Přehled tisku
Tým ministra financí Bohuslava Sobotky připravil návrh na ozdravění zadlužených státních financí, který má státu ušetřit až 60 miliard korun. Jak píše Mladá fronta Dnes, o reformě by měla vláda jednat poprvé v neděli na zámku v Kolodějích. Jeden z autorů uvádí, že je zaměřena hlavně na to, jak zacelit díry, jimiž státu utíkají desítky miliard korun.
Tým ministra financí Bohuslava Sobotky připravil návrh na ozdravění zadlužených státních financí, který má státu ušetřit až 60 miliard korun. Jak píše Mladá fronta Dnes, o reformě by měla vláda jednat poprvé v neděli na zámku v Kolodějích. Jeden z autorů uvádí, že je zaměřena hlavně na to, jak zacelit díry, jimiž státu utíkají desítky miliard korun. Jedná se o zneužívané sociální dávky, nemocenskou, ale i třeba podporu stavebního spoření, která je často využívána na úplně jiné věci než pořízení bydlení. Autoři plánu očekávají, že na silný odpor narazí některé záměry i uvnitř samotné ČSSD. Plán počítá například s tím, že by nemocný zaměstnanec první dva dny nedostával na nemocenské žádné peníze a až první tři týdny nemoci by mu platil zaměstnavatel. Lidé, kteří budou žádat o sociální dávky, budou mít povinnost prokazovat svůj majetek. Reforma daní nejvíce zasáhne majitele domů a bytů. Daň z nemovitostí se bude vypočítávat z jejich hodnoty a nikoli z místa a velikosti jako nyní. Daň tak vzroste až na tisíce korun, napsala Mladá fronta Dnes.
Střední Evropa si připomíná tradici selských bouří. Zemědělci v Česku, Maďarsku, na Slovensku a v Polsku vycházejí do ulic, aby protestovali proti podmínkám, které jim nabízejí evropští úředníci po vstupu do unie, píší Lidové noviny. "Protesty zemědělců se hodí vládním vyjednavačům do krámu. Jejich taktika je jasná: Brusel se zalekne nálady mezi polskými či českými rolníky a nějaké to euro jim snad přidá," soudí Lidové noviny. Komentář si klade otázku, zda demonstrace nepřicházejí pozdě a zda by stálo za to, seznámit úředníky EU s náladou mezi zemědělci už před zahájením finální fáze rozhovorů. "Pravda, to bylo na konci léta, kdy rolníci slavili dožínky a na nějaké protesty neměli čas," dodávajíLidové noviny.
Deníky komentují nejrůznější aspekty spojené s blížící se nutností zvolit nového prezidenta. Prezidentský úřad má, podle Práva, své specifické nároky. "Smrt člověka, kterou před lety zavinil kvůli mikrospánku za volantem jeden z kandidátů Otakar Motejl, se v této souvislosti přehlédnout prostě nedá. Nezkoumejme, zda o Motejlově nehodě věděl Miloš Zeman, když ho před rokem na prezidentského kandidáta navrhl," píše deník. Podle komentátora listu se Motejl ocitl definitivně mimo hru. Naopak Mladá fronta Dnes se domnívá, že Motejl osvědčil statečnost za komunistů, osvědčil jemnost a citlivost vůči lidem. "Je obětí politických bojů, které u nás věru nejsou vybíravé. Jedni socialisté jej kandidují, druzí jej chtějí zaříznout," poznamenává deník. Lidové noviny připomínají, že vnitrostranické referendum ČSSD o prezidentském kandidátovi byla - jak řekl jeden z kandidátů Miloš Zeman - skutečně jen užitečná anketa. "Užitečná byla především v tom, že podala jasnou zprávu o mocenských poměrech uvnitř strany a ještě předvedla, jakého stupně trapnosti jsou schopni dosáhnout nynější lídři." Názorově rozpolcené vedení ČSSD uspořádá referendum uvnitř strany a hned poté se její předseda Vladimír Špidla pustí do boje za přepsání jeho výsledků.
Lidové noviny v soukromé anketě zjistily, že části národa se stýská po Zemanově drsném humoru. Lidem se současná tvář politiky zdá šedá a nudná. Češi totiž často vnímají politiku jako divadlo, u kterého se chtějí také bavit. A ta současná jim mnoho zábavy neposkytuje. Podle sociologů a psychologů právě obecná touha po oživení politické scény stojí za poměrně vysokou podporou Zemanovy kandidatury na prezidenta i mimo okruh sociální demokracie. Podle hlasu lidu Zeman možná nebude tak dobrý prezident jako Václav Havel, ale rozhodně se s ním národ nebude nudit.
A v souvislosti s volbou prezidenta jedna perlička. Vysokoškolský učitel z Masarykovy univerzity v Brně Jiří Kaďourek tolik touží po tom, aby prezident Václav Havel zůstal ve svém úřadu, že neváhal a ze svých úspor zaplatil sto tisíc korun za inzerát v Lidových novinách. Zároveň rozeslal různým osobnostem 15 tisíc dopisů. Domnívá se, že Havel by měl zůstat na Hradě, dokud Česko nevstoupí do Evropské unie. A navrhuje kvůli tomu změnit Ústavu. Kampaň nezůstala bez odezvy. Jiří Kaďourek dostal asi 100 dopisů souhlasných i nesouhlasných - bylo to prý půl na půl. Další inzeráty zatím neplánuje, ale přesvědčovací kampaň pro něj definitivně nekončí, říká pedagog, který byl donedávna členem jediné a naprosto nepolitické organizace - Jednoty matematiků a fyziků.
