seriál

5) Alchymie a tajemné postavy – Faustův dům na Karlově náměstí

/c/rozhlas/praha/faustuv_dum.jpg

Faustův dům je opředený řadou tajemných příběhů a legend. A jak také jinak, když nese takové jméno. Vydejme se na jižní konec Karlova náměstí na pražském Novém Městě.

Foto: Till Janzer

Při pohledu na Faustův dům dnes spatříme vybledlou červeno-šedou fasádu. Na průčelí se mísí originální prvky z doby baroka s pozůstatky pozdějších stavebních úprav. S temným místem, které na konci 19. století popsal Alois Jirásek v legendě o Faustově domě, má však budova jen málo společného:

„Červená kdysi střecha ztemněla, zdi oprýskaly, okna zkalená prachem a dešti byla jako slepá, plná pavučin.“

Tolik Jirásek ve své sbírce Starých českých pověstí. Do rozpadlého domu umístil příběh o doktoru Faustovi a ďáblu, jemuž upsal duši a který si pro něj právě přišel:

„Čert se do něho obul, chytl ho, pazourem ho držel, a když se Faust ještě bránil, vyrazil s ním ven, a ne dveřmi, ale přímo stropem. A tak Faust, jak jednal, tak se měl: čertu se zapsal a čert ho vzal. A ta díra, kterou ve stropě vyrazil, zůstala. Sice ji několikráte zazdili, ale pokaždé se zdivo do rána vysypalo a byla zase černá díra jako předtím.“

Foto: Archiv ČRo

Jirásek vypráví legendu dál: chudý student putuje po Faustových stopách a posléze i jeho odnese čert. Tato pověst a další podobné legendy mají k realitě dost daleko, říká historička Jaroslava Nováková. Jako bývalá pracovnice Pražské informační služby historii domu dobře zná:

Jaroslava Nováková, foto: Till Janzer

„Název Faustův dům rozhodně nevychází z toho, že by tu někdy žil doktor Faust. Název je spojený s obdobím romantismu, s dobou 19. století, která přinášela nejrůznější pověsti a báje. A jedna taková báj se vázala i k tomuto místu. Ale není to úplná náhoda. S domem bývá spojováno několik osob, které se vyznačovaly zájmem o alchymistické nebo chemické pokusy. Platí to už od doby první poloviny 15. století, tzn. od vévody Václava II. Opavského přes další majitele nebo držitele domu. Dům byl prodáván z ruky do ruky, v různých dobách byl také stavebně upravován, architektonicky přestavován, ale vždycky tady žil někdo zajímavý.“

Místo bylo však osídlené již mnohem dříve – v dobách předkřesťanských a raně slovanských. Jaroslava Nováková:

„Víme, že buď přímo na místě domu, nebo v těsné blízkosti bylo pohanské pohřebiště a obětiště. Nacházíme se totiž jenom maličký kousíček od ulice Na Moráni. Její název by mohl naznačovat nějaký vztah k pohanské bohyni Moraně.“

Karlovo náměstí s kaplí Božího těla, do které byli ve středověku pohřbíváni významní pracovníci Karlovy univerzity, foto: Archiv NPÚ

Později kolem dnešního Faustova domu procházela důležitá obchodní stezka středověké Prahy. Spojovala přemyslovské rezidence Pražský hrad s Vyšehradem na druhém břehu Vltavy. V blízkosti tak významné spojnice mohli stavět pouze lidé s významným společenským postavením, říká historička.

„My víme, že tady vznikl dvorec vévodů Opavských, což byla velice významná šlechta, významná proto, že zakladatelem rodové linie byl de facto český král Přemysl Otakar II.“

Palác nechal pravděpodobně vystavět první ze tří nemanželských synů panovníka, Mikuláš Opavský. A Opavským vévodům patřila usedlost i po husitských válkách:

Alchymistická dílna, ilustrační foto: Archiv Muzea Alchymie

„Nicméně jeden z nich, Václav II. Opavský, byl spojovaný s určitými aktivitami, které nás zajímají. Řekněme, že šlo o aktivity alchymistické. Měl opravdu velký zájem o alchymii a také o určité látky, můžeme je označit jako chemické látky, se kterými tady nějakým způsobem nakládal a zacházel. Už tehdy měl dům špatnou pověst, že se tady dějí zvláštní a neobvyklé věci.“

A tak tomu bylo i nadále. Dalším článkem v obskurní řadě byl Jan Kopp z Raumenthalu, od roku 1528 dvorní lékař císaře Ferdinanda I. I on pravděpodobně experimentoval s chemikáliemi. Vznik pověstí navíc souvisel také s polohou domu. Stál totiž na okraji tehdejšího dobytčího trhu, který navštěvovala řada prostých lidí. A těm připadalo dění v domě strašidelné.

