Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 21. září připravila Zdeňka Kuchyňová.

Kvůli zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky je centrum Prahy vzhůru nohama, píší Lidové noviny. Ostřelovači na klíčových budovách, policisté takřka na každém kroku, nemocniční personál v pohotovosti a podnikatelé houfně opevňující své obchody. Policistům, kterých by mělo být v Praze v pohotovosti celkem jedenáct tisíc, ale zatím chybí protivníci. Do České republiky totiž do středy přicestovalo jen pár set zahraničních aktivistů. V úterý, tedy v takzvaný den "D", kdy by měly propuknout největší demonstrace, by jich tu ale mělo být přes dvacet tisíc. Obyvatelé Prahy už teď očekávají následující dny se skepsí. Mnoho Pražanů se chystá v inkriminované dny odjet z hlavního města.

Na jiném místě se Lidové noviny věnují vystoupení výkonného ředitele MMF Horsta Köhlera, který uznal argumenty svých kritiků a slíbil, že se fond ze svých chyb poučí. Současný šéf, který stojí v čele fondu teprve čtyři měsíce, chce instituci více otevřít, zprůhlednit a podrobit její hospodaření nezávislému auditu. "Musíme se podrobněji zajímat o pozici a identitu soukromých věřitelů," reagoval Köhler ve chvíli, kdy se debata stočila na to, jak chce do budoucna zabránit skandálům. Takovým, které fond postihly zejména v Rusku a na Ukrajině v souvislosti s oddlužovnánim tamních ekonomik. Část z miliardových úvěrů, které MMF poskytl Rusku, se totiž dostala do rukou mafie. Při prosazování své vlastní politiky chce MMF pod vedením Köhlera daleko více než v minulosti kooperovat s nevládními organizacemi, aby předešel neefektivním zásahům, které v některých zemích zavinil z neznalosti tamního prostředí. Kromě posilování světového finančního systému bude jedním z hlavních témat, kterými se bude pražský maratón seminářů a konferencí zabývat, boj proti chudobě, dodávají Lidové noviny.

Mladá fronta Dnes nesouhlasí s tím, že celníci na hranicích znemožňují vstup některým zahraničním aktivistům, kteří přijíždějí protestovat proti zasedání Mezinárodního měnové fondu a Světové banky. Soudí, že pohraniční stráž používá zástupných argumentů, jako například špatný technický stav vozidla či převážení nebezpečných věcí, aby udržela potencionální demonstranty za hranicemi. Před deseti lety pukaly ostnaté dráty, píše list. Nyní se tatáž hranice Západu uzavírá. Nechceme vidět, že rozzlobené mladé ženy a mladí muži jsou pro zdraví světa stejně důležití jako bankéři. Svobodná společnost nemůže existovat bez neosobní finanční byrokracie stejně jako bez živelného protestu. Svoboda se stává svobodou teprve tehdy, když můžeme dát nesouhlas hodně hlasitě najevo. Je tedy v bytostném zájmu země, aby protestující měli na hranicích přesně stejné podmínky jako ti, proti nimž protestují, domnívá se Mladá fronta Dnes.

Na stejné téma vyšel v Mladé frontě Dnes ještě jeden článek. Jak píše jeho autor, pokud vypadáte jen trochu výstředně, do České republiky se v době zasedání finančníků nedostanete. Alespoň takovou zkušenost si údajně z českých hranic odvezl holandský performer chorvatského původu Duro Toomato z tanečního souboru, který mířil do Prahy na mezinárodní festival pouličního umění. Právě skupina Subtheatre, jejíž je tanečník členem, se proslavila akcemi v centru v Amsterdamu, například jízdou na čelním skle tramvaje a improvizacemi s kolemjdoucími chodci, a měla být lákadlem festivalu. Podle produkční festivalu ho prý od hranic vrátili kvůli modré barvě vlasů s tím, že je odpůrce globalizace. Navíc skupina měla účinkovat už v první den a v přehlídce tak vznikla díra. Pokud šlo opravdu jenom o barvu vlasů, tak to připomíná chování úřadů za komunistů, uvedla Marta Smolíková z nadace Open Society fund, která festival Akční Praha finančně podpořila. Velkou dotaci získal i od ministerstva kultury. Také jeho pracovníci neskrývají své rozhořčení, dodává Mladá fronta Dnes.

Právo se podivuje nad tím, že se Českomoravská konfederace odborových svazů nehodlá aktivně zapojit do demonstrací proti MMF a SB. Píše, že úterní mimořádný sněm odborářů i přes hesla na transparentech brojící proti "kasinovému kapitalismu" zdaleka nebyl dostačující způsob, jak vyjádřit nesouhlas s negativními důsledky činnosti těchto dvou institucí. Ani šéf odborů Richard Falbr podle listu neukázal právě vyhraněný postoj, když po několika výtkách a ostrých slovech vyjádřil znechucení nad loňskými demonstracemi proti MMF v americkém Seattlu a popřál oběma institucím úspěšné a užitečné rokování. List připomíná, že Falbrův protějšek z americké odborové centrály John Sweeney se loni postavil do čela padesátitisícového protestního průvodu. Přitom právě pochod takovéto organizované síly byl v nepokojích spíše prvkem stabilizačním, dodává deník Právo.


Armáda se podle Mladé fronty Dnes dostává do značných finančních potíží a začíná postrádat peníze na výplaty. List píše, že velitelé útvarů již nyní nemohou vyplácet vojákům přesčasy, a ti jsou proto nuceni vybírat si náhradní volno. Možné je i to, že budou muset hradit výplaty z částek původně určených na odměny. Ředitel finanční sekce ministerstva obrany Jan Dzvoník považuje za hlavní důvod nedostatku peněz novelu zákoníku práce, podle níž musí armáda od 1. července platit civilním zaměstnancům náhrady za zákaz vedlejšího podnikání. Problém je v tom, že jsme s těmito příplatky počítali až od příštího roku," uvedl Dzvoník pro Mladou frontu Dnes.


