Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 15. února připravila Eva Petržílková.

Jednání poslanců o vládním návrhu zákona o úvěru na financování nákupu stíhaček pro českou armádu je hlavním tématem českých deníků. Komentují hlavně fakt, že se ODS a Unii svobody nepodařilo další projednávání návrhu zablokovat. Poslanecká sněmovna se tak bude materiálem dále zabývat.

Podle Hospodářských noviny má opozice nyní jen dvě možnosti, jak nákup stíhaček překazit: musí odvolat Zemanův kabinet, nebo ihned zpracovat návrh zákona, kterým by parlament vládě nákup letadel zakázal. A současně na hraniční přechody instalovat cedule Absurdistán, píše list. Na příkladu stíhaček politici předvádí, jak se nemá přijímat strategické rozhodnutí. Hádky mezi vládou a opozicí jsou sice přirozenou součástí demokracie, ale u tak zásadních kroků, jako je tento, by měla panovat co nejširší shoda. V této souvislosti list upozorňuje také na to, že se zde nabízí podezření, že vláda chce koupit právě gripeny, zatímco opozice už ví, čí letadla by koupila, kdyby po volbách mohla. A zatímco politici budí podezření, prostředky určené k obraně vzdušného prostoru státu stále více připomínají exponáty z muzea. Opozice by tedy buď měla přejít k radikálním činům, nebo by nákupu neměla bránit, uvádějí Hospodářské noviny.

Při čtvrtečním schvalování nákupu nadzvukových stíhaček lidovci předvedli, proč má jejich strana pověst nečitelného partnera, který se vyznačuje názorovou rozpolceností, píší Lidové noviny. Zdůvodnění, které si ústy poslance Miroslava Kalouska lidovci vypracovali, je opravdu kuriózní: Do druhého čtení nám dodá ministerstvo obrany důležité údaje a budeme moci celou věc posoudit. Máme si tedy myslet, že první čtení všech složitějších zákonů je k ničemu? Ať se lidovci k podpoře vlády přiklonili z jakéhokoli popudu, měli by spolu s ostatními bedlivěji prověřovat sliby premiéra Miloše Zemana. Jeho řeči o 150 procentech investic příliš připomínají kupónovou 'jistotu desetinásobku', konstauje deník.

Podle Mladé fronty Dnes nemohla parlamentní diskuse o nákupu stíhaček přinést nic nového. Argumenty pro a proti byly totiž již několikrát sepsány a přemlety. Hlavní pro: ČR letadla potřebuje, bez nich je armáda bezbranná jako dítě. Hlavní proti: Je to v současné době drahý přepych. Pro i proti jsou pravdivá. Politik může buď váhat jako Buridanův osel mezi kupkami sena, nebo si hodí korunou. Zemanova vláda udělal to druhé a rozhodla se letadla koupit. Problémem je způsob, jak to vláda udělala. Vybrala totiž švédsko-britské konsorcium jako dodavatele v soutěži, z níž všichni ostatní odstoupili. Navíc prosazuje nákup před volbami, aniž se dohodla s opozicí. Vystavuje se proto podezření, že sociálním demokratům jde spíše o vliv a peníze než bezpečnostní zájmy země. Stíhačky nakoupené za takto zamotaných okolností se mohou proměnit v časované pumy, dodává list.


Češi přijímají styl obvyklý v anglosaských zemích - začínají žít na dluh, uvádí deník Mladá fronta Dnes. Dluhy se velice rychle stávají jejich nedílnou součástí běžného života. V posledních dvou letech šla zadluženost českých domácností strmě vzhůru a zvyšovala se o desítky miliard korun. Zatímco koncem roku 1999 dlužili občané bankám 76 miliard, loni přesáhly půjčky již 111 miliard korun. Přestože Češi jsou Středoevropané, v řadě ohledů přebírají zvyky typické spíše pro obyvatele Británie či Spojených států. Češi si rychle oblíbili platební karty, supermarkety, v obchodech je fascinuje nonstop provoz, což je pro středoevropskou kulturu spíše výjimečné. Chuť po úvěru zvyšují samy banky, které dávno přestaly žádat u desetitisícových úvěrů ručitele. Z rychlého zadlužování domácností však nemají jejich odborníci obavy. Průměrné mzdy se zvyšují a ekonomika má i přes určité zpomalení stále rostoucí vyhlídky. Celkový počet úvěrových smluv dosáhl kolem 2,5 milionu kusů, zatímco před třemi lety to bylo kolem milionu. Vedle bank se totiž občané zadlužují i u leasingových firem a splátkových prodejců, kterým dluží další miliardy korun. Například koupě zboží na splátky využívá každý třetí Čech.


