Přehled tisku
Tisk věnuje i nadále nejvíce pozornosti likvidaci následků katastrofálních záplav. Strany vládní koalice se již podle Hospodářských novin předběžně dohody, že část peněz na nápravu povodňových škod získají zvýšením spodní hranice daně z přidané hodnoty o dva procentní body. Naopak základní sazba klesne ze současných 22 na 21 procent. Úprava sazeb daně z přidané hodnoty má státu přinést navíc sedm miliard korun.
Tisk věnuje i nadále nejvíce pozornosti likvidaci následků katastrofálních záplav. Strany vládní koalice se již podle Hospodářských novin předběžně dohody, že část peněz na nápravu povodňových škod získají zvýšením spodní hranice daně z přidané hodnoty o dva procentní body. Naopak základní sazba klesne ze současných 22 na 21 procent. Úprava sazeb daně z přidané hodnoty má státu přinést navíc sedm miliard korun. Vládní koalice se rovněž dohodla, že spotřební daň u pohonných hmot se v příštím roce zvyšovat nebude. Naopak vzroste daň u tabákových výrobků a alkoholu. O souboru opatření, jimiž chce získat dodatečné peníze na financování povodňových škod, se stále debatuje a zatím nelze přesně říci, jaké návrhy bude obsahovat, dodávají Hospodářské noviny.
Ministerstvo pro místní rozvoj se podle Mladé fronty Dnes rozhodlo penalizovat pojištěné majitele bytů a domů v porovnání s těmi nepojištěnými a postihnout je za jejich odpovědný přístup k ochraně majetku. Oba sice mohou při odstraňování povodňových škod žádat stát o úhradu zhruba dvou třetin nákladů na opravu - s limitem do 200 tisíc korun - ovšem pojištěný majitel na rozdíl od nepojištěného za státní pomoc zaplatí. Pojištěný, který čerpá státní pomoc, totiž podle deníku musí odvést ministerstvu 35 procent z pojistného, které později dostane jako odškodné od pojišťovny. Ekonomové soudí, že přístup ministerstva jde proti snaze přimět lidi a firmy, aby se o svůj majetek sami více starali. Stát tím dává jasně najevo, že pojišťovat se pro případ katastrof nemá smysl, že nejlepší pojišťovnou je nakonec stát.
Chlór, který v minulých dnech unikl z neratovické Spolany, způsobil zdravotní potíže 19 lidem. Podle Lidových novin byli mezi postiženými nejen zasahující hasiči, ale i devět občanů Neratovic a okolních obcí. Civilisté měli podle listu pouze lehčí potíže, především pálení v krku a očích. Případná evakuace obyvatel Mělnicka, která kvůli úniku chlóru dvakrát hrozila, by podle Lidových novin způsobila neratovické nemocnici komplikace. Její vedení totiž nikdo na tuto extrémní situaci nepřipravil. Podle odborníků naměřené koncentrace nepředstavovaly riziko pro zdraví lidí, chlór však poškodil porost v okolí továrny, dodávají Lidové noviny.
Dva vojáci, kteří byli nasazeni v záplavami postižených oblastech, rabovali v obchodě a bytě. Další tři vojáci z povolání byli zadrženi, když vynášeli různé předměty z uzavřených oblastí. Deníku Právo to potvrdil ministr obrany Jaroslav Tvrdík. "V jednom případě se jedná o krádež v obchodě, v jednom případě jde o krádež v bytě a v tom třetím případě vojáci brali ze skládek. Měli u sebe věci, které neměli ze zakázaných prostor vynášet," řekl Tvrdík. Všichni byli podle ministra z postižených oblastí staženi. Tyto případy se staly již před několika dny. Tvrdík vysvětlil, že ministerstvo obrany o nich před jejich dořešením nechtělo informovat, neboť nechtělo poškodit tisíce vojáků, kteří při povodních riskovali život a maximálně pomáhali postiženým lidem.