Hospodářské noviny si všímají razie celníků, kteří zabavili v pražském velkoskladu padělané značkové zboží za nejméně 80 miliónů korun. "Že by se tedy blýskalo na podstatně lepší časy v boji proti padělkům a s nimi souvisejícím celním a daňovým únikům?" ptá se komentář Hospodářských novin. Podotýká však, že podobné kampaně zde již byly, ale po čase vyprchaly. Tentokrát by však mohla být šance, že stát nemíní tento závod jen tak vzdát. "Státní kasa je totiž tak prázdná, že za každou korunu, která do ní přiteče, musí být vděčná. Pokud by se podařilo na tržnicích a podobných místech zavést pořádek, mohlo by to státnímu rozpočtu jen prospět.
Tři byty v bytovém komplexu v Praze si od izraelské firmy stavící tolik diskutovanou dálnici do Ostravy pronajalo ministerstvo dopravy. Píše to Mladá fronta Dnes s tím, že dva náměstci ministra Milana Šimonovského se stihli nastěhovat, třetí už ne. Když se totiž list o pronájem začal zajímat, ministerstvo zjišťovalo, kdo je majitelem bytů a pak rozhodlo, že jeho činitelé musí byty opustit. "Jakmile jsme přišli na spojitost s dálnicí, rozhodli jsme se vypovědět uzavřené smlouvy a náměstci se z bytů vystěhují. Chceme vyloučit podezření, ke kterým by to mohlo vést," řekl ministr dopravy Šimonovský. Jeho úřad nyní s Izraelci jedná o dodatcích ke smlouvě, kterou mnozí odborníci považují za nevýhodnou. Za dálnici má stát zaplatit podle listu až 125 miliard korun. Ministerstvo tvrdí, že ubytování náměstků v bytech firmy spojené se stavbou dálnice je náhoda.
Další majitel domů chce na základě rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení regulace nájemného výrazně zvýšit nájemné ve svých domech. Jak informují Lidové noviny, jde o českoitalského podnikatele, který vlastní v Praze dva domy. V jednom z nich na Vinohradské ulici chce nájemné zvýšit až o několik set procent. Nájemníci nyní platí měsíčně asi 20 korun za metr čtvereční. Majitel jim chce navrhnout nárůst až na 400 korun na metr. Počítá s tím, že nájemníci na jeho návrh nepřistoupí a věc se ocitne u soudu.
Někteří lidé to budou mít do nemocnice dál. Jak píše Mladá fronta Dnes, z českých nomocnic by měla v příštích letech postupně zmizet až třetina lůžek s akutní péčí, tedy chirurgických, interních či pediatrických. Ministerstvo zdravotnictví spočítalo, že tolik postelí je dnes navíc. Někde mají zaniknout oddělení, někde celé nemocnice. Přeměnit se mají z větší části na lůžka pro léčení chronicky nemocných lidí, která dnes naopak chybějí. Nějvětší změny čekají kraj Plzeňský, Ústecký a střední Čechy. Zastánci redukce tvrdí, že lékaři v nevyužitých nemocnicích ztrácejí rutinu. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny je v zemi 22 nemocnic, jež vidí infarkt jednou za měsíc až dva, dodává Mladá fronta Dnes.
Železnici obchází strach. Zemské noviny informují, že neznámý pachatel opět ohrozil provoz vlaků ve středních Čechách - na trati Nymburk - Kolín položil kameny přímo na koleje. K vykolejení vlaku naštěstí nedošlo, lokomotiva rychlíku kameny rozdrtila a pokračovala v jízdě. Policie však musí během krátké doby řešit už třetí případ poškození železničních kolejí. Železniční policie přijala v důsledku této události mimořádná opatření a zvýšila ostrahu tratí.
Pouhých deset kilometrů od Liberce v obci Fojtka se může 199 stálých obyvatel každou zimu cítit jako polárníci v letní Antarktidě. Jak píše deník Právo, místo na úpatí Jizerských hor má téměř shodné klimatické podmínky, které panují v létě v souostroví Jižní Shetlandy. Právě tam má vzniknout česká výzkumná stanice a Fojtka bude využita pro zkoušku větrné elektrárny. Stejně jako v Antarktidě se v létě i v zimě sbíhají ve vesnici větrné proudy z okolních hor a vytváří se silná námraza. To potřebují vědci, aby částečně simulovali podmínky pro vývoj větrné elektrárny. Vítr tu někdy dosahuje rychlosti až 140 kilometrů za hodinu a ničí vrtule elektrárny. Pokud vydrží nadcházející zimu a splní veškeré parametry, měla by být větrná elektrárna na přelomu roku 2003 a 2004 převezena na Antarktidu na českou základnu.
