Přehled tisku
Vyjednávání ministerstva obrany o nákupu nebo pronájmu levnějších nadzvukových letounů u některých partnerských zemí NATO vyznělo naplano a ministr Jaroslav Tvrdík bude muset vypsat nové výběrové řízení. Uvádějí to Hospodářské noviny, podle nichž poslaly nabídku jen vlády Velké Británie a Švédska, ostatní státy hodlají reagovat až po vypsání nového výběrové řízení. Po srpnových povodních, které omezily finanční možnosti vlády, bylo zrušeno výběrové řízení na nákup 24 stíhaček JAS-39 Gripen.
Vyjednávání ministerstva obrany o nákupu nebo pronájmu levnějších nadzvukových letounů u některých partnerských zemí NATO vyznělo naplano a ministr Jaroslav Tvrdík bude muset vypsat nové výběrové řízení. Uvádějí to Hospodářské noviny, podle nichž poslaly nabídku jen vlády Velké Británie a Švédska, ostatní státy hodlají reagovat až po vypsání nového výběrové řízení. Po srpnových povodních, které omezily finanční možnosti vlády, bylo zrušeno výběrové řízení na nákup 24 stíhaček JAS-39 Gripen. Kabinet začal uvažovat buď o nákupu 12 či 14 nových letadel, nebo o pronájmu stejného počtu strojů starších. Česká republika bude v nejbližší době na odborné úrovni zjišťovat i možnosti společné vzdušné ochrany se Slovenskem.
Názory na případný útok Spojených států a dalších spojenců na Irák s možnou účastní českých jednotek sondoval podle deníku Právo premiér Vladimír Špidla v poslaneckém klubu ČSSD. Podle informací Práva hovořil Špidla v souvislosti s útokem o prosinci nebo lednu a klonil se k názoru, aby Česko nezůstávalo stranou. Většina poslanců ČSSD se údajně postavila na Špidlovu stranu, někteří však byli opatrnější. "Zatím nebylo jednoznačné stanovisko. Skutečně bych počkal na rozhodnutí inspektorů, kteří teprve v dnešních dnech přilétají do Iráku," řekl poslanec Radim Turek. Zatímco v případě konfliktu uvažuje premiér o potřebě mandátu OSN, ministr obrany Jaroslav Tvrdík by na něm podle listu za každou cenu netrval.
Po zřejmém úspěchu expremiéra Miloše Zemana ve stranických primárkách se vedení ČSSD chystá zabránit jeho kandidatuře na prezidenta a uvažuje o dohodě s vládní koalicí na společném kandidátovi. Píše to Mladá fronta Dnes s tím, že takovým kandidátem by mohl být ombudsman Otakar Motejl. Zemanovi odpůrci spoléhají podle listu na to, že bývalý premiér chce kandidovat až ve druhém kole poté, co v první volbě prezidenta jiní neuspějí. Aby sociálnědemokratický kandidát vyhrál již v první volbě a na Zemana již nedošlo, musely by pro takovou osobnost hlasovat všechny tři vládní strany. Klíčový bude postoj lidovců, kteří by museli obětovat svého kandidáta Petra Pitharta, byť výměnou za to, že získá místo předsedy Senátu. Motejla zatím neodmítla žádná z vládních stran.
Jak píší Lidové noviny, expremiér Miloš Zeman by ve druhém kole volby prezidenta šanci na nominaci měl. Otázkou je, co by z takového vítězství sociální demokracie měla. Viděno z Lidového domu, byl Zeman úspěšný politik a výborný premiér stejně úspěšné vlády. Z pohledu celé společnosti to ale tak slavné není. "Zeman byl mimořádně neoblíbený politik: provokoval neomalenými a nediplomatickými bonmoty a neochotou dodržovat nařízení soudu. Těžko si představit, že takový politický tank by byl na Hradě přijat s nadšením. Nepopulární samorost Zeman na Hradě by se ČSSD vyplatil jen jako dobrý mocenský spojenec, a to ještě kdo ví jestli," domnívají se Lidové noviny.
Nominaci bývalého ministra obrany a komunistického poslance Miroslava Vacka jako kandidáta na prezidenta nevylučuje předseda KSČM Miroslav Grebeníček. V rozhovoru pro deník Právo uvedl, že kromě ohlášené kandidatury bývalého vojenského prokurátora Miroslava Kříženeckého může být ve hře i Vacek. Ostatní parlamentní strany již své favority oznámily. Lidoveckým kandidátem je senátor Petr Pithart. Naznačuje ale, že by se kandidatury vzdal, kdyby byl zvolen do čela horní parlamentní komory. ODA navrhne senátorku Jaroslavu Moserovou a ODS chce prosadit svého předsedu Václava Klause.
Český Telecom se privatizovat nebude. Jak píše Mladá fronta Dnes, stát připravuje manažerský model řízení firmy a představenstvo společnosti na příštím zasedání zřejmě odvolá současného ředitele Přemysla Klímu. Důvodem je to, že se kupující Deutsche Bank nedokázala dohodnout se současným akcionářem TelSource. Tomu se nelíbila cena za výkup jeho 27 procent akcií. Privatizační poradce J. P. Morgan proto vyloučil možnost prodej firmy dokončit. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky to lze považovat za faktický konec privatizace.