Vojáci po povodni zlikvidovali na 20.000 zaplavených svazků klasických historických knih z archivu v pražské Invalidovně, aniž by se Historický ústav armády ČR, jemuž knihy patří, pokusil o jejich restauraci. Podle Lidových novin tak vznikla obrovská, zatím nevyčíslená škoda. Vzácné knihy, především o dějinách vojenství, podle některých pracovníků ústavu na skládce skončit neměly. Např. Pavel Bělina dodal, že v Česku jsou tyto knihy unikátní. Proto se rozhodli všechny svazky zmrazit a teprve později rozhodnout o případné likvidaci těch, které nebude možné restaurovat. Vedení ústavu ale pokus o záchranu knih zastavilo a rozhodlo zlikvidovat část fondu na místě. Tvrdí, že restaurace fondů neměla smysl. "Oprava knih by podle odhadů odborníků stála přes dvě stě miliónů korun a vzhledem k dostupným kapacitám u nás by veškeré opravy trvaly přes sto let," řekl deníku vedoucí vojenské historické knihovny Jiří Fidler. Představy jeho podřízených o možnosti záchrany fondů jsou podle něj mylné a nesprávné. Svazky zničené v Invalidovně navíc nelze považovat za unikáty, protože kopie převážné většiny z nich existují v Česku i v zahraničí.
Mladá fronta Dnes si všímá záměru odsunout růst platů státních zaměstnanců, a táže se, jak s tím koresponduje slibovaná podpora vzdělanosti. Zamrznutí platů vzdělancům a státním zaměstnancům je důležitým poselstvím pro mladé lidi: Chlapci a děvčata, na vysoké školy nechoďte, jako jejich absolventi na vás náš sociální stát kašle a nikdy vás pořádně nezaplatí. To je jenom předvolební vějička, o které se tak krásně rozpráví a na niž tolik lidí naletí, píše list. "A pokud náhodou českou vysokou školou se zdarem proplujete, vezměte diplom do kapsy, nohy na ramena a hajdy za západní hranici, tam si budou vašich znalostí víc vážit. Ostatně ani v soukromém sektoru by se vám tady příliš nedařilo. Kdybyste se vypracovali do nějaké vyšší funkce, takže byste se posunuli mezi deset tisíc lidí s nejvyšší platy, obere vás sociální stát na daních v rámci příspěvku na povodně, naznačuje Mladá fronta Dnes.
Právo se vrací k úternímu rozhovoru prezidenta Václava Havla se zahraničními novináři na téma záplavy. Uvedl v něm mimo jiné, že následky povodní dávají příležitost lépe a rozumněji stavět a budovat hezčí domy. "Většina Pražanů však asi nebude nadšena z jeho postřehu, že po katastrofě máme nyní unikátní příležitost postavit lepší a krásnější domy místo těch, které voda strhla. Jsou mezi nimi totiž i tací, kteří by dnes byli vděčni za nejohavnější z ohavných paneláků," soudí Právo.
Hospodářské noviny si všímají diskuse nad zvažovanou milionářskou daní. Milionářů jsou statisíce. Je jím takřka každý vlastník bytu v Praze. Cenu nad milión má kdejaký rodinný dům i řada rekreačních objektů po republice. Nemluvě o dalším majetku. Kdyby vláda navrhla zavedení skutečné milionářské dávky, platil by ji kdekdo. Daň však hrozí jen nepočetné skupině zaměstnanců. Závistivci jim to přejí. A skuteční boháči, kteří vedou účetnictví své firmy tak, aby pokud možno neplatili žádné daně, nad tím pukají smíchy, konstatují Hospodářské noviny.
Ministr kultury Pavel Dostál se chystá potrestat lidi ze Státního ústavu památkové péče, píší Lidové noviny. Do ruky se mu totiž dostalo jejich stanovisko, kterým letos v lednu napadli rozhodnutí odboru památkové péče pražského magistrátu o protipovodňových opatřeních na Kampě a v oblasti Čertovky. Tvrdí se v něm, že zaplavení Kampy by bylo z hlediska ochrany památkových hodnot přijatelnější než protipovodňové bariéry. List ale soudí, že ministr Dostál vynáší soudy, aniž si zjistil fakta. Například, že Sovovy mlýny byly vyňaty z protipovodňových opatření na žádost majitele. Ale i odborníci, kteří se nelísají, mohou mít pravdu, dodává deník. Jinak bychom se mohli v Praze dočkat staveb v celospolečneském zájmu. Nakonec, zbourali jsme Josefov, proč bychom měli šetřit Kampu. O tom, že politika a peníze válcují památkáře častěji, než je zdrávo, vypovídá nejedna pražská novostavba a rekonstrukce, dodávají Lidové noviny.
