Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 8. října připravil Josef Kubeczka.

Zahájení vojenského útoku Spojených států na cíle v Afghánistánu je hlavním tématem českých deníků. Oceňují nejen rozhodnutí USA zahájit odvetu za atentáty v New Yorku a Washingtonu, které zosnoval saúdskoarabský terorista Usáma bin Ládin, ale i připravenost nové fáze operace proti terorismu.

Podle Mladé fronty Dnes ale Spojené státy již nemají cestu zpátky a musí bojovat s terorismem až do okamžiku, kdy bude úplně potřen. Jinak bude stále obrovským nebezpečím, soudí list. Připomíná však, že tato válka není jen válkou USA, ale i České republiky. Ačkoli se může zdát, že země je daleko, cíle, které si mohou teroristé zvolit, jsou i v Praze. "Cíli se můžeme stát všichni, ať poletíme na služební cestu do Frankfurtu nebo si našetříme na výlet autobusem do Londýna... Je to válka, do níž mohou být vysláni i čeští vojáci. Měli bychom na to být připraveni," připomíná Mladá fronta Dnes s tím, že nedělní útok na Afghánistán je jediný způsob, jak zabránit "tomu, abychom nemuseli sledovat opakování tragédie New Yorku, tentokrát například v Londýně".

Hospodářské noviny oceňují i to, že po boku Spojených států stojí Česká republika. Deník to vysvětluje tím, že útok na Ameriku byl promyšleně cílen na centrum světového obchodu. Teroristé tedy mířili na celou západní civilizaci. Je proto cenné, že Spojené státy nepodlehly emocím a okamžitě nespustily bezhlavou odvetu a že vznikla protiteroristická koalice a svět společně hledá cesty, jak teroristy izolovat. Důležité je i to, že útok není veden na civilisty, ale až po pečlivé přípravě na předem vybrané cíle. "Česká republika stojí v tomto konfliktu na správné straně," dodávají Hospodářské noviny.

Lidové noviny připomínají, že se afghánské vládnoucí hnutí Taliban snažilo zabránit vojenské akci, a to stále častějšími výkřiky svých nabídek k ústupkům. K prohlášením ale vždy připojilo nějaké "ale..." Přesto představitelé Talibanu věřili, že některé státy na jejich slova uslyší ve snaze zabránit utrpení nevinných. Státy, které nejsou přesvědčeny o správnosti boje proti terorismu, mohou podle Lidových novin dokonce opakovat, že Taliban byl ochoten jednat. Vůdci Talibanu svými "ale" dokázali, že ve skutečnosti nebyli ochotni se dohodnout a spojencům už zkušenost ukázala, že podlehnout těmto hrám se nikdy nevyplatilo, konstatuje deník.

Pražské slovo doplňuje, že o výsledku operací v Afghánistánu rozhodne i to, kolik je podpoří místní obyvatelstvo. Pokud by se k nim ve velké míře připojilo, byl by to jasný důkaz, že se podřídilo extremnímu výkladu islámu jen pod násilným tlakem vládnoucího Talibanu. Celkový výsledek boje s terorismem bude záležet na úspěchu nyní podnikaných kroků, dodává Pražské slovo.

Když první americké rakety začaly dopadat na afghánská města, skončilo nejen dlouhé čekání na to, jak Amerika vojensky odpoví na nejničivější teroristický útok proti sobě v dějinách. Začala vůbec první válečná operace, jejímž cílem není určitá země, ale skupina lidí, kteří prosazují své přesvědčení terorem, a ti, kdo nad nimi drží ochrannou ruku, píše ve svém komentáři deník Právo a pokračuje: Spojené státy dodržely to, co dva dny po záměrném navedení civilních letadel na cíle v New Yorku a ve Washingtonu přislíbil ministr zahraničí Colin Powell: "Nebudeme střílet od boku." Kdyby chtěla Amerika jen vrátit úder - ve hněvu, rozhořčení a deptána ponížením z 11. září - zachovala by se hned jako zbrklý mstivý šerif: bila by hlava nehlava. Američtí emisaři a v neposlední řadě také britský premiér Tony Blair však získávali na svou stranu hlavně islámské země, nepříliš nakloněné silové odpovědi. Své poselství opakovali při každé příležitosti: nechceme svévolně trestat Araby, nechceme střet kultur, nestojíme o to nenechat v chudičkém Afghánistánu kámen na kameni. Tálibánu jsme dali několikrát - pokaždé bezúspěšně - možnost, aby nám bin Ládina předal. Vneděli byl učiněn první krok, aby se naplnilo to, co prezident Bush vzkázal svému národu a světu: ve světě není místo pro teror, uzavírá svůj komentář deník Právo.

