Před nedávnem byly objeveny unikátní - dosud nejstarší kresby - hradu Karlštejn

Kresba Karlštejna

V pravidelné nedělní rubrice, kterou připravila Eva Petržílková, se vypravíme až do roku 1348, kdy začaly stavební práce na jednom velmi významném českém hradu. Jeho nejstarší náčrty byly objeveny pracovníkem Státního ústředního archivu na Hradčanech teprve před nedávnem.

Dnešní rubriku začneme hádankou: Poznáte z vyprávění archiváře Libora Gottfrieda, o který historický objekt se jedná?

Karlštejn,  foto: CzechTourism
"Hrad byl postaven na takové neveliké vyvýšenině, obklopen kopci - poblíž Berounky. Bylo to zřejmě v území, kde byly husté lesy a kde si císař Karel IV. chtěl zřídit takovou soukromou rezidenci - odlehlou od velkoměsta, od Prahy. Později se ovšem rozhodl, že hrad uzpůsobí na takový svatostánek Svaté Říše římské, protože do něho chtěl uložit korunovační klenoty Říše římské a také relikvie, které souvisely s utrpením Páně, a proto vznikly ony tři významné krásné kaple: Kaple sv.Kříže, Kaple Panny Marie a Kaple sv. Kateřiny."

Mnozí z vás by určitě i bez obrázků poznali, že řeč byla o známém českém hradu Karlštejn. Pan Gottfried pracuje ve Státním ústředním archívu v Praze na Hradčanech a studiem Karlštejna se zabývá už řadu let. Při svém bádání, když procházel inventáře hradu z 18.století, našel dvě zajímavá vyobrazení hradu. Zjistilo se, že se jedná o dosud neznámé unikátní nálezy...

Kresba Karlštejna
"Jsou to dvě neumělé kresby hradu. Sám hrad byl založen v roce 1348 a my vlastně nemáme žádnou ikonografickou památku na to, jak vypadal původně. Takže všechny naše představy jsou jenom rekonstrukce. Potom máme velmi dobře zdokumentovánu jeho renesanční přestavbu. Ale zase nemáme žádné vyobrazení z renesanční doby. A takže ten pohled na Karlštejn z roku 1720 je nejstarším pohledem a zachycuje vlastně ještě některé ty starší stavební periody hradu."

Zajímavostí je také to, že se snažil neznámý autor dvou zmíněných vyobrazení přesvědčit císařovnu o nutnosti opravy hradu...

"Proto ten kreslič nakreslil obrovskou puklinu ve věži svatého Mikuláše, aby upozornil na její havarijní stav. Ten skutečně trval až do 19.století. Takže, když Josef Mokr opravoval hrad Karlštejn, tak musel celou tuto věž zbořit a potom ji znovu postavit podle původní podoby. Dále je tam nakreslená propadlá hradba a dále drobné škody na fasádách, na věžičkách, vikýřích apod."

Kresba Karlštejna
A jak se Karlštejn od té doby změnil? Je jeho vzhled jiný než v letech, kdy vznikl? Podle pana Gottfrieda se v hlavním půdorysu nic nezměnilo. Nedávné restaurátorské zásahy, které pozměnily hrad, se týkaly pouze nejvyšších pater paláce, Purkrabského dvora a hradeb. Ale jádro hradu s nižšími patry a obě velké věže Karlštejna zůstaly zachovány v původní podobě jako byly ve středověku - pouze s mírnými úpravami vnějšku fasády. Tolik tedy k dnešní podobě. Ale zpět na samý počátek vzniku hradu. Jeho samotná výstavba začala v roce 1348...

"Ve starší literatuře se často setkáme s tím, že hrad Karlštejn stavěl Matyáš z Arrasu a Petr Parléř, ale, bohužel, my nemáme doklady, abychom mohli ztotožnit konkrétního stavitele s tím dílem na Karlštejně. Je třeba si uvědomit, že hlavní stavební práce v době Karla IV. probíhaly v samotné Praze, a že Karlštejn byla vlastně taková pobočná záležitost, kterou samozřejmě vykonávaly hutě, které pracovaly na stavbě svatovítské katedrály, Nového města pražského a dalších kostelů v Praze. Takže nevíme přesně, která stavební huť Karlštejn stavěla. Těch pracovníků na stavbě hradu musely být stovky a pro ně taky vznikla ta podhradní vesnička, která se dříve nazývala Bůdy a potom Budňany, kde vlastně byly boudy těch stavitelů hradu - těch vlastních kameníků, zedníků, tesařů apod."

Karlštejn,  foto: CzechTourism
Už v roce 1354 byl hrad obyvatelný - především jeho palácová část. Věže pak byly dostavěny v roce 1360 a o pět let později také Kaple sv.kříže. Od té doby se dá hovořit o úplném dokončení hradu. Celá stavba byla přitom v popředí velkého zájmu císaře Karla IV. Ten během stavebních prácí osobně na práce dohlížel a dokonce do nich i zasahoval..

"Jednak celá ta koncepce hradu, kdy z původního vlastně sídla císařského vzniká takový svatý hrad - hrad plný kaplí, tak to je jeho dílo. A potom také určitě se zajímal konkréně o práci Mistra Theodorika - o výzdobu Kaple sv.Kříže, protože i ta theologická koncepce odráží řadu představ a řadu takových myšlenek, které Karel IV. ve svých spisech zanechal. Máme takový detail v celé té výzdobě, o kterém jsme přesvědčeni, že ho do té výzdoby zařadil sám Karel IV. A je to takový malý oltářík s Pannou Marií, Sv.Václavem a Sv.Palmatiem, který původně si nechal Karel IV. namalovat pro svou soukromou kapli. Ale dnes, od té doby Karla IV., je zakomponován do těch desek Mistra Theodorika. Je zařazen na oltářní stěnu, nad ten výklenek pro korunovační klenoty a toto zakomponování musel prosadit sám císař Karel IV. - nikdo mu přece nemohl vzít jeho soukromý oltářík a zabudovat ho do výzdoby Kaple sv.Kříže."

Karlštejn - kaple Sv. Kříže,  foto: Lucie Zemanová / Český rozhlas
Jak pan archivář Libor Gottfried připomněl, na Karlštejně jsou zachovány také vzácné gotické deskové obrazy a fresky - a to v takové podobě, že podávají bezprostřední dojem o skutečném původním vzhledu těchto prostor ve středověku. Jedná se především o 148 obrazů Mistra Theodorika v Kapli sv. Kříže a o fresky Posledního soudu a Apokalypsy v Kapli Panny Marie. Patří sem i ostatkové scény, kde je vyobrazen Karel IV, který shromažďuje relikvie svatých. Zajímavé a pozoruhodné jsou také inkrustace stěn polodrahokamy....

"Protože Karel IV. ty nejvýznamnější kaple, jako je Kaple sv.Václava v katedrále nebo právě Kaple sv.Kříže a Kaple sv.Kateřiny, dal vyzdobit polodrahokamy - jaspisy zasazenými do štuku a zlacenými spoji. Takže toto je taková vyjímečná záležitost, kterou už nikde v Čechách ani jinde v Evropě moc nenajdeme."

Karlštejn,  foto: CzechTourism
A ještě jedna zajímavost k interiéru hradu. Týká se také nových historických objevů: Když se připravovala výstava mistra Theodorika v roce 1997 hledali historici původní ostatkovou kapsuli - schránku s ostatky, která byla v hlavním oltáři Kaple sv. Kříže. Ta se bohužel od 70.let minulého století ztratila, ale....

"V té skříni s ostatky jsme našli dvě poškozené kapsule, které podle průzkumu ve Státním ústředním archívu byly identifikovány jako dvě ostatkové schránky z bočních oltářů Kaple sv. Kříže. Tedy v kapli sv. Kříže byly původně tři oltáře a v jednom z nich je tedy čitelná autentika, která píše o tom, že v roce 1365 byl tento oltář vysvěcen a uvnitř byly nalezeny ostatky prvomučedníka Sv. Štěpána a Sv.Bartoloměje. Jaké bylo zasvěcení toho oltáře nevíme - pravděpodobně tedy Sv.Štěpána. A druhý oltář byl zasvěcen Sv.Michalovi Archandělovi. Takže původně v té kapli Sv.Kříže byly tři oltáře, které dnes už tam neuvidíme."

Vyobrazení Karla IV. v kapli Sv. Kříže,  foto: Adriana Krobová / Český rozhlas
Tolik o stavbě i výzdobě jednoho z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších českých hradů. A kdy vlastně poprvé Karel IV. na Karlštejně pobýval a jak často se sem vracel?

"My nemáme deníkové záznamy, ale pro středověk platí, že panovník vydával listiny na tom místě, kde se zdržoval. Takže my, když si seřadíme místa vydání listin, tak můžeme přesně zjistit, v které dny a v které roky císař Karel IV. na Karlštejně pobýval. Poprvé pobýval na Karlštejně v roce 1354 a poté pravidelně většinou v letních nebo jarních měsících. Někdy se o Karlu IV. v legendách říká, že trávil dlouhé chvíle v době postu v Kapli sv.Kateřiny, kde rozjímal. To ovšem pravděpodobně nebude pravda, protože Karel IV. trpěl dnou a v postních měsících bylo na Karlštejně hrozná zima, takže Karel IV. se Karlštejnu v zimě vyhýbal."

V této souvislosti asi některé posluchače napadne otázka, co je pravdy na tom, že na hradě nesměly pobývat ženy. A tak na závěr pan archivář Libor Gottfried ještě vysvětlí, jak to opravdu s ženskými návštěvami na Karlštejně bylo...

"Ta pověst vznikla ze skutečného ustanovení zakládací listiny Kapituly karlštejnské. Tato zakládací listina z roku 1357 určovala vlastně okolnosti využívání kaplí na Karlštejně. A poněvadž ta kaple Sv.Kříže, v původním názvu Kaple utrpení Páně a jeho nástrojů, v sobě obsahovala tak vzácné relikvie utrpení Ježíše Krista, tak bylo ustanoveno v této listině, že v té věži nesmí nikdy přespat žádná žena a potom tedy ta pověst - ten zákaz - vztáhla na celý hrad. Týkalo se to skutečně jenom té věže, kde byla kaple s ostatky utrpení Páně."

Autor: Eva Petržílková
spustit audio