Poštovní schránka na rohu ulice slaví narozeniny

Foto: Martina Schneibergová

Schránka pro shromažďování odesílané pošty; schránka patří poštovní organizaci, která ji vybírá a obsah zpracovává - tak definuje wikipedie poštovní schránku, která letos oslavila významné výročí. Připomíná jej i výstava v Poštovním muzeu.

Foto: Martina Schneibergová
Kovové cinknutí zná každý, kdo někdy hodil do schránky dopis nebo pohled. Nařízení, kterým se zaváděly na každém poštovním úřadě speciální schránky, vyšlo v rakouské monarchii v roce 1817, tehdejší pošťáci by ty dnešní schránky možná ani nepoznali a o cinkání kovu by si mohli nechat zdát.

"Díváme se na nejstarší dochovanou poštovní schránku v českých zemích. Je to dřevěná schránka, která byla vyrobena ze starší truhly. Potom byla natřena v rakouských státních barvách-žluté a černé a na přední straně byly německy napsány informace o jejím výběru," popisuje kurátor výstavy Jan Kramář, jak vypadaly první poštovní schránky, které sloužily i běžným lidem. Ta, která je v Poštovním muzeu k vidění, pochází z Jihlavy.

"Je obrovská, protože pošťáci ze začátku vzali takovou bedýnku nebo truhlu, kterou zrovna měli. A jinou tehdy v Jihlavě asi neměli. Tahle možná sloužila na ošacení a na jiných stanicích zase měli schránky, které dříve sloužily jako pokladničky na peníze. Záleželo opravdu na tom, co bylo při ruce."

Z historie poštovních schránek | Foto: Martina Schneibergová,  Radio Prague International
Poštovní schránky už v tehdejším Rakousku zavedeny byly, ty první byly ale určeny jen pro privilegované instituce a osoby, které nemusely platit poštovné. *S akcií do schránky Smysl poštovních schránek zpočátku lidem unikal, a tak se v nich mohly ocitnout věci, které by svého adresáta hledaly jen těžko.

"Lidé nevěděli, k čemu se schránky používají. Mysleli si třeba, že jde o schránky na ztráty a nálezy. Vhazovali do toho různé nalezené věci, šperky, hodinky, různé papírky, akcie, peníze a podobné záležitosti."

Od roku 1869 dostaly schránky předepsanou podobu, měly být plechové, opatřené rakouským státním znakem a symbolem psaníčka, aby bylo jejich užití zcela jasné. Měly i svůj zámek, a aby je pošťák mohl vybrat, musel odklopit horní část.

"Často byla opatřena i časovým štítkem, který nastavoval pošťák při výběru schránky a určil tak čas příštího výběru."

První schránky bývaly umístěny vevnitř, aby byly pod dohledem, teprve později se přemístily ven. Postupně také mizely klíče, schránky se přestaly zamykat a změnil se způsob výběru. Po rozpadu monarchie převzala veškeré schránky Československá poštovní správa a jen je přemalovala do národních barev. Schránky tak "rozkvetly modře". A díky slavné Wolkerově básničce známe jejich barvu dodnes, i když už ji v ulicích už dávno nahradila oranžová.