Praha je v žebříčku kongresových měst čtrnáctá, chce ale do TOP 5

Praha je velmi oblíbeným cílem kongresů a konferencí. Loni si polepšila v žebříčku měst s největším počtem pořádaných kongresů. Posunula se o tři místa na 14. pozici. Kongresoví hosté přinášejí samozřejmě potřebné peníze - celkové roční příjmy z tohoto druhu turistiky přesahují 8 miliard korun. Tradičním místem velkých kongresů zůstává Kongresové centrum Praha na Vyšehradě. V posledních letech ale čelí mnoha problémům včetně zadlužení.

Lenka Žlebková

Praha jako atraktivní cíl se znova dostává do popředí zájmu zahraničních kongresů. Co do počtu účastníků si Praha polepšila na 16. pozici, v počtu pořádaných kongresů na 14. místo. Semináře a kongresy plánuje nezisková organizace Prague Convention Bureau. Její ředitelka Lenka Žlebková říká, že Praha má šanci být světovou kongresovou špičkou.

"Praha se dlouhodobě umísťovala celosvětově na prvních pozicích. Nejlepší umístění měla v roce 2006, kdy se umístila na 8. místě v rámci žebříčku mezinárodní asociace ICCA. V loňském roce jsme se umístili na 14. místě, což je po předcházejících několika letech od roku 2006 poprvé posun zpět směrem nahoru."

Čtrnáctou příčku sdílí Praha s další úspěšnou evropskou destinací - s Kodaní. Hlavní město tak má velkou naději, že se do několika let dostane se zpět do první desítky nejúspěšnějších kongresových destinací. Do roku 2020 pak do první pětky nejlepších.

"Dostat se do top desítky je rozhodně reálný cíl, dosažitelný možná i dříve, než v roce 2015. Můj osobní cíl je 2014, ale 2015 - za to budeme také rádi. Dostat se do TOP 5 je samozřejmě cíl velmi ambiciózní. Ale nemyslím si, že úplně nerealistický."

Kongresové centrum na pražském Vyšehradě

Meziročně vzrostl počet účastníků kongresů v hlavním městě o dvě pětiny. Prahu tak navštívilo téměř 45.000 kongresových hostů. Radní pro kulturu za TOP 09 Václav Novotný srovnává pozici Prahy mezi ostatními evropskými městy.

"Jsou za námi města jako třeba Brusel nebo Řím, ale na druhé straně jsou před námi města jako Budapešť, a to bychom si neměli nechat líbit. Budeme usilovat o to, abychom v tom žebříčku postoupili kousek výš."

Zhruba 15 procent pražských kongresů se konalo v Kongresovém centru Praha. To vzniklo v 80. letech pro sjezdy komunistů, pak se transformovalo a na přelomu tisíciletí hostilo třeba zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. V roce 2002 zde proběhl summit NATO. Centrum nyní vlastní hlavní město. Najednou může přijmout devět a půl tisíce delegátů. V současnosti má ale finanční potíže, dluží několika bankám. Nemůže si dovolit přilákat tolik mezinárodních kongresů, kolik by chtělo. Potřeba jsou investice do rozšíření výstavních ploch a energetiky. O možnostech vyřešení dluhů by měla informovat studie, tu chce zadat pražský magistrát. Problémy s kongresovým centrem popsal také Václav Novotný.

Václav Novotný

"Je prostě zatíženo zděděným dluhem a to je to první, co musíme vyřešit. Musíme to vyřešit tak, aby bylo schopno ufinancovat investice, protože kongresové centrum je všeobecně vnímáno jako jeden z dobrých kongresových domů na světě, který má svoji naprostou ojedinělost tím, jaký má výhled na Prahu. Je tady nicméně vnitřní dluh daný neúbržbou a nerozvojem a to je to, co musíme skolit. Čili jedna věc je financování kongresového centra, druhá věc je úsilí o aktivní získávání kongresů."

