Přehled tisku

Přehled tisku

Stupňující se hrozby Běloruska, jehož prezidentovi Alexandru Lukašenkovi Česká republika možná neudělí vstupní vízum na summit NATO, jsou hlavním tématem českých deníků. Komentátoři se shodují, že zamítnout vízum je složitější, než se může na první pohled zdát. "Lukašenko na setkání hlav nepatří, na druhou stranu by toho však jeho přítomnost v Praze příliš nepokazila. Nikdo by se s ním příliš nebavil a političtí vůdci by se k němu točili zády," píše Mladá fronta Dnes. Na jiném místě však autor sloupku přiznává, že opačné rozhodnutí by si mohli někteří pozorovatelé vysvětlovat jako podvolení se běloruskému tlaku. Podle komentáře deníku Právo nemá Lukašenko v Praze co pohledávat. "Cestou chce totiž získat jen body doma, oklamat lid svými styky, trumfnout Putina, který se k němu teď obrací zády," míní autor článku. Lidové noviny k Lukašenkově případné účasti na summitu dodávají: "Na takové lidi žádná rozumná domluva neplatí, a proto není důvod se o ni pokoušet. "Ustupovat výhružkám je podle listu projevem slabosti. "A ustupovat slaboduchým výhružkám je navíc projev hlouposti."

Lidové noviny si všímají některých důsledků schválené reformy české armády. Vojsko by podle ní mělo mít v budoucnu pouze 30 posádek s více než 500 vojáky a 48 dislokačních míst, zatímco nyní má 180 posádek. Obce, z nichž posádky odejdou, ale tvrdí, že je kvůli tomu postihne odliv investic, ztráta pracovních příležitostí a zánik důležitých zařízení. "Ministr obrany Jaroslav Tvrdík slíbil, že vláda bude obcím v čase přechodu pomáhat. Nic velkého se ale čekat nedá a je jasné, že ekonomickou náhradu si budou muset místní podnikatelé najít sami," vytýká ministrovi úvodník Lidových novin.

Lidové noviny se v souvislosti s nadcházejícím summitem NATO zamýšlí nad postavením policie během očekávaných zásahů proti demonstrantům. "Kam až mají sahat pravomoci policie, jak velký prostor si získá pro svou moc, jak využívá výjimečné situace k vlastnímu bobtnání. Nebo se opravdu vždycky musí čekat na to, až během demonstrací někdo zahyne, aby se o mezích policejní moci začalo vážně diskutovat?" ptá se deník. Ministr vnitra Stanislav Gross v posledních dnech přiznal, že demonstrujících bude mnohem méně. Přiznal jen to, co už dávno musel vědět. Peníze na přezbrojení policejních jednotek tedy nejspíš vyletěly vzduchem. Ministr si kromě toho vyzkoušel, že plány na omezování občanských práv a svobod (například občanským hlídkám bude znemožněno monitorování policejních akcí) procházejí ve vládě a dokonce i ve veřejném mínění lehce. Snadnou manipulovatelnost veřejnosti potvrzují i sociologické průzkumy. Uzda ke krocení policejní chuti po moci, kterou by měl ministr vnitra nosit s sebou v pohotovostní torně, zůstala zřejmě ležet v šuplíku. A co víc, ve stejném šuplíku se pravděpodobně nacházejí premiérské opratě, jimiž by měl Vladimír Špidla zmírnit nepřístojné rozpínání jednoho ze svých podřízených, dodávají Lidové noviny.

Dva zaměstnanci kubánského velvyslanectví v Praze žádají české úřady o udělení azylu. Podle informací Lidových novin se jedná o řidiče kubánského chargé d'affaires Davida Pauloviche a jeho manželku. Nyní pobývají v uprchlickém táboře ve Vyšší Lhotě na Frýdeckomístecku. V útěku jim podle listu pomáhal mimo jiné také úřadující předseda Unie svobody-DEU Ivan Pilip. "Původně chtěli odjet do Madridu a ve Španělsku požádat o azyl, ale báli se, že je tam někdo z Kuby chytí," řekl deníku Pilip, který byl spolu s podnikatelem Janem Bubeníkem na Kubě loni v lednu vězněn pro styky s tamními disidenty. Právě kvůli jeho zkušenostem ho Kubánci zřejmě požádali o pomoc. Paulovich listu potvrdil, že velvyslanectví dva pracovníky skutečně postrádá. Uvedl, že k útěku použili automobil, který patří úřadu.

