Prahu navštívil izraelský premiér Benjamin Netanjahu
Prahu ve středu krátce navštívil předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu. Poděkoval za českou podporu v OSN, kde Česká republika hlasovala proti tomu, aby Palestina byla povýšena na nečlenský pozorovatelský stát. Česko se tak zařadilo mezi devět zemí světa, které mají stejný názor. Podle českého premiéra Petra Nečase uznání Palestiny v OSN nepřispěje k míru na Blízkém východě.
"Tento jednostranný krok mírový proces na Blízkém východě nepodpoří, ba právě naopak, stane se komplikací."
Česká republika také doufá, že přímá jednání mezi oběma stranami budou co nejdříve obnovena, prohlásil český premiér. V Praze ve středu probíhaly protesty přívrženců obou stran konfliktu. Před úřadem vlády, kde se ve středu premiéři setkali, se shromáždilo asi 80 lidí. Chtěli podpořit Izrael. Akci svolali i Netanjahuovi odpůrci, přibližně stovka se jich sešla na Staroměstském náměstí. Policie je tam zastavila, k úřadu vlády je nepustila. K hlasování v OSN se vyjádřil také náměstek ministra zahraničních věcí Jiří Schneider.
"To naše hlasování nebylo pro nikoho překvapením, ani pro Palestince a arabské země. Mělo nějaký symbolický a význam a v politice i symboly hrají roli. Eskaluje to tu situaci, protože izraelská vláda reagovala dalším oznámením výstavby na Západním břehu."
Jiří Schneider ale dodal, že Česká republika je kritická i ke způsobu vyhlášení tohoto kroku. Marek Čejka z Ústavu mezinárodních vztahů připomněl ve vysílání Českého rozhlasu postoj i ostatních evropských států."Když se podíváme na to hlasování v Evropské unii, tak zase jsme nebyli jediní, kdo hlasoval nejednotně. Byla tam řada států, které se zdržely hlasování. To něco vypovídá o té společné zahraniční politice. Myslím si, že Česká republika i právě z té pozice, že je dobrý přítel Izraele, tak takový přítel snese i nějakou kritiku. To si myslím, že by z té české strany mohlo být výraznější."
Netanjahu v Praze také v Praze zmínil mnichovskou dohodu. Na jejím základě muselo předválečné Československo do dvou týdnů postoupit pohraničí nacistickému Německu. Mělo se za to, že tento čin přinese mír - avšak ústupky ze strany Československa vydláždily cestu k válce, řekl izraelský premiér. Srovnávání tehdejší situace v Evropě a dnešní podobu izraelsko-palestinského konfliktu ale odmítá Marek Čejka.
"Situace, která byla v Evropě před druhou světovou válkou a ta situace, která je v současnosti na Blízkém východě tak jak je Izrael, tak to skutečně není srovnatelné, Chápu, že to lidem dokáže zjednodušit tu situaci, ale ta není tak zjednodušitelná, aby bylo možné vytvářet takové historické paralely."
Oba premiéři zdůrazňovali dobré přátelské vztahy obou zemí, podle Benjamina Netanjahua se v poslední době ještě významněji zlepšují. Pokračuje Jiří Schneider."Máme tak dobré vztahy, že se v posledních letech podařilo kromě té obchodní základny, která se rozšířila neuvěřitelným způsobem- ten obrat je tam opravdu veliký, dá se to srovnat s Tureckem a takovými zeměmi - otevřít i příležitosti v oblasti vědy a výzkumu. Už několik let je tu společný program. To jsou věci, o kterých se průběžně hovoří, čili já bych to nestavěl "teď jsme hlasovali tak a co za to"- to tak vůbec není."
Netanjahu zamířil do české metropole letos už podruhé. V Praze se tentokrát zastavil jenom asi na čtyři hodiny cestou do Německa, kde jednal s kancléřkou Angelou Merkelovou. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg navštívil Izrael v čele mise Evropské unie před třemi lety. Ostře se tehdy postavil proti tehdejšímu odstřelování izraelských osad palestinským hnutím Hamás a označil ho jako hlavního viníka.