Přehled tisku

Z českých deníků s datem 2. února 2001 vybírala Zdeňka Kuchyňová

---

Čeští specialisté po návratu z Balkánu jednoznačně odmítli vztah mezi americkými střelami z ochuzeného uranu a případy onemocnění vojáků mezinárodních misí leukémií a rakovinou. Jak píše Mladá fronta Dnes, přesto vzroky půdy, potravin a vody, které po pěti letech působení na kosovsko-srbské hranici přivezli do vlasti, podrobí rozborům v laboratořích. Jak uvedl radiobiolog z Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové Otakar Neruda, naměřené hodnoty na Balkáně byly dokonce nižší než v České republice. Sedmičlenný tým nabral stovky vzorků v lokalitě dlouhé čtyřicet kilometrů. Neruda prohlásil, že příčiny vzniku onemocnění mohou být ve stresu, což by měli hodnotit lékaři a psychologové. Armáda již dříve uvedla, že v souvislosti s tzv. balkánským syndromem budou vyšetřováni všichni vracející se vojáci.

Podle Lidových novin si italští diplomaté stěžují na náměstka ministra financí Jana Mládka. Ten se totiž na počátku ledna rozloučil s náměstkem ministra italského průmyslu Maurem Fabrisem s tím, že italské firmy nemají při privatizacích v České republice šanci. Italové přitom v současné době mají zájem o několik českých firem. Například bankovní dům UniCredito bojuje o Komerční banku. Čeští diplomaté se zatím snaží Mládkova skandální slova zmírňovat. Podle Lidových novin chce ale celou věc prověřit první náměstek ministra zahraničí Pavel Telička. Pokud je stížnost italského náměstka oprávněná, bude se ministerstvo zahraničí zajímat o to, jak mohl Mládek předjímat výsledek privatizací.

Zemské noviny zjistily, že kromě úvěrového podvodu při prodeji akcií Plzeňského Prazdroje vyšetřuje policie v kauze Investiční a Poštovní banky i úvěry na provoz televizí Nova a Prima. Bezpečnostní a informační služba podle listu dokonce připouští, že nejsledovanější soukromou televizi Novu mohl přes IPB ovládnout ruský kapitál. Banka totiž sloužila jako zprostředkovatel peněz ze švýcarských účtů, které patřily ruským magnátům.

Mladá fronta Dnes se vrací k rozhodnutí vlády neodtajnit smlouvy o prodeji Investiční a Poštovní banky. Přestože kupující Československá obchodní banka ani ministr Mertlík, který dohody za vládu podepsal, proti publikování dohod neměli námitek, utajení trvá. Veškerá podezření, že něco nebylo v pořádku, proto padají na vládu. Nejvíce však poškodí ministra Mertlíka. Na první pohled je zřejmé, že ho kolegové hodili přes palubu. To je riziko každého politika. Mertlíkův osud však vypovídá o poměrech v Zemanově kabinetu. Není to tým, který by se dokázal za své členy postavit. Ministři, na které číhá opozice přímo ve vládě, budou jen těžko hledat odvahu k nutným, ale zároveň nepopulárním a riskantním rozhodnutím, dodává Mladá fronta Dnes.

Hospodářské noviny se zabývají úkoly nového ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše. Poslanci schválili novelu trestního řádu a rozhodli se pro levnější variantu správního soudnictví. To, že se reforma justice opět dala do pohybu, je nespornou zásluhou dočasného ministra spravedlnosti Pavla Rychetského. Nový ministr spravedlnosti nezasedne za uklizený stůl, ale na druhé straně nemá do cesty postavené nepřekonatelné. Bureš se musí pokusit přemluvit většinu soudců k souhlasu s obhajobami jejich funkcí. Bude také muset odpovědět na velký otazník, který se nad soudcovskou mocí vznáší. A to ať už jde pouze o pomluvy, nebo o skutečné úplatkářství. Jak si s těmito oříšky poradí, bude záležet na jeho nezávislosti a vynalézavosti, uvádějí Hospodářské noviny.

Nad návrhem vysokoškolského zákona se pozastavuje deník Právo. Zatímco poslanci svedli další spor o zákon, podle kterého by zájemce o veřejnou vysokou školu nemusel dělat přijímací zkoušky a studium si zaplatil, v některých případech to už dávno v tichosti funguje. Například Západočeská univerzita už sedm let nabízí v rámci Centra celoživotního vzdělávání placené studium na své ekonomické fakultě za 15 tisíc korun. Podle ministerstva školství jde však o protizákonný postup. Když ale na školách není místo, jak mohou někoho vzít? - ptá se list. A mohou- li vzít, tedy na úkor toho, kdo nezaplatí. Třetí možnost není dána. Student by měl podle návrhu zaplatit 14 tisíc korun za rok vysokoškolského studia. Vysokým školám to prý přinese tři miliardy a mohou se víc otevřít. Při průměrném platu zhruba 14 tisíc korun by ale rodina musela obětovat celou dvanáctinu ročního živitelova příjmu. Tam, kde berou jen sedm tisíc, by to znamenalo už šestinu ročního příjmu. Samozřejmě, možné jsou půjčky. Jejich splácení a úroky by musel garantovat stát. Když se to sečte, nebylo by rozumnější, aby stát nalil peníze přímo do škol? - ptá se deník Právo.

Konsolidační banka bývá často přirovnávána k černé díře, která vše, co pohltí, už nikdy nevrátí zpět, píší Lidové noviny ve svém komentáři k zájmu o odkup pilotního balíku pohledávek, za který jsou zájemci ochotni zaplatit přibližně jen sedm procent. "Bude-li prodej pohledávek KoB pokračovat stejně špatně i v dalších letech, musí se státní pokladna připravit na zalepení dluhů přesahujících sto miliard korun, varují Lidové noviny s tím, že až do Konsolidační banky dopadnou nedobytné půjčky z Investiční a Poštovní banky, bude ještě hůř.

Národní letecký dopravce - České aerolinie - vymazal v loňském roce všechny dosavadní rekordy. Jak tvrdí Mladá fronta Dnes, České aerolinie převezly na palubách svých sedmadvaceti letadel téměř dva a půl miliónu lidí a při tržbách necelých 17 miliard vydělaly podle předběžných údajů 560 miliónů korun. Podle prezidenta ČSA Miroslava Kůly, loňský výsledek je o to cennější, že aerolinkám nepřála cena paliva a nepříznivě silný dolar vůči koruně. Podle listu je očekávaný zisk desetkrát lepší než v roce 1999. Silný dolar je pro českou leteckou společnost nepříjemný proto, že valnou část příjmů z letenek inkasovala ve slabších evropských měnách, ale svá letadla musí splácet a palivo nakupovat v dolarech. ČSA, které z více než 90 procent vlastní stát, v polovině loňského října přijaly oficiální pozvání do globální letecké aliance SkyTeam.

---