Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 30.dubna připravila Eva Petržílková.

Nad novým stylem a budoucností ČSSD se zamýšlí deník Právo. Podotýká, že nové stranické špičky jsou zformovány s drtivou převahou lidí kolem nového předsedy Vladimíra Špidly a místopředsedy Stanislava Grosse. "Na prvním ústředním výboru po sjezdu neprošli do předsednictva stoupenci bývalého předsedy Miloše Zemana ministr zahraničí Jan Kavan, který tak dovršil porážku začatou marným úsilím o funkci místopředsedy, ani někdejší kádrová rezerva "zemanovců" ministr bez portfeje Karel Březina," píše deník a pokračuje: "Zato je v předsednictvu nově Lubomír Zaorálek a už před sjezdem byl do něj opět zvolen Richard Dolejš, které Zeman právě ve své zprávě pro sjezd podrobil kritice. V širším vedení ČSSD je také Zemanova neoblíbená Petra Buzková, předsedkyně pražské organizace strany. Zemanovi následníci nemají lídry, nejviditelnější je díky svému výkonu na sjezdu Jana Volfová, ale i ta je navenek stále loajální vůči novému vedení. Jinou možnost ani nemá, protože vítězství Špidly a Grosse na personálním poli je přesvědčivé," soudí list. To ale podle něj znamená, že odpovědnost za budoucí výsledky ČSSD padne výhradně na hlavy stoupenců nového stylu.

Pokud by Českou republiku vedla do Evropské unie vláda Miloše Zemana a mohla sama rozhodnout o daních, pak by lidé a firmy během příštích tří let zaplatili státu o 150 miliard korun více, konstatuje deník Mladá fronta Dnes. "Přepočteno na jednoho občana, je to ročně pět tisíc korun na hlavu, dodává list. "Záměr zvýšit daně je jedním z bodů předvstupního hospodářského programu, který posílá dnes vláda do Bruselu. Nezbytné kroky, související s povinnostmi převzít evropské předpisy, se přitom na plánovaném zvýšení daní podílejí jen zčásti. Více peněz by vláda chtěla vybrat hlavně na dani z přidané hodnoty. Tato daň podle vládních představ stoupne u potravin a služeb na dvojnásobek z pěti na deset procent. Druhým nejdůležitějším pramenem dodatečných příjmů má být zvýšení spotřebních daní. Plány odeslané do Bruselu však nejsou závazné. Vláda by navíc změny daní musela prosadit v parlamentu, což se jí patrně podaří jen v oblastech, které vyžadují evropské směrnice. Pravice totiž podstatnější růst daní odmítá," uzavírá své zamyšlení deník.


Situaci, v níž se v současné době nachází KDU-ČSL, označuje deník Právo hlavně jako spor o předsedu strany. "Stále častěji se mezi lidovci objevuje názor, že by pro klid strany bylo nejlepší, kdyby se o funkce nervali hlavní aktéři současné šlamastiky," píše list. "Jde hlavně o soupeření Jana Kasala a Cyrila Svobody o křeslo předsedy. Mnozí členové strany považují za vhodného kandidáta poslance Miloslava Výborného. Na Výborném například není nános čtyřkoaličních nečistot. Na sjezdu by pro něj nejspíš hlasovali i ti delegáti, kteří sice nejsou vyznavači Svobodova kultu, ale na Kasala by nepomysleli ani náhodou," míní deník. "Kasal popudil nejednoho lidovce zejména autoritativními sklony, kdy často rozhodoval bez ohledu na názory lidí v nižších grémiích, kteří mu vyčítali, že je staví před hotovou věc. Na druhou stranu by vedle "mdlého a morousovitého" Výborného lépe vyniklo nesporné Svobodovo charisma přetékající optimismem. Pro středové voliče, které chce vzít čtyřkoalice a tedy i KDU-ČSL útokem, by byl jeho úsměv určitě přijatelnější než zasmušilá tvář Výborného," soudí list. Zároveň konstatuje, že rozhodující vliv na budoucnost strany budou mít především její členové na Moravě.