Lidové noviny se zamýšlí nad zákonem o financování politických stran. Nový zákon nás neochrání před hrozbou úplatkářství a svobodnému stranickému soupeření naopak zasadí tvrdý úder. Tím, že parlamentní strany dostanou přidáno, se přece nesníží jejich potřeba shánět další peníze od sponzorů. Pokud se strany neumějí postarat samy o sebe a natahují ruku ke státu, aby jim platil provoz a volební kampaň, není to žádná výhoda demokracie. Spíše naopak, obávají se Lidové noviny.


Zatímco dosud v konkurenčním boji mezi elektrárenskými a plynárenskými společnostmi vedli jasně plynaři, nyní se karta může obrátit, konstatují Zemské noviny. Novou situaci ovlivňuje jednak Temelín, jednak ropná krize. Zatímco Temelín zlevní výrobu elektřiny, ceny zemního plynu, odvozené od cen ropy a ropných produktů, se šplhají do astronomických výšek. Podle jednoho ze scénářů ministerstva průmyslu by lednové zdražení mohlo dosáhnout až čtyřiceti procent, přičemž veškerou tíhu by nesly domácnosti. Ten, kdo bydlí třeba v podhůří si možná už dnes rve vlasy, proč starý uhelný kotel nechal předělat na plyn. Gratulovat si může jen asi třicet obcí, které si pořídily kotelnu na biomasu. To je sice také dražší než uhlí, ale ropní šejkové jeho cenu nediktují, uzavírají Zemské noviny.


Bývalé vedení Komerční banky schválilo rakouské firmě B.C.L. Trading úvěry, které až stodvacetinásobně překračovaly návrhy limitní komise banky. Mladá fronta Dnes zjistila, že to vyšlo najevo při vyšetřování miliardových podvodů v tomto peněžním ústavu. Banka půjčila za čtyři roky rakouské firmě téměř čtrnáct miliard korun. Nesplaceno zůstalo osm miliard, které bude muset pravděpodobně uhradit stát. Pracovník zahraničně bankovních vztahů KB Antonín Renner do policejního protokolu uvedl, že v uplynulých dvou letech navrhoval, aby banka B.C.L. půjčila pouze šest miliónů korun, protože firma a její hospodaření nebylo vůbec průhledné. Bývalý ředitel divize finančních trhů Lubor Žalman, který byl členem limitní komise banky, policii sdělil, že Rennerův návrh sice trochu zvýšil, ale ze stejných obav doporučoval představenstvu, aby jen v roce 1998 schválilo B.C.L. půjčku nejvýše do 50 miliónů korun. Bývalé představenstvo argumenty odborníků nerespektovalo a chválilo B.C.L. úvěrový limit 200 miliónů dolarů, tedy asi šest miliard korun. To je tisíckrát více, než původně navrhoval analytik Renner.


Další zjištěná závada na zařízení jaderné elektrárny Temelín - netěsnost uzlu ventilu - pravděpodobně oddálí její spuštění. Státní úřad pro jadernou bezpečnost totiž koncem tohoto týdne nevydá povolení k aktivaci paliva. Hospodářským novinám to potvrdil mluvčí úřadu Pavel Pitterman. Jak uvedl, na odstranění problému se pracuje. Úřad pro jadernou bezpečnost má ale na způsob jeho řešení oproti elektrárně odlišný názor. Ředitel informační divize Mezinárodní agentury pro atomovou energii David Kyd ve středu řekl, že drobné závady typu netěsnícího ventilu či vody ukapávající kolem spoje, k jakým dochází v poslední době při zkouškách české jaderné elektrárny Temelín, jsou během předprovozních prověrek těchto složitých energetických zařízení celkem běžné i jinde ve světě, a to i na Západě, dodávají Hospodářské noviny.


Lidové noviny se zabývají návrhem Sněmovny, aby stát pomohl klientům záložen z půjčky od Konsolidační banky a na tuto půjčku pak použil peníze z plánovaného prodeje telekomunikačních licencí. "Špatné zákony a ziskuchtivost občanů českých zemí umožnila vydělat řadě kampeličkových bossů. Dnes tito výtečníci dluží svým klientům dohromady téměř devět miliard korun, na výplaty ovšem zbývá necelých 20 miliónů," píše list. "Zjevila se tedy idea utěšit kampeličkáře z prodeje telefonních licencí. Pokud poslanci svůj rozhazovačný nápad opravdu prosadí, přijde už snad brzy řada na ty, co své úspory prohráli v kartách nebo při ruletě," varuje list. "Vždyť jaký je to rozdíl: do kampeliček i do kasina je vstup dobrovolný. Proč potom jedněm ztráty zamáznout a druhým ne?" ptají se Lidové noviny.


České slovo se zamýšlí nad smysluplností lustračního zákona, o jehož prodloužení se v těchto dnech rozhoduje v Poslanecké sněmovně. List dává kritikům normy v mnoha ohledech za pravdu. Minulost dotčených osob je totiž stále posuzována pouze podle toho, zda byly či nebyly evidovány v registrech komunistické Státní bezpečnosti, což podle něj zavání principem kolektivní viny. Ti, kdo zákon kritizují však dosud nenabídli lepší způsob, jak jinak zabránit lidem, kteří se provinili spoluprací s komunistickým režimem, v přístupu k veřejným funkcím," píše České slovo. Jako řešení nabízí kvalitní zákon o státní službě společně s polským modelem, podle něhož musí všichni uchazeči o veřejné funkce zveřejnit zvláštní prohlášení o svých stycích s tajnou policií.