Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Z českých deníků s datem 28. ledna 2002 vybírala Zdeňka Kuchyňová.

Hospodářské noviny konstatují, že strany na letošních volbách vydělají. Manažeři pětice nejsilnějších stran nepřipouštějí, že by ve volbách neuspěly natolik, aby se jim vložené peníze nevrátily. Přitom nejvíce dá na kampaň sociální demokracie - 75 miliónů, přibližně o pět miliónů méně dá Čtyřkoalice. ODS má připraveno 50 miliónů a komunisté 16. Například při pětadvacetiprocentní úspěšnosti by podle předběžných propočtů mohla politická strana získat z rozpočtu jako státní příspěvek více než 120 miliónů korun. Deset procent zaručuje částku přibližně 50 miliónů korun. Finanční existenci větších stran neohrozí ani případná nižší účast vličů. Ve srovnání s přechozími lety se totiž zvýšil státní příspěvek z 90 na 100 korun za jeden hlas.

Na jiném místě Hospodářské noviny komentují program, který v sobotu přijala sociální demokracie a v němž se hlásí k myšlence sociálního státu. Podle listu bude obtížně hledat partnera, který jí slibovaný sociální stát pomůže prosazovat. ODS by jistě takovým partnerem nebyla. Spolupráci s komunisty sociální demokraté vylučují a čtyřkoalice jako celek, tedy zejména unionisté a ODA, nebude mít pro sociálně orientovaný Špidlův program také velké pochopení. Šéfovi ČSSD tak nezbývá než držet palce lidovcům a zejména předpokládanému budoucímu spojenci Cyrilu Svobodovi, aby krize ve čtyřkoalici vyústila v osamostatnění lidovců. Jinak totiž ČSSD hrozí, že - i se svými velkorysými sliby o sociálním státu a po čtyřech letech nikoli neúspěšné vlády - skončí v opozici, dodává komentář Hospodářských novin.

K programu ČSSD se vyjadřují i Lidové noviny, které připouští, že předvolební sliby jsou konkrétní a každému srozumitelné. Slíbené novomanželské půjčky či konec základní vojenské služby se musí mnoha lidem líbit. List však současně doufá, že se najdou i takoví voliči, kteří se ptají k čemu to bude dobré a kdo to zaplatí. Předseda ČSSD Špidla má podle komentátora Lidových novin v této otázce jasno: vše bude na dluh. Sekera, kterou by chtěl pan Špidla po volebním vítězství utínat kdeco, bude nakonec zatnuta do futra, a hodně hluboko, varuje závěrem autor.

Několik českých deníků - Lidové noviny, Hospodářské novinyči bulvární Super uvádí, že předvolební kampaň v podání ministra vnitra Stanislava Grosse vyvolává pochyby o nezávislosti policie na sociálnědemokratické vládě. Gross podle deníků v předvolebních materiálech ČSSD informuje o vývoji ve vyšetřování ožehavých ekonomických případů. Někteří opoziční politici míní, že tak zneužívá ministerskou funkci pro předvolební kampaň, a vyjadřují pochybnosti o nezávislosti policie. Je snad ministr Gross věštcem? ptají se Lidové noviny. Jak může vědět, že během prvního pololetí padnou další obžaloby v ožehavých ekonomických kauzách ? Obžalobu přece soudu podává státní zástupce a těm Stanislav Gross, pokud je známo, nevelí. Podle Hospodářských novin Gross vysvětlil, že informace nesbíral proto, aby mohl ovlivnit vývoj případu. Žádala je po něm předsedkyně Unie svobody-DEU Hana Marvanová. Ministra se zastal i náměstek policejního prezidenta Miroslav Antl. "Nikdy jsem od pana ministra neslyšel pokyn ke stíhání kohokoli," řekl Antl Hospodářským novinám.

Mladá fronta Dnes se zaměřuje na problémy čtyřkoalice, její osobnosti a hledá skutečného vůdce. Míní, že "když si koaliční seskupení konečně neujasní, kdo je vede, jak je vede a kam je vede, tak po volbách je mohou čekat pouze problémy, nebo dokonce rozpad." Předseda již zaniklé DEU Ratibor Majzlík nepřinesl podle podle listu spolu s několika členy své strany čtyřkoalici prakticky nic. Michael Žantovský z ODA se zase "blamoval" při řešení nespláceného stranického dluhu. Předsedkyně Unie svobody-DEU Hana Marvanová podle komentátora zase ztrácí body, když v médiích říká, že nechce být premiérkou. S neutrálními stanovisky nemůže podle něj ve volební kampani uspět ani Karel Kühnl. Jediným aspirantem na čtyřkoaličního vojevůdce je předseda lidovců Cyril Svoboda, dodává Mladá fronta Dnes.


