Před 80 lety zemřel Jaroslav Hašek

Radko Pytlík u hrobu Jaroslava Haška, Foto: ČTK

V pátek 3. ledna uplynulo přesně 80 let ode dne, kdy ve svém domečku v Lipnici nad Sázavou zemřel velký český spisovatel Jaroslav Hašek. Reportáž z tohoto místa, kde strávil spisovatel poslední léta po návratu z Ruska a kde také napsal slavného Švejka, přivezl Vilém Faltýnek.

Nesouvislý, rozháraný a zmatený život spisovatele Haška, autora 1300 povídek a několika velkých próz, zde na Vysočině na začátku roku 1923 skončil. Vane předjarní, vlhký vítr a ve stráni na hřbitůvku se schází asi stovka přátel Haškova literárního díla. Sezval je sem vnuk spisovatele Richard Hašek. Čtyři vyznavači haškova humoru v kostýmech císařského vojska vzdávají spisovateli poctu salvou z pušek.

Po osmdesáti letech se Hašek dočkal jisté rehabilitace ze strany církve. Patriarcha Církve československé husitské Jiří Schwarz připomněl, že Hašek ve svém díle neurážel boha, že zesměšňoval pouze některé lidské představy o bohu. Jménem církví působících v naší zemi poděkoval Schwarz za humor, který rozdával lidem: "Pan spisovatel Jaroslav Hašek dokázal tímto svým humorem léčit církev. Církev, která byla v té době v některých svých představitelích nadutá, která se spojila s trůnem rakousko-uherským a která nakonec posílala vojáky ve jménu boha a s požehnáním božím proti těm dělům. A to všechno Jaroslav Hašek dokázal velice trefně a s hořkým sarkasmem ukázat jako něco nepatřičného."

Richard Hašek shromáždění v duchu svého dědečka ukončí povelem k odchodu do hospody u České koruny, kde jeho předek napsal část Osudů dobrého vojáka Švejka.

Pane Hašku, kdo se s vámi setká, nemůže popřít, že, máte určité fyziognomické rysy svého dědečka. Dědí se ve vaší rodině ještě něco, co upomíná na vašeho předka?

"Jeden génius v rodině stačí. Možná že můj syn by vám řekl něco jiného, třeba je geniální v hudbě nebo v něčem jiném, ale ne v psaní. To by bylo moc Hašků. Nechme to tak."

Radko Pytlík u hrobu Jaroslava Haška,  Foto: ČTK
Literární vědec Radko Pytlík, autor známé monografie o Jaroslavu Haškovi mi v hospodě potvrdil, že tolik zdůrazňovaný humor je jen jednou stranou Haškovy schopnosti vidět pod povrch věcí. Postava Švejka není jen komickou postavou: "Ten Švejk se někomu zdá přízemní, že jen obhajuje vlastní život. Ale ve skutečnosti tomu tak není. Jak si všiml už Karel Čapek nebo Ivan Olbracht, to je určitý pohled na svět. Je to pohled někoho, kdo je schopen prohlédnout svět i do tajů a nitek vedoucích k frázím, kamuflážím a ideologiím. V tom je ten Švejk moderní. "

Pietní akt u hrobu Jaroslava Haška,  Foto: ČTK
"A je to i vrchol Haškovy ironie. Bohumil Hrabal, který se k Haškovi hodně hlásil, říkal:to je až obludná ironie, kterou Češi nejsou schopni chápat. Ale já doufám, že to časem pochopíme a že si začneme Švejka vážit i z této stránky, jak se dívá na svět."

Z čeho u Haška ta ironie vyrůstá?

"Především to byl bohém, člověk, který byl posedlý běsem poznání života, byl to tulák, prošel celou Evropou a dostal se až na konec Asie k Bajkalskému jezeru, zkrátka tímto jeho spontánním způsobem života muselo něco z toho proniknout i do jeho umění."

Rok, do něhož vstupujeme není jubileem jen ve vztahu k Haškovu úmrtí. V dubnu si připomeneme mezinárodní konferencí také 120. výročí narození tohoto světově proslulého českého spisovatele.