Pražští bezdomovci

V zimním období až pět set lidí denně navštíví Centrum občanského sdružení Naděje, které se stará o bezdomovce a lidi v těžké životní situaci. Mezi nimi jsou například osoby po nepodařeném pokusu o sebevraždu, gembleři, lidé, kteří ztratili práci, přátele a rodinu. O bezdomovcích, kterým v zimě hrozí podchlazení a omrzliny, a o práci občanského sdružení Naděje točil Mikuláš Kroupa.

Asi dvě stě metrů od Hlavního nádraží v Praze je pro bezdomovce zadarmo strava, sprcha a umývárna, ošacení a lékař. Je to v denním centru občanského sdružení Naděje. Kolem poledne je v budově rušno, podává se svíčková. Ráno prý byl kefír a rohlík, večer chleba s pomazánkou a čaj, svěřil se mi čtyřiadvacetiletý mladík, který prohrál všechny peníze na hracím automatu a rodiče ho vyhodili na ulici.

"Byl jsem blbec, utratil jsem všechny peníze ze sociální podpory na automatech a zbytek jsem propil a projedl. Chtěl bych pracovat jako skladník nebo mýt nádobí někde na horách." "Mě do Naděje přivedla podlost lidí," tvrdí asi padesátiletý muž s modřinami na tváři, "jakýsi chlápek mi nabídl práci, ale nezaplatil. Vyrovnání bylo asi takové, že jsme se chytli a dostal jsem přes hubu." "Moje máma si našla přítele, se kterým jsem si nerozuměl. Dělali jsme si různé naschvály. Vyvrcholilo to před čtyřmi roky o vánocích, když mě máma vyhodila na ulici," stěžuje si v otrhaných šatech třicetiletý obézní mladík.

Těmto lidem nezbývá než se spolehnout na pomoc Naděje, zvlášť klesnou-li teploty pod nulu. Modřiny, otlačeniny a zanícené vředy vznikají mimo jiné z nocování v tramvajích. Někteří prý volí kanály s teplo vzdušným vedením, kde je ale obtěžují potkani a zápach. Venku, tam je nejhůř, hrozí totiž omrzliny, podchlazení, a jsou případy i umrznutí. Doktor Jan Škoula ze Záchranné služby Hlavního města potvrdil, že i k takovým případům vyjíždějí.

"Nicméně nejde většinou izolovaně jen o případ podchlazení. K umrznutí dochází v kombinaci hlavně s alkoholem nebo jinými toxickými látkami. Alkohol zvyšuje prokrvení kůže tudíž zvyšuje i tepelnou ztrátu, navíc snižuje hladinu citlivosti na teplotu okolí. Přidá-li se u bezdomovců celková tělesná ochablost a vlhké oblečení, je vysoká pravděpodobnost výskytu omrzlin, podchlazení nebo dokonce úmrtí na podchlazení. Nejsou to však časté případy."

Bezdomovci mohou za symbolickou částku pohybující se mezi pěti až patnácti korunami využít v Praze noclehárny a ubytovny, které nabízí odhadem až šest set lůžek. Ubytovací služby zajišťují nejen církevní charity, ale i Centrum pro sociální služby a prevence při Magistrátu hlavního města a samozřejmě i občanské sdružení Naděje. Jeho pracovníci dokonce bezdomovce vyhledávají přímo v ulicích. Takzvaní streetwalkeři obcházejí nádraží, skvóty, a jiná vytypovaná místa, kde rozdávají deky a teplý čaj. Bezdomovci se prý dají rozdělit na dvě základní skupiny podle příčiny, která je do jejich situace dostala. A to na lidi, kteří naráz ztratili byt a zaměstnání a na ty, kteří se právě vrátili z vězení a rodina je zpátky nepřijala. Proto sociální pracovníci ještě před skončením výkonu trestu za potencionálními klienty dochází. Hovoří vedoucí denního centra Naděje Jan Švára.

"V Naději nabízíme široký sortiment sociální pomoci. V takových případech poskytujeme právní a sociální poradenství. Říkáme jim, co by měli dělat, kam se mají obrátit a často je i na sociální odbory, na úřad práce. Prostě je na určitou část jejich cesty doprovázíme."

Kolik je celkově bezdomovců v Praze nelze spočítat. Už proto, že shodnout se na tom, kdo je bezdomovec, je mezi psychology, sociology, streetwalkery a ministerskými úředníky, nemožné. Například - patří mezi bezdomovce dělníci, kteří žijí dlouhodobě na ubytovnách, protože vlastní domov nemají? Odborníci se shodují na faktorech, které způsobují nárůst fenoménu bezdomovectví. Pokračuje Jan Švára.

"Manželských rozvodů je dneska 50%. Zpravidla muž ztrácí rodinu a byt. V té vypjaté době může mít psychické problémy, které způsobí i ztrátu zaměstnání. A vidíte, jak snadné je přijít o všechno, co si dlouhé roky budoval."

Cesta, jak se ocitnout na dně, se často proplétá s alkoholem, drogami, a s dalšími. Mnoho klientů se ocitá bez prostředků paradoxně díky migraci za prací, nejvíce se Severních Čech a Moravy, kde je vysoká nezaměstnanost. Stává se, že pracovní místo, za kterým cestuji, už není volné. Nemám-li prostředky na cestu domů, je zle. Každý měsíc občanského sdružení Naděje registruje zhruba sto nových klientů, protože dostat se na ulici, je ve skutečnosti velmi snadné.