Ministerstvo vnitra a policie obviňují Bezpečnostní informační službu (BIS), že jim nepředává všechny informace, které mají zemi ochránit před případným teroristickým útokem. Podle Mladé fronty Dnes kontrarozvědka připouští, že neříká vše, co ví. Tvrdí ale, že policie od ní dostává to, co ke své práci potřebuje. "Komunikační uzel při výměně informací mezi BIS a policií je dlouhodobý, ale po útocích na USA se to ještě prohloubilo a je to víc vidět. Místo aby se domluvily, hádají se, jak kdo spolupracuje, a vzájemně se podezřívají," řekl listu člen meziresortního krizového štábu. Podle Mladé fronty Dnes ministr vnitra Stanislav Gross i ředitel BIS Jiří Růžek potvrdili, že mezi jejich úřady existuje jisté napětí. "Informace, které považujeme za důležité pro rozhodování policie, samozřejmě poskytujeme," řekl Růžek. Právě to, že BIS předává policii jen informace, které sama uzná za vhodné, považuje Gross za problém. V praxi se tedy může stát, že policie i BIS nevědomky sledují stejné podezřelé a mohou si případ vzájemně zhatit. Nebo se ministr vnitra o návštěvě takových lidí nedozví, i když je tajná služba sleduje. Jako příklad uvádí deník loňský pobyt dvou členů japonské sekty Óm šinrikjó. Blízký spolupracovník Grosse uvedl, že ministr se o nich dozvěděl až po jejich odjezdu z ČR a navíc od americké Ústřední zpravodajské služby. Ministr vnitra hodlá podle Mladé fronty Dnes celý spor otevřít na nejbližším zasedání Bezpečnostní rady státu, kde chce předložit materiál o terorismu.


Muži, kteří v jednom taxíků v Praze zapomněli plány letiště v německém Frankfurtu nad Mohanem a dokumenty s poznámkami o řízení letadla, byli ukrajinští studenti pilotní školy. Ve voze nechali učební materiály, uvádí Hospodářské noviny a Mladá fronta Dnes s odvoláním na mluvčí policejního prezidia Ivanu Zelenákovou. "Šlo o neškodné učební materiály, které si v taxíku zapomněli dva ukrajinští posluchači pilotní školy," řekla mluvčí. Česká soukromá televize Nova v sobotu uvedla, že policie v souvislosti s nálezem plánů pátrá po dvou arabsky mluvících mužích. U anglicky psaných plánů podle ní nechyběly údaje o frekvencích radiomajáků či azimutech. Deník Blesk již v pátek napsal, že nalezené plány přistávací plochy byly podrobně vytištěny na bílém papíře. Pokyny pro řízení letadla byly psány modrou propisovací tužkou na kartónové čtvrtce. Deník Blesk soudí, že by nález mohl mít spojitost i se zářijovými atentáty v USA. Podle Zelenákové ale šlo o planý poplach. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, praví majitelé materiálů se školili ve výcvikovém středisku Českých aerolinií. Podle jejich mluvčího Daniela Plovajka si v taxíku zapomněli skutečný plán pro přistávání na frankfurtském letišti, který je veřejný. "Sami nás zpětně kontaktovali ukrajinští piloti. Když odjížděli na letiště, odkud letěli domů, ony materiály prostě nechali ve voze," řekl Plovajko Mladé frontě Dnes.


Ke kooperaci při modernizaci svých cvičných letounů L-39 vyzvala podle Hospodářských novin největšího českého výrobce letadel, a.s. Aero Vodochody, Ukrajina. "Uskutečnila se již první pracovní jednání," cituje list mluvčí Aera Pavlu Kolínovou, podle níž byl stanoven krátkodobý program, který by měl posoudit možnosti realizace. Ukrajinci chtějí, aby se na projektu podílely i místní firmy. "Podle dobře informovaného zdroje by se jednalo nejen o zakázku pro ukrajinské letectvo, ale navíc by se měly společně modernizované letouny také prodávat do třetích zemí," píší Hospodářské noviny. Aero dosud žádnému zákazníku neudělilo licenci k modernizaci svých výrobků. Dosavadní přístup ukrajinské strany se ale podle Kolínové jeví na rozdíl od Ruska jako zájem o legální spolupráci. "Než se ale kontrakt uzavře, mohou jednání trvat ještě řadu měsíců," podotkla. Hodnota smlouvy by podle ní závisela na tom, jakým dílem by se Aero na modernizacích nakonec podílelo. Z více než 2000 Albatrosů, které Aero vyrobilo pro bývalý SSSR, jich po jeho rozpadu zůstalo na Ukrajině něco pod půl tisíce. V provozuschopném stavu jich je ale jen asi polovina, poznamenávají Hospodářské noviny.