Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 29. září připravila Zdeňka Kuchyňová.

Policejní zákrok proti demonstrantům, kteří v úterý násilně protestovali proti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, je tématem všech českých deníků. Lidové noviny kritizují ministra vnitra Stanislava Grosse za to, že se jemu podřízeným pořádkovým silám nepodařilo zabránit ničení majetku v centru Prahy. Celý průběh policejních akcí podle listu jasně ukazoval, že policisté byli dobře zorganizováni k obraně finančníků a zejména Kongresového centra. Obviňují Grosse, protože "on odpovídá za to, že většina policistů neměla štíty proti dlažebním kostkám a on zodpovídal za to, že nepovolená demonstrace došla až na Václavské náměstí a zvrhla se v nekontrolované řádění", dodávají Lidové noviny.

Na jiném místě deník uvádí, že v ulicích zřejmě působili provokatéři. Policisté se pravděpodobně účastnili drancování centra Prahy. Sdružení Občanské právní hlídky kvůli tomu na údajné agenty podalo trestní oznámení. Nasazení maskovaných mužů mezi demonstranty je běžnou policejní praxí. Policisté převlečení za anarchisty chodívají v čele průvodu během většiny davových akcí. Protizákonné ale je, pokud jsou nasazeni jako agenti-provokatéři. A to se právě podle fotografií i očitých svědectví, stalo. Členům hlídek se například podařilo zachytit videokamerou muže, který rozbíjí výlohu restaurace McDonalds, a poté bez problémů prochází policejním kordonem. Policie nasazení provokatérů odmítá. Policisty v civilu, oblečené jako demonstranty s šátky a kuklami přes obličej, ale potkali i redaktoři Lidových novin. Na Tylově náměstí viděli na vlastní oči jednoho z maskovaných policistů, který jen pár minut před tím, než začal zatýkat aktivisty, sám tloukl tyčí vytrženou ze zábradlí do mříží na výlohách obchodů. Podle právníků je nasazení provokatérů porušením zákona.

Pokud si policie před zasedáním finančníků stanovila jako hlavní cíl zajištění hladkého průběhu kongresu, pak svoji roli splnila. Přesto se při zásazích dopustila také kroků, které lze podle právníka Václava Vlka označit za porušení zákona. Jednání policistů prověřuje inspekce ministerstva vnitra. Představitelé policie i ministerstva připustili, že nastaly situace, kdy policistům "ujely nervy". Za selhání lze považovat i házení dlažebních kostek, které někteří policisté "vraceli" aktivistům. "Ano, porušili zákon, potvrzuje jeden z velících důstojníků speciální jednotky. Za viníky označuje šéfy krajských správ, kteří vyslali své muže do Prahy bez ochranné výzbroje, štítů, masek či přileb. Problematické jsou i zásahy, při nichž policejní kordony obklíčily demonstranty, a neumožňovaly jim odchod. Příslušníci prostě nerozlišili, co je protest, který mají tolerovat, a co je páchání trestné činnosti, které mají potírat, dodal právník Václav Vlk pro Mladou frontu Dnes.

Když bylo speciální jednotce "těžkooděnců nasazené pod Nuselským mostem po bombardování dlažebními kostkami nejhůře, otevřel místní řezník obchod a přispěchal k unaveným policistům s osmi kilogramy buřtů. Policisty to podle vyjádření pro Mladou frontu Dnes dojalo a povzbudilo. Zvláště, když jim další žena vzápětí přinesla plató bramboráků a později čaj a kávu. Netušili jsme, že nás lidé přihlížející bitkám z okem domů podporují, spíše jsme očekávali nadávky, řekl překvapený policista. Přiznává, že lidé vybízeli těžkooděnce k tvrdším zákrokům.