Praha je ale dobře vybavena i pro menší kongresy, zdůrazňuje Lenka Žlebková z Prague Convention Bureau.

"S menšími Praha nemá vůbec žádný problém, protože hotelová infrastruktura je v Praze velmi rozvinutá a to nad úroveň Vídně - ať už ubytovací kapacity, nebo konferenční zařízení v hotelech máme na mezinárodní úrovni. Většina zahraničních hotelových řetězců tady má své hotely. Do těch 1500 není vůbec v Praze problém. Nad 1500 nebo 2000 je to opravdu jen Kongresové centrum Praha."

Delegáti konferencí jsou poměrně štědří a utrácejí v pražských restauracích a na památkách mnoho peněz; daleko více, než běžný turista.

"Útrata kongresového účastníka je minimálně dvakrát až třikrát, ale spíše třikrát větší než běžného turisty. V Praze, co se týče počtu účastníků a delegátů kongresů, konferencí nebo třeba incentivních pobytů, se to podle našich odhadů pohybuje někde kolem 900 tisíc. Když se podíváme na příjezdy zahraničních turistů, tak je to zhruba nějakých 20 procent. Když se ale na to podíváme z pohledu příjmu, tak je to 40 až 50 procent těch příjmů pro Prahu z té turistiky tvoří kongresová konferenční turistika. Dle našich odhadů, protože přesná čísla neexistují, protože je v tuto chvíli nikdo nesbírá, je to přes 20 miliard korun útraty ve městě."

Mezi tyto finance se ale počítají i výdaje organizátorů, kteří platí účastníkům většinu výdajů. Tato situace se ale dnes mění.

"Dnes naopak tím trendem je, že lékaři a podobně si čím dál více musí platit dokonce účast sami. Takže co je tam navíc proti běžné turistice, oni utrácejí za hotely, za které jsou ty ceny většinou nastavené výše, takže i tam je útrata vyšší. Mají večeře a podobně. Ten největší přínos je to, že se prostě musí platit registrační poplatky za tu edukativní složku, za pronájmy těch kongresových prostor, za použití dalších služeb v rámci kongresů a to je několikanásobně víc, než jen ten hotel nebo že si jen nakoupí a zajdou na večeři."

A jaká města jsou v pořádání kongresů hlavními konkurenty české metropole?

Kongresové centrum v Praze

"Pořád vzhlížíme k Vídni, ona je dlouhodobě na prvním místě, je k nám blízko a je v podstatě ve stejném geografickém regionu. Je takovou ikonou a občas si s ní konkurujeme, ale ta infrastruktura na ty velké kongresy je tam mnohem lepší. Oni mají tři kongresová centra, která jsou schopna to nějakým způsobem pojmout. My máme jenom to jedno. Více si nicméně v poslední době konkurujeme s Berlínem, Budapeští nebo Portugalskem třeba z pohledu cenového. Protože ten portugalský Lisabon nabízí dneska velmi konkurenceschopné ceny. My jsme si dlouhodobě hráli na to "dobrá kvalita za rozumnou cenu." Bohužel, destinací, které to dnes nabízejí, už je více."

V Praze nejčastěji organizují akce a kongresy společností ze Spojených států amerických, Anglie, Německa, Beneluxu nebo Francie. Velmi se rozvíjí i spolupráce se zeměmi jako je Indie nebo Rusko. Městu nepřinášejí jen přímé peníze, ale i další zisky.

"Nepochybně zaměstnanost, nepochybně příjmy ve smyslu místních poplatků, daňové příjmy a rozvoj služeb všeho druhu."

A Václav Novotný doplňuje recept na to, jak by Praha mohla dosáhnout na přední místa žebříčku.

"Zaprvé jde o to udělat si analýzu které kongresy se do Prahy reálně mohou dostat a ty aktivně oslovovat. Do té míry aktivně, aby ta nabídka byla úspěšná, to znamená, že to musíme forzírovat finančně."