Pod titulkem Aféra Enron po česku srovnávají Lidové noviny, jak se s aférami vyrovnávají ve Spojených státech a jak v České republice. List připomíná, že pád elektrárenského gigantu Enronu byl největším bankrotem v americké historii, vysloveně zpronevěřeno v tomto případě bylo v přepočtu 60 miliard korun. Je to ale pořád méně, než u nás zmizelo z IPB, je to jen osmina toho, co v malém Česku zmizelo z bank během 90.let. Obě firmy - jak americký Enron, tak česká IPB, dělaly podobné věci: přesouvaly problematická aktiva do samostatných firem ovládaných managementem, v obou případech selhal auditor, obě firmy se přátelily s politiky a rozdávaly jim peníze. Legislativci obou zemí založili vyšetřovací komise. Tady ale podobnost končí: zatímco komise amerického Senátu jedná o Enronu veřejně a občané to mohou sledovat na zvláštním televizním kanálu. Komise českého parlamentu jednala o IPB tajně.Její zpráva se nezabývala tím, kdo hospodařil tak, že přivedl IPB k úpadku. Nelze vyloučit, že komisi mohlo jít také o to, aby na něčí objednávku zhoršila pozici státu při arbitrážním jednání s Nomurou. Hlavním motivem vzniku komise pak bylo podle něj politicky kritizovat způsob přípravy přvzetí IPB. Zatímco americká vláda ani legislativci Enronu nepomohli, byť od něj dostali peníze, český stát de facto odškodnil všechny věřitele IPB. Nikdo z bývalého managementu IPB nesedí - na rozdíl od nebezpečného zločince Hučína - a bývalý ředitel banky dokonce zase pracuje pro vládu a vypracovává pro ni posudek na offsety. Také Chvalovský, který připravil Komerční banku o miliardy, se na rozdíl od svého bývalého sousedícího z vazby - Hučína - chystá na výlet do Švýcarska. Američané teď budou při vyšetřování aféry okázale demonstrovat tvrdý přístup, aby vyvrátili veškerá podezření. Veřejné projednávání případu a nebývalá pozornost amerických médií jsou pak zárukou, že autoři a iniciátoři podvodu jen těžko uniknou spravedlnosti. Na rozdíl od svých českých protějšků - uzavírá své zamyšlení list.


Klaus nebo Zeman, za koho bylo lépe, další zajímavé srovnání přináší deník Mladá fronta Dnes. Sleduje čtyři nejdůležitější veličiny, které leccos napoví o kvalitě života v zemi za jejich vlády. První z nich je naše peněženka: za Klause rostly mzdy rychleji, než produktivita práce. Následovala krize. Za Zemana ekonomika roste, ale roste i zadluženost země.

Co se týče zdraví, investice do zdravotnictví rostou neustále, zlepšující se zdravotní stav Čechů ale významně ovlivňuje například i stále čistší ovzduší. Dalším kritériem, které list posuzuje, je to, kolik která vláda byla a je ochotna vložit do budoucnosti, tedy do dětí. Podle deníku Zeman sliboval společnost vzdělání, ale jeho kabinet do školství investuje menší podíl HDP než Klausovy vlády. Co se týče otevřenosti země a její tolerance, Zeman přitáhl do země zahraniční investory, chudším cizincům se ale Česko za jeho vlády po vzoru většiny bohatých zemí začalo uzavírat. V jednom si Zemanova a Klausova vláda nezadají: obě často dělaly opak toho, co slibovaly voličům: někdy jsou jejich kroky skoro zábavné: Klausovy vlády proklamující trh bez státních zásahů neprodaly jedinou velkou polostátní banku. S jejich privatizací pohnuli až sociální demokraté, kteří se tomu - alespoň ve svých programech - vždy vehementně bránili, uzavírá deník.