Nejznámějším zástupcem lékařů a alchymistů byl Angličan Edward Kelly. Do Čech přišel koncem 16. století, již jako známá osobnost. Jaroslava Nováková:

Kellyho socha na Hněvíně, foto: Gortyna, CC BY-SA 3.0

„V každém případě měl velmi zvláštní zjev. Byl totiž poměrně vysoký a štíhlý, měl tmavé dlouhé černé vlasy. Tak trošičku připomínal nějakého čaroděje nebo chcete-li černokněžníka. On ovšem těmi vlasy zakrýval uříznuté uši. Ty mu byly uříznuty za právní podvod, kterého se dopustil.“

Kelly přišel do Prahy v roce 1584 jako učeň úspěšného alchymisty Johna Dee. Na císaře Rudolfa II. neudělali zpočátku valný dojem:

„Pravděpodobně to bylo proto, že císař Rudolf II. byl před oběma těmito Angličany varován. Údajně měli být označeni jako agenti anglické královny Alžběty II.“

Edward Kelly poté odešel do jižních Čech. Upozornil na sebe působením na dvoře Viléma z Rožmberka.

„Na Rudolfově dvoře byl skutečně úspěšný, dokonce se stal i císařským radou, koupil dům, ve kterém se právě nacházíme. Ono to vlastně není úplně přesné. Nebyl to Edward Kelley, spíše ho koupila jeho paní, jež prodala svůj majetek, který měla v Mostě v dnešních severních Čechách. My víme, že Edward Kelley tu skutečně nějakou dobu dělal pokusy, navíc udivoval své okolí svým zjevem a různými činnostmi, které tu prováděl.“

Boční pohled na Faustův dům a bránu do komplexu kostela sv. Jana Nepomuckého na Skalce, foto: PatrikPaprika, CC BY-SA 3.0

Tradice svérázných majitelů pokračovala i v 18. století. Dům koupil Ferdinand Antonín Mladota ze Solopysk. Hraběte bychom dnes mohli označit jako vynálezce, zabýval se principy optiky, elektrické energie a magnetismu. A v jeho šlépějích šli i jeho dva dědicové.

„Jeden z nich třeba rád sbíral mechanické hračky, dokonce si je nějakým způsobem upravoval a hračky prý měly zvláštní podobu. Takže se třeba po domě a jeho okolí potulovaly kostry, které se hýbaly, a podobně.“

Později koupila část domu katolická církev. Nastěhoval se sem mimo jiné farář Karel Jaenig, který vedl farnost u sv. Jana Nepomuckého v sousedství. Údajně měl neobvyklou vášeň: sbíral pohřební předměty.

„V 19. století, konkrétně mluvíme o 30. a 40. letech 19. století, o době romantismu, kdy byly pověstí velice živé, to všechno dohromady vyvolávalo u lidí různé představy. A tak vznikl název Faustův dům.“

Foto: Till Janzer

Dnes patří dům 1. lékařské fakultě pražské Karlovy univerzity. Alchymie se tam již neprovozuje, ale přesto můžeme mluvit o určitém pokračování tradice. Pro veřejnost jsou prostory nepřístupné. Zvenku i zevnitř budovu charakterizuje směs různých stylů. Část tvoří rané přestavby, část opravy po pumovém náletu z 14. února 1945. V několika místnostech se nachází kavárna Lékařského klubu. V ní najdeme i starý arkýř. Historička Jaroslava Nováková upozorňuje na další detaily:

„V této místnosti nad sebou vidíme renesanční hřebínkovou klenbu a také další části renesanční výzdoby. Tady to naštěstí poškozeno nebylo.“

Jsou to tedy nejstarší části domu? Ano i ne, říká odbornice:

Foto: Till Janzer

„Renesanční části jsou určitě nejstarší dochované, i když bezpochyby zdivo, které tady je, tak je starší. Protože nejstarší písemný doklad o existenci domu máme z druhé poloviny čtrnáctého století. Víme, že základy dvorce a toho současného domu tady bez pochyby stály a zdivo do výšky řekněme několika metrů je gotické. Renesanční jsou určitě klenby a části ostění, minimálně výzdoba je tedy z doby renesance. Ale tím to nekončilo, protože následovaly i mladší přestavby.“

Za spolupráci děkujeme 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

10
50.073185510000
14.419019210000
default
50.073185510000
14.419019210000
Autor: Till Janzer
klíčové slovo: