Přehled tisku
Jak píší Lidové noviny, KSČM nominovala svého kandidáta na místopředsdeu sněmovny. Stal se jím šéf jejích poslanců Vojtěch Filip. Podporu Filipovi deklarovali i zástupci ČSSD. ˝Nemohu hovořit za všechny, ale myslím, že podporu mít bude. V komunální politice i v parlamentu se osvědčil jako pracovitý politik,˝ řekla místopředsedkyně sociální demokracie Marie Součková. Pokud Filip uspěje, bude nejen prvním komunistou ve vedení sněmovny, ale i prvním vysoce postaveným politikem, který je spojován s totalitní tajnou policií.
Jak píší Lidové noviny, KSČM nominovala svého kandidáta na místopředsdeu sněmovny. Stal se jím šéf jejích poslanců Vojtěch Filip. Podporu Filipovi deklarovali i zástupci ČSSD. ˝Nemohu hovořit za všechny, ale myslím, že podporu mít bude. V komunální politice i v parlamentu se osvědčil jako pracovitý politik,˝ řekla místopředsedkyně sociální demokracie Marie Součková. Pokud Filip uspěje, bude nejen prvním komunistou ve vedení sněmovny, ale i prvním vysoce postaveným politikem, který je spojován s totalitní tajnou policií. Podle zprávy komise vyšetřující události 17. listopadu 1989 si Filip s StB ˝zadal˝ jako ideový spolupracovník. Soud však zkraje devadesátých let rozhodl, že pro StB nepracoval vědomě. Filip trvá na tom, že byl zařazen do svazků StB bez svého vědomí. Další ˝škraloup˝ má předseda komunistických poslanců Filip podle deníku Mladá fronta Dnes. Špičky KSČM a s nimi i předseda poslaneckého klubu se údajně zapletli s pašeráky vojenské techniky a získali tak mimo jiné i milionové půjčky na provoz stranických Haló novin. Pokud bude Vojtěch Filip novou sněmovnou skutečně zvolen, stane se prvním komunistickým poslancem v historii samostatné České repubiky, jenž stane v tak vysoké parlamentní funkci.
Američané neformálně opět nabídli české armádě ke koupi stíhačky F-16 a slíbili jí i případnou pomoc s prodejem přebytečných podzvukových bitevníků L-159. Uvádí to list Právo. "Spojené státy v případě, že se na ně obrátí nová česká vláda, mají připraveny návrhy, jak armádě pomoci zabezpečit ochranu vzdušného prostoru," řekl listu vysoce postavený představitel ministerstva obrany. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík ale o žádné nabídce Američanů neví. Česko má zájem o stíhačky Jas-39 Gripen. Jejich výrobce, britsko-švédské konsorcium BAe Systems/SAAB, zvítězil ve výběrovém řízení na dodávku 24 stíhaček poté, co ze soutěže odstoupili všichni ostatní účastníci. Parlament ale těsně před volbami zamítl zákon, který měl umožnit financování tohoto nákupu. Letadla by stála okolo 60 miliard korun. Naopak nabízené F-16 by podle Práva přišly jen na zlomek této ceny. S nabídkou na prodej zastaralých letadel F-16 americké firmy Lockheed-Martin za devět miliard korun se na české politiky v květnu již obrátila Belgie. Česká strana reagovala ostře a označila nekonkrétní nabídku za lobbování a zasahování do vnitřních věcí ČR. Belgický velvyslanec se pak sešel s ministrem zahraničí Janem Kavanem a nabídku označil za "nevhodnou".
˝Lobbovat˝ za lepší sousedské vztahy chce skupina vlivných českých a rakouských osobností, která v pondělí v Praze a ve Vídni založila Forum pro česko-rakouský dialog. Společnost sdružuje přibližně sto padesát politiků, přírodních a humanitních vědců, zástupců nevládních organizací a publicistů. Jejím cílem je skoncovat se ˝studenou válkou˝ mezi Českem a Rakouskem a napravit to, co svými ˝ultimáty˝ pokazili politici na obou stranách hranic. ˝Smyslem fora je něco udělat, organizovat společné akce a neustoupit komukoli, kdo na nás bude řvát,˝ řekla Lidovým novinámčlenka fora a rakouská novinářka Barbara Coudenhove-Kalergiová. ˝Účastníkům fora nejde o restituce, o peníze a už vůbec ne o rušení poválečného uspořádání,˝ ujišťuje. Za českou stranu s forem spolupracuje například ombudsman Otakar Motejl, šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a několik politiků Koalice a ČSSD. Mezi nimi je také herečka a nově zvolená poslankyně Táňa Fischerová. Rakousko zastupují členové všech politických stran s výjimkou Svobodných. Spolupracovníci fora odmítají ˝nerozumné˝ výroky politiků poznamenané volbami v obou zemích. ˝Lidé jsou rozumnější než politici. Kvůli politikům si Rakousko a Česko vybudovalo pověst nenávistných sousedů,˝ říká Karel Schwarzenberg. List uvádí, že diskutující se na vysokou politiku příliš neorientují. Spíš spoléhají na pokračování spolupráce v regionech, chtějí podporovat kulturní akce nebo obnovu památek. Nezastírají však, že by zlepšení česko-rakouských vztahů prospěla vstřícná gesta ze strany českých politiků.
Komentátor Mladé fronty Dnes se zamýšlí nad nově nastalou situací Václava Klause. "Je to pro něj neobvyklá pozice. Poprvé od listopadu 1989 nebude mít vliv na klíčová rozhodnutí země. Po dvanácti letech - s krátkou přestávkou na jaře roku 1998 - opustí vysoké ústavní funkce, v nichž během těch let působil." Ve čtvrtek bude muset Klaus oznámit výsledek tajných voleb, z nichž vzejde jeho nástupce. Tím se s velkou pravděpodobností stane sociální demokrat Lubomír Zaorálek. Klaus mu předá řízení schůze a půjde si sednout na opačnou stranu sálu, do opozičních lavic ODS. Už minulý týden Klaus opustil luxusní státní vilu a s manželkou Livií se přestěhoval do třípokojového bytu v pražských Kobylisích. Včera vyklidil pracovnu předsedy sněmovny. Rozlehlé reprezentační prostory vyměnil za kancelář o rozloze padesát metrů čtverečních, s výhledem do Nerudovy ulice a na Malostranské náměstí. To jsou však jen vnější znaky toho, co pro Klause znamenala porážka ve volbách. Hlavní změnou, která ho čeká, je jeho nová funkce: "pouhého" šéfa opozice. A o ní se v ústavě nepíše.
Z Hospodářských novin se dozvídáme o chystané integraci neparlamentních stran. I když letos kandidovalo do sněmovny rekordních 28 politických uskupení, malým partajím se do sněmovních lavic dostat nepodařilo. Na peníze za hlasy voličů dosáhly pouze dvě z nich - Sdružení nezávislých a Strana zelených. Čtvrt roku před podzimními komunálními a senátními volbami proto jejich představitelé hledají cesty, jak příště uspět. "Jednoznačně ale musí dojít ke spolupráci - minimálně u neparlamentních stran s podobnými programy," míní odcházející poslankyně České strany národně sociální Marie Machatá. Obdobně přemýšlí i šéfka Naděje, bývalá studentská vůdkyně Monika Pajerová. Ráda by spolu s dalšími stranami politického středu vytvořila skupinu kandidátů pro volby do Senátu. "Měly by to být uznávané, nezávisle myslící osobnosti," podotkla. Sílící hlasy o slučování se ozývají i z řad pravice. Předseda Občanské demokratické aliance Michael Žantovský na toto téma hovořil s odstupující šéfkou unionistů Hanou Marvanovou. Navíc prohlásil, že je připraven jednat i s ODS, pokud uvnitř této strany dojde k vnitřním změnám. Spolupráci s ostatními partajemi se nebrání ani nejsilnější neparlamentní strany - zelení a nezávislí. O slučování ale hovoří jejich zástupci opatrně: "Přímo o integraci jsme neuvažovali. Domníváme se totiž, že značka "Strana zelených" má značnou cenu," uvedl předseda Miroslav Rokos. Politologové nevěří, že by na spojování malé partaje vydělaly. "Neparlamentní strany se integrují od té doby, kdy vznikly. Ale integrace nekonečně malých čísel dá zase nekonečně malé číslo. Já jsem k tomu velmi skeptický," řekl Hospodářským novinám politolog Bohumil Doležal.
