průvan. Třeba jsou pověsti o tajných chodbách pod hradem pravdivé. Kdo ví?
