Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českého tisku s datem 30. ledna 2001 připravila Zdeňka Kuchyňová.

Stránkám českých deníků dominují mj. reakce na nečekanou volbu lidovce Cyrila Svobody lídrem Čtyřkoalice. Hospodářské noviny soudí, že Čtyřkoalice udělala další krok za úspěchem. Cyril Svoboda má však zatím prázdné ruce. Je sice lídrem, ale v hlavním politickém orgánu Čtyřkoalice, politické radě, nemá hlasovací Právo. Křesťanští demokraté sice získali v tuto chvíli nejviditelnější figuru ve hře, ale už zdaleka nemusí být tím krkem, který jí otáčí. Svoboda sám se pak paradoxně může dostat do pozice, kdy se stane pro veřejnost tváří pravicovějšího programu, než je mu osobně milé, píší Hospodářské noviny.


Mladá fronta Dnes se domnívá, že lídrem Čtyřkoalice se stal politik, s jehož volbou vnitřně nesouhlasí možná i většina členské základny zainteresovaných stran. Svoboda bude mít stále v patách předsedu lidovců Jana Kasala, který je roztrpčený porážkou. Už nyní musel stínový premiér opustit funkci v lidoveckém vedení. Stačí jediné špatné vykročení na cestě k slibovanému úspěchu Čtyřkoalice a kasalovci si nenechají ujít příležitost vymazat Svobodův vliv ve straně i jeho premiérské šance.

Právo tvrdí, že volba čtyřkoaličního šéfa probíhala ve velmi napjaté atmosféře. Zástupci Unie svobody prý chtěli jednání dokonce opustit - důvodem měl být postoj lidovců, kteří se Svobodovou volbou otáleli. List má informace, podle kterých vystupovali lidovci nebývale ostře proti jednomu z kandidátů - Karlu Kühnlovi. Právě pod tímto tlakem se prý Kühnl své kandidatury vzdal už v sobotu v poledne. Poté, co jednání uvízla na bodu mrazu, prý dokonce padlo i jméno Ivana Pilipa z Unie svobody, dodává deník Právo.

Podle Zemských novin ujišťování Čtyřkoalice, že volba Cyrila Svobody je především dohodou založenou na vzájemném kompromisu, trochu pokulhává. Řada představitelů Unie svobody se netají tím, že pokud nebude KDU-ČSL vůči unionistům na následující schůzi Poslanecké sněmovny vstřícná při projednávání nových zákonů a nebude ochotná založit společný senátorský klub, tak volební seskupení dlouho nevydrží. Pak by ale Čtyřkoalice ztratila získaný kredit u voličů vyjadřovaný dosud poměrně vysokými preferencemi. Proto i nespokojeným nezbývá, než se alespoň do voleb chovat pragmaticky a Čtyřkoalici neopouštět, uzavírají Zemské noviny.

Další tématem českých listů je vývoj kolem zadržovaných českých občanů na Kubě - Ivana Pilipa a Jana Bubeníka. Lidové noviny a Právo mají informace o pozadí mise předsedy Senátu Petra Pitharta na Kubu, kde má jednat přímo s kubánským vůdcem Fidelem Castrem. Jak deníkům potvrdilo vedení ministerstva zahraničí, zorganizování Pithartovy cesty výrazně napomohly Chile a Mexiko, které s Castrem udržují poměrně přátelské styky. Chile měla totiž kubánskému prezidentovi pohrozit, že nepojede na velice prestižní shromáždění všech parlamentů světa, které se má konat v dubnu v Havaně. V případě Mexika údajně sehrála roli chystaná návštěva prezidenta Spojených států George Bushe - Mexiko prý nechce, aby se během ní dostal případ zadržovaných Čechů na pořad jednání. Právo dále uvedlo, že na kubánskou stranu zapůsobil zřejmě i fakt, že jedním ze dvou členů delegace Meziparlamentní unie, která chce o osudu zadržovaných na Kubě jednat, je syn generála Orlanda Leteliera, bývalého ministra socialistické vlády zavražděného za Pinochetovy diktatury. Ministr zahraničí Jan Kavan v rozhovoru pro Lidové noviny vyjádřil i přesvědčení, že cesta Pitharta na Kubu bude úspěšná: "Doufám, že Castro návštěvu bude vnímat jako ukončení sporu a že jí využije k tomu, aby oba vězně propustil," uvedl ministr. Zároveň se domnívá, že již nebude nutné realizovat plánovanou misi českých poslanců na Kubu.

