Přehled tisku

Přehled tisku

Česká republika se podle informací Lidových novin v těchto dnech podílí společně se Spojenými státy a Velkou Británií na plánování války proti Iráku. V centrále amerických ozbrojených sil na Floridě, odkud bude útok proti Iráku s největší pravděpodobností řízen, pracují tři zástupci české armády. Podle listu to znamená, že američtí velitelé budou při případném útoku proti Iráku potřebovat v Perském zálivu pomoc české protichemické jednotky. Přítomnost českých vojáků na Floridě navíc naznačuje, že Pentagon považuje za "vysoce pravděpodobný" irácký protiútok vedený zbraněmi hromadného ničení. V Kuvajtu působí 251 českých chemiků. Zdroje Lidových novin se shodují na tom, že spojenecký útok na Irák připadá v úvahu "někdy po 27. lednu 2003". Čeští experti podle deníku očekávají, že pár dní před zahájením útoku Američané požádají Česko o vyslání zdravotníků a polní nemocnice, která se již osvědčila v Afghánistánu.

O dělení federace píše v Mladé frontě Dnes někdejší předseda české vlády Václav Klaus. Zdůrazňuje, že ani on, ani jeho tehdejší slovenský protějšek Vladimír Mečiar tento "požár" nezakládali ani nerozdmýchávali. "My byli postaveni až před úkol, co dělat s rozloženou federací, s rostoucím nacionalismem a s prohlubujícími se antipatiemi na obou stranách. A hlavně se zcela jednoznačnou snahou Slováků dosáhnout poprvé ve své historii plné národní a státní suverenity," konstatuje. Za rozpad federace podle něj mohou i Václav Havel a Petr Pithart. "Jedinou českou politickou stranou, která se neúčastnila zničující česko-slovenské poziční války, byla ODS. Jako jediná se rozhodla za společný stát skutečně bojovat a snažila se i na Slovensku získat politický mandát pro udržení společného státu," uvádí Klaus.

Komentátor Lidových novin se v souvislosti s výročím rozpadu Československa zamýšlí nad výsledky průzkumu CVVM, podle nějž za deset let výrazně přibylo lidí, kteří považují rozdělení země za správný krok. Poznamenává, že zajímavější by byl výzkum na téma: přejete si opětovné zřízení společného státu? Rozhodující však podle něj nejsou výzkumy, ale aktuální vztahy mezi oběma republikami. Rozdělením zmizely třecí plochy mezi elitami. A právě to je zásadní pozitivum vývoje našich vztahů za posledních deset let, míní komentář Lidových novin.

V České republice je nyní v oběhu zhruba 251 miliónů kusů papírových platidel v celkové nominální hodnotě téměř 220 miliard korun. Je to zhruba o 12 miliónů kusů více než v roce 2000 a dokonce o 40 miliónů více než před čtyřmi lety. Informují o tom Hospodářské noviny. "Vzhledem k růstu bezhotovostních převodů je tento vývoj nečekaný," potvrdil deníku ředitel sekce platebního styku ČNB Tomáš Hládek. Mnozí lidé si podle něj vydělané peníze kvůli nízkým úrokům neukládají do bank. Mnoho odborníků se přitom domnívalo, že se placení bankovkami brzy stane okrajovou záležitostí, píše list. Jen za poslední dva roky se počet majitelů platebních karet zvýšil o více než jeden milión a nyní vlastní kartu každý druhý Čech. Stále vysoké využívání hotovosti odborníci vysvětlují konzervativním návykem většiny lidí platit papírovými penězi, uvádějí Hospodářské noviny.

Nad vstupem ČR do měnové unie se v Hospodářských novinách zamýšlí hlavní analytik Českého statistického úřadu Slavoj Czesaný. Z monitorování vývojových trendů členských zemí eurozóny je podle něj zřejmé, že země, které se nacházely přibližně ve stejné situaci jako ČR (například Řecko, Španělsko, Portugalsko) zvětšily po svém vstupu do měnové unie předstih ekonomického růstu před zeměmi vyspělejšími. "Potvrdila se tak hypotéza, že pro země s větším odstupem ekonomických úrovní není tato situace překážkou pro připojení se k euru a naopak - přestavuje spíše určitý stimul na cestě k dohánění zemí s vyšší ekonomickou úrovní," tvrdí autor. Jak dále uvedl, při vstupu ČR do eurozóny by bylo pro české hospodářství výhodnější, kdyby byla koruna v té době spíše podhodnocená než naopak.

