Přehled tisku
Všechny deníky připomínají první výročí teroristického útoku z loňského 11. září, kdy unesená letadla vrazila do budov ve Washingtonu a New Yorku. Tyto události nenechávají bez povšimnutí ve svých článcích ani prezident Václav Havel, premiér Vladimír Špidla či americký velvyslanec v Praze Craig Stapleton. Ten ve svém článku v Mladé frontě Dnes ocenil podporu a solidaritu Čechů, které pomohly Americe zotavit se z tragédie a mobilizovat boj za ukončení terorismu.
Všechny deníky připomínají první výročí teroristického útoku z loňského 11. září, kdy unesená letadla vrazila do budov ve Washingtonu a New Yorku. Tyto události nenechávají bez povšimnutí ve svých článcích ani prezident Václav Havel, premiér Vladimír Špidla či americký velvyslanec v Praze Craig Stapleton. Ten ve svém článku v Mladé frontě Dnes ocenil podporu a solidaritu Čechů, které pomohly Americe zotavit se z tragédie a mobilizovat boj za ukončení terorismu. Česko je v přepočtu na jednoho obyvatele podle Stapletona i jedním z nejvýznamnějších podporovatelů ve válce proti terorismu. Také pro premiéra Špidlu zůstane loňské 11. září dnem, na který nezapomene. Od té doby se podle jeho slov mnohé změnilo. "Jsme mnohem ostražitější, častěji vážnější, nedůvěřivější. Více jsme si uvědomili, že globalizace nejsou jen slova," zdůrazňuje Špidla.
Komentátor deníku Právo je naopak přesvědčen, že se svět za uplynulý rok nezměnil. Spojené státy sice vytáhly do boje proti terorismu a rychle odstranily fundamentalistický režim v Afghánistánu. Ale co dál? ptá se komentátor, podle něhož vojenská represe může být jen první krok. Ten druhý, důležitější, obtížnější i nákladnější, spočívá v odstranění kořenů terorismu. Dokud však budou existovat stamilióny lidí flustrovaných nemožností dostat se z kolotoče bídy, hladu, nemocí a negramotnosti, terorismus se nemusí bát o svou budoucnosti. "Nekřivděme světu sytých, ví to a uznává. Avšak rozhodnout se, jak a čím začít, či dohodnout se na společné strategii nedokáže. A právě v tom se svět ani po 11. září 2001 nezměnil," domnívá se komentátor Práva.
Česká vojenská rozvědka má v Afghánistánu a v dalších zemích, kde operuje teroristická organizace Al-Káida, špičkové agenty. Bezprostředně po útocích na USA z loňského 11. září tak získala tři cenné informace, z nichž alespoň jedna se týkala bezpečnosti České republiky. Uvádí to Mladá fronta Dnes. Právě Al-Káida stála za ničivými útoky proti New Yorku a Washingtonu. "Už den po útocích na Světové obchodní centrum jsme s jistotou věděli, že Česku nehrozí bezprostřední nebezpečí teroristických útoků, že prostě nejsme na řadě. A to mělo pro rozhodování vlády obrovský význam," řekl listu vlivný zpravodajský důstojník. Naznačil, že pro rozvědku nepracují Češi. "Jsou to lidé, kteří porušují zákony své země a riskují přitom život," uvedl expert. Podle důvěryhodných informací z diplomatických kruhů se vojenská rozvědka soustředila na oblast Středního východu již v první polovině 90. let.
Předseda poslaneckého klubu ČSSD Milan Urban chce vyloučit sociálnědemokratického poslance Jana Kavana, který zastává i funkci předsedy Valného shromáždění OSN, ze sněmovny. Informují o tom Lidové noviny. Kavan se ujal ročního předsednictví 57. Valného shromáždění OSN v úterý. Již dříve tvrdil, že svou povinnost v OSN skloubí s prací poslance. Ze čtvrtečního zasedání sněmovny se ale omluvil. Přitom vládní koalice na něm chce poslancům předložit balík návrhů na změnu daní a potřebuje každý ze 101 hlasů, kterými teoreticky ve sněmovně disponuje. Urban teď proto musí vyjednávat s opozicí ODS a KSČM. Lidové noviny připomínají, že je to poprvé, kdy o odstoupení Kavana z některé z jeho funkcí začali uvažovat poslanci jeho strany. Dříve ho k tomu vyzývala jen opozice, a to kvůli kauzám spojeným s jeho bývalým spolupracovníkem, bývalým generálním sekretářem ministerstva zahraničí Karlem Srbou. Nepřímo ho k odstoupení vyzval i prezident Václav Havel. Kavan se ale vzdal jen zastupování České republiky v Evropském konventu.