Lidové noviny uvádí, že Jiří Kajínek, odsouzený v roce 1998 na doživotí za dvě vraždy, se s největší pravděpodobností dočká nového soudního procesu. Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský se podle Lidových novin rozhodl podat stížnost proti rozsudku k Nejvyššímu soudu. Na výši trestu se neblaze podepsala také expertiza psychiatrů, kteří po hodině pobytu s obviněným konstatovali, že jde o nenapravitelné individium. Kajínek svou vinu před soudem popíral. Po jeho útěku z nejpřísněji střežené věznice Mírov na Šumpersku se znovu objevily spekulace o jeho nevině. Rychetskému se například nezdá, jakou roli hráli v Kajínkově případu někteří policisté. Ze spisu podle něj vyplývá, že spolupracovali s podsvětím. Soudy podle ministra také chybovaly, když neprovedly rekonstrukci. Podle listu jde o vítězství zdravého rozumu. Největší zásluhu na obnovení procesu má ale sám Kajínek. Jeho případ by neotevřeli, kdyby na sebe nepřipoutal pozornost médií. Ať už dopadne revize případu jakkoli, je jisté, že soud bude postupovat s nejvyšší obezřetností, aby ze svého verdiktu předem sňal i stíny pochyb.

Objem vkladů v bankách se v závěru roku zvyšoval rychlejším tempem než v předcházejícím období. Jak informují Hospodářské noviny, celkové vklady vzrostly ke konci listopadu loňského roku meziročně o více než 5 procent, zatímco v září byl meziroční růst poloviční. Odborníci tento trend dávají do souvislosti s vyšším růstem nominálních mezd a s výraznou změnou chování klientů. Podle listu již klienti bank většinou nedrží velké prostředky v hotovosti a při placení více používají platební karty nebo bezhotovostní převody. Nejrychleji proto loni rostly vklady na běžných účtech, které se koncem roku meziročně zvýšily o více než 13 procent, u domácností téměř o 18 procent.

Rakouská Erste Bank slíbila, že po vstupu do České spořitelny uvolní dvacet miliard na podporu podnikání a bydlení a miliardu na program rizikového kapitálu. Podle Hospodářských novinšlo o oboustranně výhodnou nabídku, když Erste Bank za 19 miliard korun vyplacených státu ovládla spořitelnu, která jí byla svým charakterem na českém trhu nejbližší, a stát zase získal příslib, že domácí ekonomika z příchodu Rakušanů na bankovní trh bude něco mít. "Erste se ukázala jako solidní partner, který plní dohody,"chválí deník a vysvětluje, že od dubna začne banka vyplácet první zvýhodněné úvěry.

Pouze sedm ze sedmnácti účastníků přípravného policejního kursu pro národnostní menšiny úspěšně zvládlo zkoušky a v nejbližších dnech se stane policisty. Jak uvádějí Lidové noviny, do policejních řad tak nastoupí pět Poláků a dva Romové. Měsíční přípravný kurs pro národnostní menšiny se konal už potřetí. Jeho cílem je připravit k přijímacím zkouškám k policii. Většina uchazečů však nezvládla psychotesty a vypadla. Přechozích dvou kursů se zůčastnilo 39 Romů, z nichž osm se stalo policisty. Třetí kurs byl mimořádný tím, že se do něj přihlásili i Poláci. V pořadí čtvrtý bude zahájen v červenci a zúčastní se ho i členové řecké komunity.

Zemské noviny věnují komentář ekologickému zemědělství, které v poslední době oživila panika z nemoci šílených krav, ale i hrozba jiných nebezpečných onemocnění z potravin zaviněných přílišnými zásahy člověka do přírody. Sice je na tom ČR v počtu ekologických farem podobně jako státy unie, rozdíl je však v tom, že v unii si ekopotraviny vynutily bohatší vrstvy obyvatelstva. "I u nás ale stále přibývá lidí, kteří by si přáli, aby ekologických potravin bylo na trhu co nejvíce, a aby proto stát začal tuto činnost podporovat," konstatuje list. Ministerstvo zemědělství má podporu ekofarem jako jednu ze svých priorit. Jan Fencl hodlá prosazovat větší pozornost ekologizaci zemědělství i ve vládě.