Praha navzdory současné nervózní atmosféře kolem po válce odsunutých Němců se zjevně nechystá zbrzdit přípravu možného odškodnění těch Němců, kteří byli obětí nacismu. Jak píše deník Právo, vyplývá to z rozhovoru ministra zahraničí Jana Kavana pro pražské Studio ARD. Kavan uvedl, že vše je ve stadiu úvah expertů a ofciální jednání na toto téma zatím nebyla vedena. Nicméně podle něj Praha informovala "německou stranu o diskusích a výměně názorů mezi experty na to, co by bylo možno v budoucnu udělat". Německé deníky Die Wolt a Frankfurter Allgemeine Zeitung z těchto slov vyvodily, že přímo Kavanovo ministerstvo zkoumá možnosti odškodnění nejkřiklavějších případů. Současnou Kavanovu nabídku poskytnout zpravodajům těchto novin v Praze interview, aby uvedl na pravou míru Zemanovy výroky na adresu odsunutých Němců, vnímají noviny jako snahu zlepšit celou atmosféru, uvádí Právo.


Napjatí čeští zemědělci už brzy dostanou odpověď na otázku, kdy se dostanou ke všem tučným dotacím Evropské unie. Jak píše Mladá fronta Dnes, na jižní Moravu či do podhůří Krušných hor však poputuje méně peněz, než kolik jich už dnes míří k rolníkům v sousedním Sasku či Dolním Rakousku. A to bude trvat plných deset let. V zatím utajovaném klíčovém návrhu Bruselu, který má být zveřejněn tento týden, se navrhuje, že čeští či polští farmáři budou na začátku dostávat v nejlepším případě třetinu toho, co dostávají zemělci v Evropské unii. Dokument má sloužit jako důležitý návrh pro debatu nad jedním z nejtěžších témat celých vstupních jednáních. Kandidátské země protestují. Hlavně Polsko, které by získalo nejvíce, kdyby unie dávala příspěvky všem stejně. O tom, že vyjednávání bude velmi obtížné, svědčí i prohlášení českých zemědělců. "Vyčítá se nám, že nepřistupujeme rovně k Romům, ovšem ani toto není rovné zacházení," uvedl v reakci na první signály z Bruselu šéf Agrární komory Václav Hlaváček. Na zemědělství nyní vynakládá Evropská unie téměř polovinu svého rozpočtu. Podle údajů OECD tvoří různé dotace až 56 procent příjmu zemědělců v EU.


Mladá fronta Dnes hodnotí připravovanou novelu zákona o zaměstnanosti, která má zavést takzvanou pozitivní diskriminaci a zvýhodnit skupiny občanů, pro které je těžší sehnat práci. "Začne se u nás odehrávat totéž, co se dnes děje třeba v Americe? Jak uvádí deník Právo, tam se firmy přetahují o příslušníky menšin, protože musí své pracovníky namixovat z nejrůznějších skupin. O ty "normální" najednou není zájem, je to vlastně nevýhoda. To není nic nového: výhody pro jedny znamenají nevýhody pro druhé. Není to rovnoprávné," tvrdí komentář. Z dřívějších diskriminovaných se stanou privilegovaní a ti normální zůstanou bez výsad. Vznikne nový druh nespravedlnosti. "Jak ji chce vyřešit český zákonodárce? Odbyl ji jednoduše větičkou, že pozitivní diskriminaci nelze považovat za diskriminaci. A hotovo, dodává Mladá fronta Dnes.


Každou korunu v ruce teď obrátí manželé Jančovi z Vlčnova u Uherského Hradiště. Jak píše deník Právo, právě jejich syna si totiž vybrali místní osmnáctiletí chlapci, letošní odvedenci, aby s nimi jel v čele tradiční Jízdy králů, které každý rok na konci května s obdivem přihlížejí tisíce milovníků folklóru i zahraničních turistů. Ačkoliv málokdo z těch, kdo krále v rodině měli, to otevřeně přizná, přijde kralování i na 50 tisíc korun. Rodiče krále totiž musí podle tradice až do května při různých příležitostech hostit královskou družinu. Začíná to už lednovým plesem, na němž musí nabídnou hostům víno, slivovici, koláčky či chlebíčky. Rodiče pak podstrojují královské družině i o Velikonocích nebo při květnovém stavění máje. Největší nápor pak představuje samotná Jízda králů. Například loňští "královští rodiče" Ježkovi nechali na ten den napéct 1500 koláčků a 300 zákusů, vyudili 10 kilogramů klobás, navařili kotel guláše, upekli kuřecí roládu a sekanou. Na pití pak připravili pět beček piva, 35 litrů vína a 20 litrů domácí slivovice. Kvůli velkým výdajům se před třemi lety málem král v obci nenašel. Kývla až šestnáctá oslovená rodina. Slavnost připomíná pověst o králi prchajícím přes slovácko z prohrané bitvy v přestrojení ze ženu. Letošní Jízda králů bude 193 v pořadí.