Podvodníci s drahými kameny půjdou k soudu. Jak uvádějí Lidové noviny, policie podala návrh na obžalobu soudního znalce a tří severočeských podnikatelů. Čtveřice obviněných kolem už neexistující frýdlantské firmy Ikona měla v letech 1991 až 1994 nejdříve sama a poté prostřednictvím dalších lidí dávat bankám do zástavy kameny, které byly podle znaleckých posudků hodnocené jako drahokamy. Podle státního zástupce šlo ale zhruba o 200 až 300 kilogramů odřezků, které by se daly použít maximálně na výrobu luxusní bižuterie. Bankám tak způsobila škodu skoro za miliardu korun, informuje list.


V Karviné od pátku platí nová vyhláška o čistotě a veřejném pořádku. Uvádí to deník Mladá fronta Dnes s tím, že nové předpisy omezí například volný pohyb psů, popíjení alkoholu na veřejnosti, ale také plivání. Pokud si někdo na veřejnosti odplivne a uvidí ho městský strážník, může dostat až tisícikorunovou pokutu. Omezení konzumace alkoholu má zabránit tomu, aby se lidé opíjeli v parcích, na náměstích nebo třeba na autobusových zastávkách. Od pátku platí v Karviné také přísnější pravidla pro psy. Například na veřejném prostranství musí majitel vodit psa buďto na vodítku, nebo s nasazeným náhubkem. Bojová plemena musí mít vždy vodítko i náhubek.


Jméno Oskara Schindlera, německého rodáka ze Svitav, který za války zachránil mnoho set Židů, na seznamu slavných rodáků a osobností Pardubického kraje nebude. Informuje o tom Mladá fronta Dnes s tím, že soupis slavných jmen ve čvrtek definitivně schválili krajští zastupitelé. "Výčet slavných rodáků je jakousi obdobou čestného občanství a zdrojem přirozené regionální hrdosti," uvedl hejtman Roman Línek a naznačil tak, proč Schindlera na seznamu nechce. "Kontroverzní osobnosti by tu v prvních letech neměly být," dodal.


Šéf premiérových poradců a bývalý vysoký funkcionář KSČ Miroslav Šlouf dokončil před několika dny vlastní knihu pamětí. Vzpomíná v ní hlavně na rok 2000, kdy kandidoval do Senátu za vládní ČSSD. Spoluautorem knihy je novinář Josef Petrů. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Nápad vydat vzpomínky na prohrané klání o senátorské křeslo s Petrem Pithartem přišel od Šloufa. Společně s Petrů pak pracoval na knize sedm měsíců. Tento týden ji odevzdali nakladateli. Na trhu bude do dvou měsíců, název knihy ale tají.


Do hry o celé tuzemské ocelářství se rozhodla vstoupit největší americká ocelářská společnost US Steel. Zájem má o Novou Huť, Vítkovice Steel, Vysoké pece Ostrava i o Válcovny plechu Frýdek-Místek, předpokládá rovněž spolupráci s Třineckými železárnami. Píše o tom deník Mladá fronta Dnes. Společnost poslala již minulý týden na ministerstva dopis, že má zájem o české hutnictví jako celek. Jak potvrdil listu člen vyjednávacího týmu US Steel Gabriel Eichler, tento týden proběhla informační jednání na ministerstvu průmyslu. Výroba v českých hutích by měla podle deníku Američanům doplňovat především produkci Východoslovenských železáren Košice, za něž zaplatili 18 miliard korun. Vláda minulý týden přijala postup programu restrukturalizace ocelářského průmyslu, který počítá se zahájením exkluzívních jednání s firmou LNM Holdings N.V. o vstupu do Nové huti. Její hloubkovou kontrolu má tato firma podle dohody s vládou dokončit v květnu. O jednotlivé hutě se zajímají i další firmy, například izraelský Shiran či belgické Duferco.