Česká armáda sestavuje nový elitní útvar vojenské policie, který má být určen k zásahům v zahraničí. Speciální četa čítající přes dvě stovky mužů by měla působit v rámci společných jednotek NATO. S odvoláním na vyjádření ministra obrany Jaroslava Tvrdíka o tom píše deník Právo. Útvar by podle listu mohl například chytat válečné zločince na Balkáně. Ministr upřesnil, že útvar bude rozdělen na čtyři nezávislé týmy o zhruba 52 vojácích. "Jeden tým je vždy v terénu, druhý je připraven u vrtulníku k okamžitému nasazení, třetí cvičí a čtvrtý odpočívá," dodal. Sestavením jednotky Česko podle Tvrdíka reaguje na požadavky aliance, která má společných policejních sil nedostatek. Ministr upozornil, že četa nechce na českém území konkurovat protiteroristické jednotce české policie, jíž je Útvar rychlého nasazení. Pokud nebude zasahovat v zahraničí, mohla by například střežit české muniční sklady. Jedním z témat ekonomických komentářů tisku je smlouva s Housing & Construction o výstavbě dálnice z Lipníka nad Bečvou do Ostravy. Podle názoru současného ministerstva dopravy byla smlouva uzavřena za nestandardních podmínek. Jak píše deník Právo, když tehdejší premiér Miloš Zeman pokládal v květnu základní kámen stavby dálnice, obešlo se to bez jeho projevu, neboť zvukařům selhala technika. Premiér toto selhání komentoval slovy, že za podobné prohřešky vyhazuje své ministry z vlády. Z přítomných se tehdy nikdo neodvážil položit škodolibou otázku, proč tedy dávno nevyhodil ministra dopravy Jaromíra Schlinga. Jako jeden z důvodů Právo uvádí například umožnění zadat lukrativní stavbu izraelské firmě Housing & Construction bez výběrového řízení. Deník připomíná, že Miloš Zeman nestandardní postup vlády zdůvodnil vysokou nezaměstnaností na severní Moravě a Slezsku. V závěru list poukazuje na to, že by měl Miloš Zeman nevýhodnost smlouvy aspoň dodatečně vysvětlit. "Dobrý zvukař by se tentokrát jistě našel," uzavírá deník.

Lednové zdražení plynu pro domácnosti o čtyři procenta, které v pondělí ohlásil Energetický regulační úřad, je nejspíš buď zcela zbytečné nebo příliš vysoké. Uvádí to deník Právo, podle kterého pro zvýšení cen zřejmě nejsou ekonomické důvody. Podle hlavního ekonoma Raiffeisenbank a bývalého ministra financí Pavla Mertlíka je argument kursu koruny k dolaru pro stanovení ceny zemního plynu pro první čtvrtletí příštího roku naprosto falešný. Současný kurs je pořád velmi silný, zdůraznil. Také vývoj cen ropy a ropných produktů, z nichž se odvozují ceny plynu, považuje Mertlík v poslední době v zásadě za příznivý. Jak Právo dodává, pochybnosti o přiměřenosti uvažovaného zvýšení cen vyslovují i jiní ekonomové.

Diskuse mezi ministerstvy financí a místního rozvoje o zákonu o nájemném, který má přinést uvolnění cen, vrcholí. Jak v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes uvedl ministr pro místní rozvoj Pavel Němec, obě ministerstva chtějí návrh připravit do konce roku, aby se v příštím roce dostal do parlamentu. Hlavní spor ministerstva vedou o výpočet startovní hladiny. Podle Němce je návrh resortu financí v podstatě takový, že konzervuje současný stav. "Mým cílem je sbližovat regulované a tržní nájemné a dojít k ceně, kdy by nebyl rozdíl v dané lokalitě mezi tržním a dosud regulovaným nájemným," uvedl Němec. Kromě otázky nájemného však ministra Němce čeká i chystaná změna podpory stavebního spoření. Němcova představa je taková, že zvýhodnění by mělo být vyšší u těch, kteří úspory investují do stavby, než u těch, kteří pouze spoří.

V kandidátských zemích je jen jedno město, které patří k nejbohatší desetině Evropy. Tím místem je podle Mladé fronty Dnes hlavní město Praha. Bohatství české metropole vyjádřené jako výkon ekonomiky na jednoho obyvatele přesahuje o čtvrtinu průměr Evropské unie. Kdyby již dnes bylo Česko členem unie, zařadila by se Praha zhruba na dvacátou příčku mezi 211 evropskými regiony. Jak list podotýká, hlavní město je tak jedním z pěti míst v kandidátských zemích, které nedostanou žádnou pomoc z bruselské pokladny pro chudé oblasti. Přitom v porovnání rozdílů cen zaostává celá republika za evropským průměrem o 46 procent.