Deník Právo informuje o tom, že radikálové řádící v Praze zřejmě disponovali elektronickou výbavou v ceně miliónů dolarů. Podle informací tajných služeb měli organizátoři nejagresivnějších antiglobalizačních protestů moderní techniku, která jim umožnila rušit policejní spojení. Za těmito zdroji by podle zpravodajců mohly být některé státy nebo silné organizace. Mezi útočníky z organizace YA BASTA! se podle tajných služeb pohybovali lidé z italské ambasády, kteří měli monitorovat zásahy policie, píše Právo.

Delegáti Mezinárodního měnového fondu a Světové banky se v Praze na ničem nedohodli, nic nevyřešili, na ničem se nedomluvili," kritizují v komentáři Lidové noviny. Připouštějí, že se od zasedání nic moc nečekalo, ale že to bude "taková mizérie", předpokládal podle listu málokdo. "Očekávaná reforma mezinárodních finančních institucí nepřišla a nebyla dokonce ani naznačena. Odpouštění dluhů nejchudším zemím světa se také neposunulo dopředu, a to přesto že se o něm hodně mluvilo." "Totální fiasko" celé akce podle LN dovršilo předčasné ukončení plenárního zasedání. List soudí, že světoví finančníci tak v podstatě dali za pravdu svým kritikům tvrdícím, že MMF a SB jsou "nefunkční byrokratičtí dinosauři", kteří zaspali dobu.

Deník Právo soudí, že Afrika tolik nepotřebuje ani peníze, ani internet, ale především kvalitní motyky a novodobé misionáře. V komentáři se list soustředil na problémy hladu, který podle něho souvisí zejména s výkonností zemědělství. Podle listu se lze totiž jen sotva domnívat, že oddlužení, mravnost nebo omezení automobilové dopravy naplní žaludky hladovějících. "V Africe přibývá lidí víc než kde jinde, ale zemědělství je místy na úrovni pravěku," píše Právo.

Jednání guvernéra České národní banky (ČNB) Josefa Tošovského s prezidentem Evropské banky pro obnovu a rozvoj Jeanem Lemierrem, které se uskutečnilo v rámci výročního zasedání finančníků, nepřineslo žádný hmatatelný výsledek, pokud jde o funkci viceprezidenta EBRD pro personální a administrativní otázky, o niž má Tošovský zájem. Jak informují Hospodářské noviny, od Tošovského se očekává, že podrobnější informace sdělí veřejnosti příští týden. Na stejné téma hovořil s Lemierrem i prezident Václav Havel, ale ani on nedostal žádnou konkrétní odpověď. Deník zároveň upozorňuje, že v české centrální bance horečně pokračuje výběr následníků Tošovského. V současné době zbývají dva kandidáti, kterými jsou současní viceguvernéři ČNB Oldřich Dědek a Zdeněk Tůma. Místo viceprezidenta v Evropské bankce pro obnovu a rozvoj je volné od dubna. Původně měla volba proběhnout v červenci, naposledy se spekulovalo o zářijovém termínu, připomínají v závěru Hospodářské noviny.


Unie svobody možná podpoří podle exministra financí a místopředsedy Unie svobody Ivana Pilipa odvolání lidovce Miroslava Kalouska z funkce šéfa parlamentní vyšetřovací komise ke kauze Investiční a Poštovní banky (IPB). Pilip to připustil v rozhovoru pro deník Právo. O odstoupení Kalouska z funkce jsou přesvědčeni poslanci sociálních demokratů, podle nichž se dopustil závažného porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Zveřejnil totiž průběžnou zprávu komise přesto, že se sněmovna usnesla na jejím neveřejném projednání. Zveřejnění zprávy komise podle Pilipa vyvolalo rozčarování i v mnoha poslancích Unie svobody, zvláště proto, že v čele komise stojí člen čtyřkoalice. Zároveň vyloučil, že by spor kolem Kalouska mohl vyústit v rozkol čtyřkoalice, dodává deník Právo.