"Cesta ministra obrany Vladimíra Vetchého, byť je za ni kritizován sebevíc, se nevymkla z přesně stanoveného protokolu a programu," konstatují Hospodářské noviny. "Jedinou opravdovou zajímavostí, kterou přinesla, je fakt, že je do ČR ochoten přijet muž tipovaný na budoucího prezidenta ČLR - tak vysocí čínští činitelé jezdí obvykle jen do větších a přátelštějších měst než Praha. Vetchý však neprodá do Číny ani zbraně, a to z prostého důvodu: Nemá prakticky co nabídnout a konkurence je v Pekingu už dávno zabydlená. Jedinou výhradou k cestě muže být, že se uskutečnila v době růstu napětí mezi USA a Čínou. Pokud by ji však Vetchý odložil, bylo by to přinejmenším již počtvrté, a to se ve světě diplomatických rituálů prostě nedělá," uzavírají poznámku Hospodářské noviny.


Česká republika patří ve snižování produkce skleníkových plynů, které způsobují globální oteplování, mezi premianty, informuje deník Mladá fronta Dnes. Podle listu oproti roku 1990 omezilo Česko produkci oxidu uhličitého a dalších škodlivin o 27 procent, což mezi průmyslově vyspělými zeměmi Evropy nemá obdoby. Na mezinárodní konferenci o změnách klimatu v roce 1997 v Kjótu se Česko zavázalo, že mezi roky 2008 a 2012 sníží emise - stejně jako Evropská unie - o osm procent. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart poznamenal, že na "českém úspěchu" nemá podíl pouze propad průmyslové výroby z počátku devadesátých let. V posledních letech se podle Kužvarta začíná projevovat větší efektivita průmyslu a využívání ekologicky šetrnějších technologií. Nejvíce skleníkových plynů totiž vzniká v tepelných elektrárnách a v průmyslu. Rovněž výhled roku 2010 je podle ministra značně optimistický, dodává Mladá fronta Dnes.


Jak rychle budou odškodněni Češi, kteří za války nuceně pracovali pro Německo, to závisí na rozhodnutí americké soudkyně, uvádějí Hospodářské noviny. O vyplacení zálohy už podle listu uvažuje česká vláda. Vicepremiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla oznámil, že kabinet už připravuje možnost zálohovaného odškodnění. Předpokládá, že kdyby byl k tomu nutný zákon, nebyl by s jeho přijetím v Parlamentu problém. O tom, zda bude nutné přijmout toto náhradní opatření, se podle Špidly rozhodne nejpozději do poloviny května. V té době by mělo být už známo také rozhodnutí americké soudkyně, zda odloží hromadné žaloby na německé firmy, které se zdráhají peníze vyplatit, dodává list.


Nemocnice zdaleka nejsou bezpečným místem pro nemocné. Píše o tom deník Mladá fronta Dnes s tím, že podle sdělení Ústavu zdravotnických informací a statistiky se v nich v roce 1999, což je zatím poslední zveřejněný údaj, nakazilo různými infekcemi 3641 pacientů, kteří se přišli léčit se zcela jinou diagnózou. Experti navíc usuzují, že nahlášený počet případů je velmi podhodnocen - a realita je tedy horší. Nemocniční nákazy vznikají kvůli nedostatečným hygienickým opatřením nebo si pacient přinese mikroby v sobě a v oslabeném organismu se nemoc "rozjede," připomíná dále deník. Podle statistik jsou nejčastější takzvané rané infekce, objevující se krátce po operaci, následují infekce dýchacích cest, močového ústrojí a zažívacího traktu. Deník podotýká, že nemocnice jsou rizikovým místem i pro personál: co do počtu nemocí z povolání jsou zdravotníci na druhém místě hned za horníky. Loni bylo v Česku evidováno 246 případů profesionálních nemocí, mezi nimiž dominoval svrab, dodává deník.


Po tříměsíčních dohadech, kdo uhradí týdenní návštěvu předsedy Senátu s doprovodem v Havaně, která uspíšila propuštění Ivana Pilipa a Jana Bubeníka z vězení, předložil ministr zahraničí Jan Kavan návrh, že náklady - téměř 600 tisíc korun - zaplatí jeho resort. Informuje o tom deník Právo. "Usoudilo se, že šlo o vrcholnou návštěvu, která se tudíž bude hradit z prostředků našeho ministerstva, řekla na dotaz listu náměstkyně ministra Helena Opolecká. Ve zprávě pro vládu podle deníku ministr zdůraznil, že návštěva se uskutečnila na pozvání nejvyššího představitele Kuby Fidela Castra a že, kromě jednání s ním o zadržených Pilipovi a Bubeníkovi, po deseti letech znamenala znovuobnovení dialogu. Vzhledem k tomu, že loňské usnesení vlády říká, že za vrcholné státní návštěvy se považují pouze cesty prezidenta, předsedy vlády a ministra zahraničí, bude muset vláda schválit výjimku z obecných pravidel, dodává Právo.