Až dvě miliardy korun ročně prodělává stát na podvodech s individuálně dovezenými ojetými auty. Podvod podle Hospodářských novin spočívá v tom, že dovozce se domluví s celníky na ceně vozu, která je důležitá pro výpočet daně z přidané hodnoty. Ta je pak většinou stanovena jen podle přiložených faktur. Z dalšího prodeje takového automobilu pak obvykle plyne více než stoprocentní zisk. Podle deníku se nemohou ministerstva financí a dopravy shodnout, pod který resort tato záležitost spadá. Nápravu by mohli podle listu zjednat poslanci, neboť hospodářský výbor sněmovny připravuje zpřísnění celního zákona. Ten by měl dovolit dlouhodobě sledovat ceny, tak aby deklarovaná částka na hranicích nebyla jiná než později v autobazarech, dodávají Hospodářské noviny.
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach chce ušetřit na absolventech učňovských a středních odborných škol, konstatují Lidové noviny. Vysvětlují, že podle záměru ministra by od roku 2004 mohly být tyto školy dotovány podle toho, jak budou jejich absolventi úspěšní na pracovním trhu. Podle takového klíče by však mnohá učiliště zanikla možná už po prvním roce. Chyba této úsporné taktiky spočívá v tom, že existují i učiliště přijímající žáky zvláštních škol. A ti po vyučení mnohdy marně usilují o uplatnění nikoli proto, že je škola připravila špatně, ale třeba jen kvůli předsudkům. Mohlo by se tak stát, že by učiliště přijímala pouze frekventanty, u nichž by předpokládala bezproblémové uplatnění v praxi. "V Česku by se zákonitě začali hromadit absolventi základních škol, o které žádný vzdělávací ústav nestojí," varují Lidové noviny.
Kdyby existovala nějaká měření, za jak dlouho lze naplnit konto dobročinné sbírky, pak by se účet s názvem Vasil zařadil na přední místo. Jak píší Lidové noviny, dvanáctiletý Vasil Philipec z vesničky Německá Mokrá v ukrajinských horách, který má deformovanou páteř, bude operován na Slovensku za peníze vybrané v Čechách. Náročná operace nebyla na Ukrajině možná - jednoduše nejsou peníze. Těch bylo třeba kolem 300 tisíc korun. Pro Philipcovu rodinu, jejíž měsíční příjem představuje asi 1000 českých korun, jde o částku nesplatitelnou. Ostravská Charita se proto rozhodla uspořádat sbírku. Články o těžce nemocném chlapci začaly vycházet v katolickém tisku. Zlomovou však byla zřejmě reportáž televize o programu adopce na dálku - mezi dětmi byl i Vasil. Čeští dárci začali posílat až desetitisícové částky a během necelých 14 dnů se na účtu objevilo přes 330 tisíc korun.
Viníky, kteří způsobili zatopení pražského metra, nelze najít. Tvrdí to zpráva, kterou zveřejnila vyšetřovací komise magistrátu. Jak píše Mladá fronta Dnes, za to, že povodeň v metru způsobila škody dosahující 6 miliard korun, může podle zprávy neuvěřitelný nepořádek v předpisech, nejasné povodňové plány a zanedbaná údržba. Žádný konkrétní viník však nalezen nebyl. Komise zdůraznila, že by se voda do metra dostala, i kdyby vše fungovalo, jak mělo. Natekla by však jen do několika stanic a nevyřadila by z provozu linky v celém centru města. Hlavním důvodem zatopení metra byla skutečnost, že voda v ulicích vystoupala o dva metry výše, než stoletá povodeň. Všechny opatření byla totiž připravena právě na stoletou hladinu a dřívější uzavření metra by škody nesnížilo. Komise tak dává částečně za pravdu vedení Dopravního podniku, které se takto hájí od srpnových povodní.
Začal proces s lékaři, kteří - podle obžaloby - před dvěma roky udělali velmi nešťastnou chybu: popletli si ledviny. Podle Mladé fronty Dnes jednašedesátiletému Zdeňku Volfovi vyoperovali místo nemocné ledvinu tu zdravější. Muž zjistil, co se stalo, jakmile se probral z narkózy - jizva byla na jiné strně. Nyní musí chodit třikrát týdně na dialýzu, opustil práci a čeká na transplantaci. Za omyl, na jehož počátku stál chybný záznam v dokumentaci, hrozí lékařům až pět let vězení a zákaz výkonu povolání. Nemocnice vinu už dříve přiznala a vyplatila poškozenému zhruba 400 tisíc korun. Dobrovolně tak zvedla taxu, stanovenou tehdejší vyhláškou, na desetinásobek. Právní zástupce pacienta však žádá 1,6 miliónu.
Týden co týden vyplňuje řidič záchranné služby ze zkrachovalé nemocnice v Plané Zdeněk Houška sázkařské tikety, aby s nimi cestoval do Německa. Zatímco dříve mohl snít o tom, že si za výhru koupí třeba nový dům, od letošního léta má zcela jiný sen, zachránit nemocnici. Sám však přiznává, že jde spíše o sci-fi, než o realitu. Přestože nemocnice nevyplácí už od srpna zaměstnancům žádné peníze, Zdeněk Houška sázení nenechal. Měsíčně ho jeho koníček vyjde na 1700 korun, dodává Mladá fronta Dnes.