Hospodářské noviny připomínají, že novelou zákona o vlastnictví bytů uložil parlament některým vlastníkům bytů svolat do konce září první valné hromady nově vznikajících subjektů, společenství. "I když to zákonodárce myslel dobře, řada lidí nyní buď zmateně shání informace nebo platí tisíce za právní obsluhu celého vzniku společenství." Vzorové stanovy, které na jaře zákonem slíbila připravit vláda, byly vydány pozdě a tak litera zákona zůstane zřejmě nenaplněná. Navíc novela do mašinérie podnikání, tj. správy a údržby vtahuje lidi, kteří zřejmě podnikaví vůbec nejsou, ale pouze se stali vlastníky bytů. Nestačilo by, aby byla správa domu se souhlasem vlastníků předána realitní kanceláři, která by vlastníky pravidelně informovala o stavu majetku?" táží se Hospodářské noviny s tím, že na tuto možnost novela nepamatovala, přičemž by asi byla v praxi nejprůchodnější.


Tématem většiny deník je také obvinění redaktorů Mladé fronty Dnes Jiřího Kubíka a Sabiny Slonkové v souvislosti s operací Olovo. Novináři se podle vyšetřovatele dopustili nadržování trestnému činu tím, že odmítli prozradit, kdo jim poskytl dokument, který měl zostudit místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Petru Buzkovou. Vyšetřovatelé již zjistili, že Buzkovou očernil premiérův poradce Vratislav Šíma. Oba redaktoři mají podle tiskového zákona právo chránit zdroj svých informací. Stejný zákon však uvádí, že i redaktoři mají povinnost hlásit trestný čin. Policie sice tvrdí, že na její žádost musí novináři prozradit svého informátora vždycky. Evropská praxe se ale kloní k jinému výkladu: ochrana zdroje je pro svobodu slova natolik důležitá, že ji lze prolomit pouze v souvislosti s velmi vážným trestným činem a když policie nemá jinou možnost, jak odhalit pachatele. Mladá fronta Dnes však poukazuje na to, že případ Olovo tyto podmínky nesplňuje, pomluva není vražda ani vlastizrada a policie jeho okolnosti objasnila.

Také Zemským novinám a Českému slovu se příliš nelíbí obvinění novinářů, kteří jako první zveřejnili, že kdosi z poradců premiéra vypracoval dokument, mající pošpinit Petru Buzkovou. Prý nadržují pachateli, když odmítají prozradit, kdo z Úřadu vlády informaci o operaci Olovo vynesl. Jakoby policisté zapomínali na tiskový zákon, který dává novinářům právo chránit svého informátora. Pokud by za to měli být odsouzeni, bylo by to vážné ohrožení novinářské práce a svobody slova vůbec.

Hospodářské noviny poukazují na to, že i když čtyřkoalice podepsala další, upřesňující smlouvu o mechanismu spolupráce, není stále jasné, kdo bude mít ve straně větší vliv - člensky a organizačně větší lidovci nebo ambicióznější a pružnější Unie svobody. Společný program je spíše proklamativní než konkrétní. Jen budoucí vývoj napoví, zda by z hlediska "čitelnosti" nebyl lepší postup opačný, tedy definovat spíše oblasti, kde se čtyři strany z programových důvodů nikdy neshodnou a zbytek prezentovat jako důkaz, že přesto je spolupráce možná ve jménu věci, dodávají Hospodářské noviny.

Čím může promlouvat světec a panovník, český kníže Václav, k dnešnímu člověku, v ateistické společnosti, ptá se deník Mladá fronta Dnes. Kníže Václav byl na svou dobu výjimečně vzdělaným panovníkem. Četl slovansky a latinsky a podle některých legend i řecky. V jeho knížectví působilo východní duchovenstvo, otevřel však dveře i duchovním ze západu. Byl to nejen výraz tolerance, ale již v 10. století praktikoval v Čechách to, co bylo později formulováno jako jedna z rolí českého národa v Evropě - most mezi východem a západem. Této úlohy bychom se neměli unáhleně vzdávat. Svatý Václav byl uctíván v celé zemi a ani v době budování občanské společnosti by neměl být opomíjen, dodává Mladá fronta Dnes.