Kvalita základních škol se horší. Deník Právo uvádí, že chybějí kvalifikovaní a mladí učitelé. Ministr školství Eduard Zeman dodal, že 35 procent pedagogů na základních školách je starších 50 -ti let a dalších téměř 35 procent má nad 40 let. V rámci své reformy škoství, jejíž návrh poslal ministr do vlády, toho chce po základních školách více. Již od třetí třídy by se žáci měli začít povinnně učit první cizí jazyk - angličtinu a od páté třídy by se měl přidat ještě jeden podle výběru. Tento trend je sice běžný v Evropské unii, ale v ČR chybějí kvalifikovaní učitelé. Mnohde to vypadá tak , že učitel jazyka je oproti žákům napřed jen o několik málo lekcí. Během roku se v takových třídách často mění vyučující a žáci ztrácí jakoukoliv návaznost, dodává Právo.

Letošní sbírka České katolické charity se stala vůbec nejúspěšnější akcí svého druhu v České republice. Jak píší Lidové noviny, na konto tzv. Tříkrálové sbírky přibývají každý den další peníze a vybraná částka už překročila hranici 30,5 miliónu korun. První skupinky dětí převlečených za tři krále vyrazily do ulic na počátku ledna. S pokladničkou, doprovodem a drobnými dárky prosili o příspěvek na sbírku. Úspěch byl obrovský. Částku z kasiček doplnily ještě peníze poslané složenkami. Mluvčí České katolické charity Jan Oulík uvedl, že bohatší lidé se moc dělit nechtějí, spíše dávají ti chudší. Charita pořádala sbírku už minulý rok - ovšem pouze v olomoucké diecézi. Tehdy se vybralo 8,5 miliónu korun. Pro velký úspěch, který překvapil i samy pořadatele, byla letos sbírka rozšířena na celé území České republiky. Nejvíce peněz se vybralo na Moravě - téměř tři čtvrtiny celé částky. Klíč podle kterého budou příspěvky rozděleny je jednoduchý. Do každé diecéze se vrátí polovina vybraných peněz. Budou použity na provoz charitních domovů a stacionářů pro staré lidi, domy pro matky s dětmi v tísni, na pomoc bezdomovcům a podobně. Druhá část je na společné charitativní projekty a na pomoc lidem v zahraničí.

Kontroloři České obchodní inspekce zjistili ve více než 15 procentech prověřených ubytovacích a stravovacích zařízeních v Plzeňském kraji, že hoteliéři počítají dvojí ceny, tedy zvlášť pro zahraniční turisty a zvlášť pro tuzemce. Informuje o tom deník Právo. Inspektoři zkontrolovali celkem 59 restauračních a ubytovacích zařízení v regionu, v devíti případech se cenová diskriminace potvrdila. Rozdíly v cenách se například u ubytovacích služeb pohybovaly řádově ve stovkách korun. Dvojími cenami hoteliéři a hostinští porušují podle deníku zákon na ochranu spotřebitele, který vychází z listiny základních práv a svobod. Podle té mají cizinci v ČR stejná Práva jako čeští občané.

Mladá fronta Dnes píše o skupině lyžařů a snowboardistů, kteří mají nebezpečného koníčka: Baví se tím, že skáčou do lavinových svahů v krkonošských Kotelních jámách a pravděpodobně tak ohrožují životy turistů. Mladá fronta Dnes našla stránky této skupiny, která si říká Extreme Kotel team, na internetu. Přestože skupina funguje už déle než rok a na internetu svoje skoky dokumentuje i fotografiemi, unikly její akce prozatím pozornosti strážců Krkonoškého národního parku i Horské služby. Kotelní jámy patří do první, tedy nejpřísněji chráněné zóny parku a lidé se tu mohou pohybovat jen po vyznačených cestách. Vyznavači vzrušující jízdy v Kotelních jámách mohou podle odborníků za určitých podmínek dokonce strhnout lavinu. Jak dále z internetových stránek této skupiny vyplývá, někteří její členové jsou zřejmě lyžařští instruktoři, dodává Mladá fronta Dnes.