Představitelé někdejšího Československa chtěli zničit důkazy o poválečných masakrech a odsunech, při nichž zahynuly stovky Němců. Podle Mladé fronty Dnes to dokazuje dokument z roku 1947, který je uložen ve Vojenském historickém archivu a který byl ještě v roce 1999 tajný. Archivní materiály objevil historik František Hanzlík z vyškovské Vojenské školy pozemního vojska. V plném znění ale nebyly podle Mladé fronty Dnes zřejmě nikdy publikovány. Nezmiňuje se o nich ani kniha Rozumět dějinám, kterou nechalo nedávno zpracovat ministerstvo kultury, aby veřejnosti vysvětlilo okolnosti poválečného odsunu Němců a dekretů prezidenta Edvarda Beneše. "Dokumenty potvrzují to, co bylo spíše jen tušeno. Že ti, kteří měli dohlížet na nezákonnosti, se jich sami dopouštěli," řekl Hanzlík. Podle něj složka s dokumenty mimo jiné obsahuje výčet zdokumentovaných případů, při nichž byli zabiti Němci. Součástí materiálu jsou i možnosti, jak situaci řešit. Jednou z možných variant bylo zavedení informačního embarga. "Nechť vláda pověří svého předsedu a náměstky..., aby bez odkladů vyložili výše zmíněné skutečnosti na důvěrných poradách představitelů svých politických stran a působili, aby veřejné projednávání těchto případů, zvláště tiskem, bez prodlení ustalo," píše se podle Mladá fronta Dnes v dokumentu z roku 1947.
Jak informuje úterní Právo, v Evropě je velký zájem o české lékaře. Německo, ale i některé severské státy jim nabízejí lákavé pracovní příležitosti, slibují mnohonásobně vyšší platy, než mají doma. Budou čeští lékaři masově odcházet do zahraničí a bude nás mít kdo léčit? Prezident České lékařské komory David Rath soudí, že do budoucna to bude vážný problém. "Ráda by emigrovala téměř polovina českých lékařů," řekl Rath. Ministr zdravotnictví Bohumil Fišer ale oponuje: "Odchod rozhodně nebude dramatický." Předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek soudí, že o kvalifikované lékaře je zájem hlavně v německých nemocnicích, kde jim nekladou prakticky žádné bariéry. "Něco jiného je, kdyby si český lékař chtěl otevřít soukromou praxi v Německu. Pak získat smlouvu s tamními pojišťovnami je velmi složité," soudí Kubek. Konkurenční odborový svaz zdravotnictví a sociální péče si však myslí, že právě jazyk je velkou překážkou. "Většinou to vždy skončí na nedokonalé znalosti jazyka a na Západě se na komunikaci lékaře s pacientem dá mnohem víc než u nás. Proto si myslím, že masově lékaři odcházet nebudou. Tak dobře německy neznají," soudí předseda svazu Jiří Schlanger. Odchod českých lékařů do zahraničí, a na tom se shodují všichni, není motivován lepší medicínou, která by se na Západě dělala, ale především penězi. "Zatímco český lékař vydělá se všemi službami a příplatky v průměru 28 000 korun měsíčně, tak v zemích, které české lékaře lákají, je to měsíčně přibližně 5000 eur, a to je pětkrát víc. Jiří Schlanger uvedl, že jeho svaz bude dál usilovat o podstatné zvýšení platů lékařů, a to minimálně na trojnásobek průměrného platu v zemiI v ČR bude lékařů stále méně.