Vláda s největší pravděpodobností zastaví prodej elektrárenské společnosti ČEZ a šesti distribučních firem. Ministři průmyslu Miroslav Grégr a financí Jiří Rusnok však podle deníku Mladé fronty Dnes připravují řešení, podle kterého by elektrárenská firma ČEZ byla spojena s distribučními firmami, a stát by je tak zřejmě nemohl prodat odděleně. To by podle listu mohlo výrazně omezit rozhodování příštích vlád o osudu tohoto odvětví. Ministři chtějí vládě navrhnout, aby polostátní ČEZ urychleně nakoupil podíly Fondu národního majetku v pěti distribučních firmách, kde má stát majoritu. U tří dalších distributorů (Pražské, Jihočeské a Jihomoravské energetiky), které kontrolují soukromí investoři, odkoupí ČEZ od státu třetinové balíky akcií. Výměnou za to prodá elektrárenská společnost zatím blíže neurčené státní firmě dvoutřetinový balík v páteřní vysokonapěťové přenosové soustavě ČEPS. Transakce, která se podle tvrzení listu probírala na středeční schůzce zástupců ministerstev a FNM, údajně vzešla z iniciativy ČEZ. Náměstek ministra průmyslu Zdeněk Vorlíček ve čtvrtek poprvé za resort oficiálně připustil možnost odložení privatizace. Pokud do 28. února žádný z možných strategických partnerů pro českou elektroenergetiku nepřijde s nabídkou odpovídající všem podmínkám stanoveným vládou, nebude do konce volebního období privatizována. Případného mezidobí při odsunutí privatizace by mohlo být využito k určité restrukturalizaci.


A na závěr ještě zamyšlení k výročí tohoto týdne: Občas si dopřejeme nějaké výročí - píše Mladá fronta Dnes. Třeba teď takové šedesáté. 16. února 1942 Reinhard Heydrich, říšský protektor, úředně rozpustil městskou obec Terezín a učinil z ní uzavřené židovské sídliště. Árijci byli vystěhováni. Domy, pak i půdy, sklepy a kasematy staly se příbytkem Židů. Nikoliv ale ubytováním definitivním. Terezín byl lidským překladištěm. Přivezli, nechali těžce vydechnout a pak cesta vedla dál. Do koncentračních táborů a pak skrze komín vraždících komor vzhůru k nebi. Neboť tam končí všichni mučedníci. Nicméně pro svět tu vlastně žádní trpící nežili. Nadlidé si to uměli dobře uspořádat. V červnu 1944 prohlásil delegát Červeného kříže Maurice Rossel, že to židovské město je vskutku udivující. Takové docela normální. Vždyť tu hráli i operu. Jmenovala se Brundibár. Složil ji Hans Krása. Zpívaly a hrály v ní děti. Po většině malých umělců zbyly jenom kresby a básničky. A dým směřující k věčnosti. Však Červený kříž - ta úctyhodná organizace - byl spokojen s tím, jak se v Terezíně zachází s Židy. Mladá nacistická slečna, která se rajcovala tím, že polehávala nahá v blízkosti uvězněných mužů a pak trýznila všechny, kdo k ní zvedli zrak, se jistě při kontrole Červeného kříže oblékla do cudného kostýmku. Dozorce, který zabíjel pro snědený brambor, možná hladil před delegáty své "svěřence" po hlavě. Třeba jim i dával přednost ve dveřích. A hrál se Brundibár. Zpívaný dětmi, které byly na cestě ke komínu. Byli ti z Červeného kříže tak naivní, že skočili (jak definuje tehdy jedenáctiletá Anna Hanusová) na "nadčlověčí" podvod? Nebo na něj prostě skočit chtěli? Všechno se přece zjednoduší, když "zruším" zlo, s nímž by se mělo něco dělat. Není pak. Vzniká všeobecná spokojenost. Není to jenom Terezín a nějaké šedesáté výročí. Brundibár se tu kolem nás hraje a zpívá pořád. Marně mnozí zpívají (jak dle vzpomínek Andulky Hanusové chtěli trpící v Terezíně Červenému kříži šifrovat): "Pro tebe udělala jsem se hezkou..." s vírou, že ti, jimž jsou slova určena, pochopí. Nepochopí. Začasté ani nechtějí. Brundibár bez problémů činí je šťastnými, uzavírá své zamyšlení list.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio