Přehled tisku

Přehled tisku

Všechny deníky komentují rozhodnutí Poslanecké sněmovny schválit návrh financování nákupu 24 nadzvukových letounů Jas-39 Gripen. Lidové noviny nepovažují nákup za skvělý "kšeft". Spojenci totiž budou po Česku pro akce v zahraničí požadovat jiné jednotky než stíhací letouny. Stíhačky nejsou ani zdrojem mimořádných investic, takzvaných offsetů. List je přesvědčen, že to budou většinou investice, které by do Česka přišly i bez gripenů. Peníze, které stát vydá na letouny, by se navíc daly využít na profesionalizaci armády. Podstatné však je, zda si chceme sami chránit svůj vzdušných prostor. Chceme? Pak skončeme debaty a kupme gripeny. Bohatě nám budou stačit, uzavírají Lidové noviny.

---

Pokud zákon o financování stíhaček projde, nebude to tragédie, jak tvrdí ortodoxní odpůrci nákupu. Podle Hospodářských novin bude mít armáda moderní stroje za cenu, která odpovídá kvalitě zboží. Trpkou příchuť ale vyvolávají okolnosti, které rozhodnutí o nákupu od počátku provázejí: dohadování o počtu letadel a pochyby o ceně kontraktu. "ČSSD se nepodařilo vymanit z podezření, že předem favorizuje britsko-švédské konsorcium vyrábějící gripeny. Na druhou stranu ... pokud bychom měli volit mezi novými gripeny a třeba stroji F-16, které zakonzervované toužebně čekají, až si je nějaká chudá země koupí, pak byla preference kabinetu správná. Přesto by se o tak důležité věci mělo rozhodovat dříve než těsně před volbami a v co největší shodě," píší Hospodářské noviny.

---

Zahraniční investice z Velké Británie do České republiky loni dosáhly téměř 2 miliardy 400 miliónů korun. Britové se tak zařadili do skupiny deseti největších zahraničních investorů. Jak uvádějí Hospodářské noviny, v posledních deseti letech vložili do české ekonomiky více než jednu miliardu dolarů. Největší část prostředků použili na budování telekomunikačních a elektrotechnických zařízení a kancelářského vybavení. Britská vláda zařadila Českou republiku mezi 28 vybraných trhů celého světa, kterým věnuje zvýšenou pozornost. Její zájem směřuje do řady odvětví, ale soustřeďuje se především na čtyři sektory. Jsou to automobilový průmysl, potravinářství, elektronika a ochrana životního prostředí.

---

Některé spory mezi bankou a klientem bude od příštího roku řešit finanční arbitr. Jak píše Mladá fronta Dnes, poslanci přehlasovali veto Senátu. Zákazník se na "bankovního ombudsmana" bude moci obrátit s jakoukoli stížností týkající se platebního styku poté, co nebude spokojený s výsledky své reklamace. Finanční arbitr bude rozhodovat mimosoudně spory do částky 50 tisíc eur. Výhodou by pro klienty měla být především rychlost. Rozhodce by měl spory řešit v horizontu měsíců - na rozdíl od soudních sporů vlekoucích se i roky. Pokud ovšem banka nebude s rozhodnutím arbitra spokojená, případ stejně skončí u soudu.

---

Ministerstvo školství se rozhodlo odebrat a pozastavit Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy akreditace několika studijních programů. Nebude tak možné poskytovat na provoz fakulty prostředky ze státního rozpočtu, škola nebude moci udělovat diplomy a konat zkoušky. Akreditační komise doporučila odejmout škole některá oprávnění kvůli jejímu setrvávání na principech izolace. Podle Hospodářských novin chce fakulta předložit nové studijní programy. Pokud je komise schválí, budou moci studenti plynule pokračovat ve studiu.

---

Pokud se učitelům neobjeví na výplatních páskách slibované jedenáctiprocentní zvýšení tarifních platů, měli by se podle předsedy školských odborů Jaroslava Rösslera ozvat. "Pokud vyhlásí stávkovou pohotovost, podpořím je, dokonce je k tomu budu vyzývat," řekl deníku Právo Rössler. Někteří učitelé kvůli chybějícím prostředkům na zvýšení mezd stávkovou pohotovost již vyhlásili. Většina pedagogů zatím ale vyčkává na výsledky jednání s ministerstvem školství. Odborová centrála zaznamenala problémy s platy učitelů ve 20 okresech, dalších 30 nemá s rozdělováním peněz problémy. O ostatních nemají odboráři zatím informace, uvádí deník Právo.

---

Ochránce lidských práv se chce v letošním roce více zabývat požadavky úřadů. Jak píše Mladá fronta Dnes, úřady někdy zbytečně šikanují. Ombudsman Otakar Motejl říká, že se setkal s případem, kdy byl účastník řízení úřadem vyzván, aby doložil průměry stromů, které chce kácet. Jednalo se o sad, který měl tisíc stromů! Pán se obrátil na ombudsmana celý zoufalý s představu, že bude muset lézt po zemi s metrem. Případy, kdy si lidé stěžují na šikanování ze strany úřadů se však nikde neregistrují, a tak není možné doložit, kolik jich vlastně je. Odborníci však varují před tím, aby každý na první pohled zbytečný požadavek ze strany úřadů byl považován za šikanu. Někdy totiž jde o požadavky, které laik považuje za přemrštěné, ale odborník je uzná jako potřebné, píše Mladá fronta Dnes.

---

Česko posílá do Ruska ročně statisícové částky na údržbu hrobů Čechoslováků zahynuvších v první a druhé světové válce. Jak píše Mladá fronta Dnes, peníze tam však bez užitku mizí jako v černé díře. "Korupce a chaos jsou v rusku natolik rozlezlé, že si nedělám nejmenší iluze, kdo všechno má z českých finančních darů určených na opravu hrobů prospěch, říká publicista Václav Bartuška, který objel většinu míst, kde jsou pochováni legionáři. Investuje vlastní peníze i čas. V Krasnojarsku objevil například zapomenutý hrob třiadvaceti vojáků. S místním architektem a památkářem se dohodl, že oprava vyjde na čtyři tisíce dolarů. Když pak jednal se zástupce gubernátora Krasnojarského kraje, ten si řekl o úplatek. Publicista proto navrhuje, aby se o hroby našich vojáků v Rusku starali Češi. Náměstek ministra obrany Štefan Füle českému vojenskému přidělenci v Moskvě doporučil aby osobně dohlédl na to, kde statisícové finanční dary z Česka končí.

---

Tým studentů pražské Vysoké školy ekonomické vyhrál mezinárodní soutěž v manažerských schopnostech strategického rozhodování. Lidové noviny připomínají, že mladí Češi se v klání s dvacetiletou tradicí objevili vůbec poprvé. Za pěticí studentů zůstali i vedoucí pracovníci z praxe. Například ze Škody Auto nebo z obchodního řetězce Tesco. V podstatě šlo o počítačovou simulaci firem na virtuálním trhu, řekl třiadvacetiletý vedoucí vítězného týmu, Leo Crlík. On i jeho kolegové však váhají, zda využijí ceny, kterou získali. Tou je snížení školného pro Master of Business Administration. Druhá polovina školného, kterou by museli za toto prestižní studium zaplatit, totiž pořád ještě činí kolem půl miliónu korun, dodává Mladá fronta Dnes.

---

Do případu devítiměsíční holčičky s nezvyklým jménem Půlnoční Bouře, umístěné proti vůli rodičů do kojeneckého ústavu v Plzni, se vložila prezidentská kancelář i ombudsman. Jak píše deník Právo, úřad obhájce lidských práv zahájil oficiální šetření, proč byla vlastně holčička, podle lékařů zdravá, odebrána rodině a předána rozhodnutím soudu před dvěma týdny k ústavní výchově. Matka děvčátka Blanka Fuxová, která spolu se svým partnerem vyznává návrat k přírodě, přivedla dceru na svět doma během bouřlivé noci. Jméno Půlnoční Bouře, které matrika odmítla zapsat, znamenalo pro rodiče první konflikt s úřady. Když soud dítě v ústavu umístil, matka ještě kojila. Hlavním argumentem úřednic proti rodině bylo, že holčička nemá rodný list, tudíž ani zdravotní pojištění a nechodí na očkování. Matka doufá, že se jí podaří dceru brzy z ústavu odvést. Dostala pro úřady přijatelné jméno Eliška Gaja a byl dohodnut očkovací plán, dodává Právo.