Aktuální vývoj české ekonomiky způsobuje, že zaměstnanci se od příštího roku dočkají rekordního zvýšení svých příjmů. Jak píší Lidové noviny, nejlépe na tom budou zaměstnanci ve státním sektoru: zvyšování jejich platů vláda plánuje už několik měsíců, ale díky nízké inflaci a silné koruně dostanou reálně přidáno mnohem více, než se očekávalo. Jejich platy porostou od Nového roku v průměru o sedm procent. "Zvýšení platů vyjde asi na sedm miliard korun," popsal náklady růstu mezd ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Mezi ekonomy ovšem budí přijmy státních úředníků obavy. Upozorňují, že se rozhodně neodvíjí od růstu produktivity jejich práce. Platy od ledna ovšem porostou v rámci celé ekonomiky, dodávají Lidové noviny.

Koncem září právě končícího roku leželo na okresních, krajských a vrchních soudech České republiky téměř čtyři sta tisíc neuzavřených případů. Jak píše deník Právo, je to jeden z problémů zmiňovaných jako české minus při procesu přibližování republiky k Evropské unii. Nejhorší situace přitom panovala při řešení obchodních sporů. Téměř 14 procent z nich se totiž nepodařilo ukončit ani po sedmi letech. Co se týče závažné trestné kriminality, třetina případů zůstává na krajských soudech nevyřešena déle než dva roky. Najdou se však i takové kauzy, které ani po sedmi a více letech nespějí k rozsudku. Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová se domnívá, že soudci kladou přehnaný důraz na procesní, formální pravidla. Známý pražský advokát Kolja Kubíček se domnívá, že soudci fungují stále "starým způsobem". Mají "pocit, že když už tam ta žaloba je, tak mají obžalovaného odsoudit. Bojí se ho zprostit obžaloby. Tak se snaží různě doplnit dokazování a shánět svědky, ale tím vlastně přebírají práci státního zastupiteství. Kde tedy hledat řešení? Ministr spravedlnosti Rychetský nyní čeká na výsledek prověrky spisů. Míní, že ta teprve ukáže, jestli bude třeba změnit předpisy.

Policejní rada odložil případ vykradeného trezoru poslance ODS Milana Cabrnocha, jemuž se na jaře přímo z budovy Poslanecké sněmovny ztratilo téměř půl miliónu korun. Hospodářským novinám to řekl šéf kriminální policie v Praze 1 Pavel Just. Neznamená to však podle něj, že pátrání zcela končí. Okradený poslanec zvažuje, že bude od sněmovny žádat za ukradené peníze náhradu. "Čekám, až policie dokončí šetření, a domnívám se, že by trezory měly být pojištěny. Jsou určeny k ukládání cenných věcí a odpovědnost instituce, jako je sněmovna, by tu být měla," řekl Cabrnoch Hospodářským novinám. Krádeže nejsou v parlamentu výjimkou. Ztratily se zde kabelky i drobnější předměty. Zatím nejcennější ukradenou věcí byly dva přenosné počítače, které z parlamentního pracoviště ČTK ukradli neznámí zloději v březnu 1999.

Češi jedí zdravěji, přesto nehubnou, píše Mladá fronta Dnes. Zatímco v roce 1991 by většina poobědvala kus vepřového a knedlíky, dnes se do jídelníčku českých rodin vkrádá přece jen více zelezniny, ovoce a bílého masa či těstovin. Přespříliš optimismu však není na místě. Přestože jedí Češi o něco lépe než před deseti lety, stále patří mezi nejtlustší národy na světě. Chybí jim totiž pohyb. Co přimělo lidi zamyslet se nad tím, co jedí? Po pádu komunismu začali cestovat a poznávat zásady zdravého životního stylu. Své udělala také osvěta a reklama. Díky dlouhodobému poklesu spotřeby tlustého masa, másla a sádla se významně snížila také koncentrace cholesterolu v krvi. I když běžný člověk jí zdravěji, než před deseti lety, stále spořádá o čtyři kilogramy vepřového masa více než Západoevropan. Naopak u zeleniny mu dosud chybí 34 kilogramů. Český jídelníček také stále postrádá výraznější zastoupení ryb a luštěnin. Přestože nejvýraznější změny nastaly u mladé generace, která jí více ovoce a zeleniny, malé děti tloustnou. Právě ony se pohybují čím dál méně, hrají doma počítačové hry nebo sledují televizi, dodává Mladá fronta Dnes.