Ekonomické zpravodajství informuje hlavně o vývoji hrubého domácího produktu za druhé letošní čtvrtletí. Ten vzrostl v prvním čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta a v druhém čtvrtletí jen o 2,5 procenta. Podle Hospodářských novin nemusí být vliv povodní na růst ekonomiky nijak fatální a hospodářství jako celek nejspíš poroste dál svým nasazeným tempem bez ohledu na povodně. "Jen zdroje, které se dnes použijí na obnovu, by jinak šly na rozvoj. Náprava škod může navíc paradoxně přispět k modernizaci bytového fondu, zlepšení kvality dopravních cest a podobně," podotýkají Hospodářské noviny. Riziko negativních dopadů však existuje. Především hrozí možnost, že řada středních podniků a drobných živnostníků se už na nohy nepostaví, v postižených oblastech dál poroste nezaměstnanost a ekonomická aktivita začne stagnovat. Do zničených oblastí se navíc ani moc nepohrnou investoři. "V sousedním, ekonomicky vyspělejším Německu to nejspíš vědí a odpovědní činitelé ještě při záplavách navrhli daňové prázdniny pro postižené. U nás se jde opačnou cestou: daně se budou zvyšovat. Vysoké daně přitom chuť k podnikání v žádném případě nepodporují, spíš svádějí k hledání všelijakých podvodů a triku. A to v Česku známe moc dobře," uzavírají Hospodářské noviny.
Rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm oznámil, že nepředpokládá svou účast ve vnitrostranickém referendu ČSSD k výběru kandidáta na příštího prezidenta republiky. Někteří sociálnědemokratičtí politici ho přitom pokládali za vhodného kandidáta. Uvádí to Hospodářské noviny. ČSSD bude rozhodovat o výběru svého prezidentského kandidáta koncem týdne. Místopředsedkyni ČSSD Marii Součkové se podle listu již podařilo získat předběžný souhlas od ombudsmana Otakara Motejla nebo předsedy Ligy proti rakovině Zdeňka Diensbiera, kteří by se měli objevit na seznamu kandidátů. Zájem má i bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. V ČSSD se objevilo v souvislosti s volbou prezidenta i jméno bývalého předsedy strany a premiéra Miloše Zemana. Volba hlavy státu se musí uskutečnit nejpozději počátkem ledna. Nynější prezident Václav Havel již kandidovat nebude, protože vykonával funkci po dvě období, které umožňuje Ústava.
Česká pošta začala nabízet registrovanou elektronickou poštu, která může nahradit doporučený dopis. O tuto digitální službu již projevily zájem zdravotní pojišťovny a nemocnice, které měsíčně zpracovávají tisíce soupisů lékařských výkonů a dosud je musely zasílat na disketách v doporučených zásilkách. Jak píše deník Právo, při zasílání zprávy elektronickou cestou pošta prověří totožnost odesílatele i adresáta na základě elektronického podpisu, který již ve vnitřním systému pošty funguje pro všechny stálé zákazníky. Pokud adresát zásilku přijme, obdrží odesílatel elektronickou doručenku podobnou klasické papírové doručence. Zaváděním elektronických služeb se Česká pošta snaží konkurovat rychlému rozvoji internetu a rostoucímu počtu mobilních telefonů.
Policejní tým, který zkoumá možnou trestní odpovědnost za zaplavení pražského metra, má podezření, že zatopení mohla zavinit nedbalost při údržbě ochranného systému, chybná rozhodnutí pražského krizového štábu a vedení dopravního podniku při povodni. Deník Právo to uvádí s odvoláním na člena policejního týmu. Pro další postup a vývoj vyšetřování podle něj ale budou rozhodující znalecké expertízy. Pro určení osobní odpovědnosti jednotlivých aktérů bude důležitá i smlouva, kterou loni uzavřelo hlavní město s Dopravním podnikem. Smlouva mj. říká, že Dopravní podnik se při mimořádných událostech řídí pokyny krizového štábu hlavního města. Při povodni ho vedl primátor Igor Němec, který tuto interpretaci ale odmítá. "Krizový štáb za uzavření metra nezodpovídá. O smlouvě s dopravním podnikem vím, ale nemohu znát všechny podepsané smlouvy nazpaměť," uvedl Němec. Podle policisty má primátor v období nouzového stavu ale Právo přijmout nutná opatření, pokud hrozí nebezpečí z prodlení. Povodeň v Praze prakticky vyřadila metro z provozu, neboť velká voda zaplavila řadu stanic v centru města. Škody se pohybují podle odhadů kolem dvou miliard korun.
Řidiči tramvají a autobusů jezdí častěji, než dovoluje zákon, a méně tak odpočívají. Jak píše deník Mladá fronta Dnes, Dopravnímu podniku proto hrozí půlmiliónová pokuta. Šéf Odborového sdružení Federace řidičů tramvají Antonín Dub tvrdí, že mnoho řidičů nechce kvůli přesčasům chodit do práce. Jsou po povodních velmi unaveni. Podle jeho slov nemají především řidiči z linek nahrazujících metro ani řádné přestávky na konečných, protože tramvaje se v některých místech zpožďují, když stojí v dlouhých kolonách. Antonín Dub dále tvrdí, že pokud takto budou jezdit dál, už v říjnu mohou řidiči vyčerpat povolený limit přesčasů a do konce roku pak nebude mít tramvaje kdo řídit. Řidič smí za rok najezdit asi 416 hodin přesčasů. Vedení Dopravního podniku však namítá, že i za současných mimořádných podmínek se stará o dodržování Zákoníku práce.