Podle deníku Mladá fronta Dnes je v týmu nejbližších spolupracovníků ministra zahraničí a vicepremiéra Jana Kavana jako poradce Miloslav Had, který neprošel lustrací a nemá ani bezpečnostní prověrku. K tomu, aby mohl Had pro Kavana pracovat, ministerstvo vymyslelo kličku, jak lustrační zákon obejít. Uzavřelo smlouvu s neziskovou organizací Asociace pro studium mezinárodních vztahů, které resort odvádí měsíčně 28 a půl tisíce korun na Hadovy výplaty. On sám tak není v žádném oficiálním vztahu k ministerstvu. Důvodem, proč není Had na ministerstvu zaměstnán, je jeho minulost z konce 60. let, kdy působil v diplomatických službách ve Velké Británii a zároveň se zapletl s rozvědkou. List to uvádí s odvoláním na zdroje z Černínského paláce a z tajných služeb. Had podle deníku popřel, že by pro tajné služby přímo pracoval, zároveň však uvedl, že neví, jak by jeho lustrační osvědčení dopadlo.


Exodus českých pracovních sil na západ v souvislosti se vstupem země do Evropské unie podle Hospodářských novin nehrozí. List se přitom odvolává na šetření Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. O práci v zahraničí uvažuje zhruba 134 tisíc lidí, píše deník. Převážná část ale počítá s návratem. Nejvíce se sklon k pracovní migraci projevuje mezi mladými ve věku 18 až 24 let. Práce v cizině ale neláká jen výdělkem. Každý pátý občan, který uvažuje o odchodu do zahraničí, by tam chtěl hlavně studovat, zdůrazňují Hospodářské noviny.


Majetek Českých drah neustále tunelují vypečení podnikatelé, rozkrádají ho malí i velcí nenechavci, míní deník České slovo a pokračuje: K těmto problémům se podle všeho připojila i Zemanova vláda, která se rozhodla prodat bez výběrového řízení Rakušanům drážní budovy téměř zadarmo. České dráhy musí přenechat Traťovou strojní stanici v Českých Budějovicích rakouské společnosti Head za deset miliónů korun. Železničáři a odbory však proti rozhodnutí kabinetu protestují a hovoří dokonce o tunelování státního podniku. Předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek tvrdí, že Rakušané dostanou za pár korun moderní výrobní halu s technologií v hodnotě jeden a půl milionů dolarů. O tyto peníze budou České dráhy okradeny, řekl Dušek deníku České slovo.


Ani tituly a staleté rodokmeny neochránily hosty setkání evropské šlechty, které se od pátku koná v Karlových Varech, od českých zlodějů. Uvádí to deník Právo s tím, že hned v první den tradiční akce přistihla německá účastnice zloděje, který se během deseti minut vloupal do jejího vozu a snažil se s ním odjet. Do Karlových Varů se evropská šlechta sjela už počtrvté, připomíná dále deník. Letos lázeňské město přivítalo na patnáct set potomků slavných šlechtických rodů, převážně z Německa, Rakouska, Itálie, ale i dalších evropských zemí. Šlechta, mezi níž bylo i na osmdesát princů a princezen, ale v Karlových Varech otevřela své peněženky i zcela dobrovolně, podotýká deník. Na sobotním plesu, jehož výtěžek bude věnován dětské vesničce SOS, se vybralo zhruba sto padesát tisíc korun. Program pětidenního setkání byl navíc protkán i řadou kulturních událostí, například vernisáží výstavy kovových plastik Gabriele von Habsburgové, dcery Otty Habsburského, na Vřídelní kolonádě. Její dcera, Cornelie von Kerssenbrocková, zase dirigovala sobotní koncert karlovarského filharmonického orchestru v městském divadle. Podle náměstka primátora Zdeňka Roubínka (US) je Evopské setkání šlechtických rodů pro Karlovy Vary přínosné nejen z marketingového hlediska.


Svateb v květnu je v České republice poskrovnu, konstatuje deník Právo a vysvětluje: Pověra, že manželství uzavřené v květnu bude nešťastné nebo nevěsta do roka zemře, je natolik stále živá, že radnice by zcela klidně mohly na příští měsíc zavřít obřadní síně. Listu to potvrdily radnice z různých koutů republiky. Jak jejich zástupci uvedly, kdo se chce brát v jarním období, raději volí poslední dva víkendy v dubnu, kdy se oddávají rekordní počty párů.


Autor: Eva Petržílková
spustit audio