Přehled tisku

Přehled tisku

Mladá fronta Dnes si klade otázku, zda bude některý z prezidentských kandidátů znamenat konec současné koaliční vlády premiéra Vladimíra Špidly. Podle listu by zvolení Václava Klause, Miloše Zemana nebo Jaroslava Bureše možná způsobilo dobrovolný odchod některé z koaličních stran. "Důvodem jsou i poměrně silné prezidentské pravomoci a pravděpodobnost toho, že nový prezident je bude využívat s daleko větší razancí, než jak to činil Václav Havel. Prezident, bude-li chtít, může vládu prostě zablokovat. Může vyvolávat i obstrukce v obranné politice. Zeman i Klaus mají důvody zbavit se současné vlády. Jedinou nadějí Špidlovy vlády se nyní jeví Petr Pithart. "Ostatní tři znamenají její jistou smrt. Rozdíl je jen v rychlosti toho konce," uzavírá Mladá fronta Dnes.

V přímé volbě prezidenta by vyhrál nynější čestný předseda ODS Václav Klaus. S odvoláním na výsledky průzkumu agentury SC&C to uvádějí Lidové noviny. Klause by na Hradě chtělo 32,5 procenta dotázaných. Druhou příčku obsadil lidovecký kandidát Petr Pithart se zhruba 23 procenty hlasů. Jaroslava Bureše, kterého navrhla ČSSD, by volilo jen 14 procent obyvatel. Nejhůře ze stávající čtveřice kandidátů by se zhruba 8 procenty dopadl favorit KSČM Miroslav Kříženecký. Václav Klaus, který má, za současného volebního systému jen mizivé šance na zvolení, je také jednoznačně nejznámějším z kandidátů a podle dotázaných by také nejlépe reprezentoval Českou republiku. Lidové noviny připomínají, že prezidenta budou v polovině měsíce vybírat čeští zákonodárci.

Z poněkud humornější stránky se na ukončení působení Václava Havla ve funkci prezidenta dívá Mladá fronta Dnes a klade si otázku, kam dá prezident všechny dary, které za 13 let dostal. Darů totiž přišly tisíce. Ty, které jsou spojené s oficiální funkcí, patří do majetku Hradu, mají svá inventární čísla a používají se k výzdobě. Osobní dary si Václav Havel ponechává. Záplava darů pro prezidenta není jen Havlovou výsadou, v české hitorii přinášeli lidé na Pražský hrad dary už od dob první republiky, říká historik Akademie věd Jan Němeček. Od roku 1918 se podoba dárků nezměnila. Rok co rok se musí Hrad vypořádat se záplavou vyšívaných deček, portrétů a dalších výrobků. Za totality i demokracie zůstává vkus lidových výrobců stejný. Václav Havel dostal například i sbírku motýlů, vojenskou lékárničku, košík pravých hřibů nebo čerstvě uloveného sumce.

Český stát by měl letos získat další peníze z ruského dluhu. Státní rozpočet počítá s částkou 1,3 miliardy korun. Jak píší Lidové noviny, část výnosu státu z ruského dluhu závisí na úspěšnosti firmy České loděnice, která získá v rámci splácení dluhu říčně-mořské lodě Valdaj. Ty bude pronajímat a z výnosů platit dohodnutou částku přímo ministerstvu financí. České loděnice by měly státu za 30 lodí zaplatit celkem 4,5 miliardy korun. Stát však peníze získá pouze tehdy, když loděnice dokážou lodě pronajmout. Nejmenovaný odborník na námořní dopravu však Lidovým novinámřekl, že český stát z tohoto podnikání nezíská téměř nic. Údajně jde o malé lodě, na kterých se nedají uskutečnit transatlantické dodávky, a loděnice budou navíc přímo závislé na podnikání ruské strany. Na lodích budou působit ruské posádky.

Deník Právo píše, že zásadní reforma veřejných financí se občanovi zatím představuje pouze jako omezení toku peněz, které dostává od státu a jako určitý trest za tučná léta. "Trochu kuriózní začátek změn, po kterých volala dlouho jak pravice, tak levice, ale hlavně ekonomický rozum a smysl pro realitu," podotýká komentář Práva. Důvodem, proč se o reformě začalo mluvit, však není snaha vlády lidem brát, ale zastavit rostoucí zadlužování země. "Prostě podle platných zákonů a pravidel rok od roku automaticky a o desítky miliard rostou výdaje státu na různé podpory a dotace, které byly v době svého vzniku potřebné, ale pro které dnes objektivně nejsou podmínky," vysvětluje Právo. I kdyby spory o reformu pohřbily současnou vládu, problém by nezanikl, protože i jiná vláda by musela své výdaje reformovat. Čím dříve se na úsporných opatřeních shodneme, tím budou pro všechny méně bolestivá, uzavírá Právo.

Až trojnásobně se pojišťovnám zvedly ceny krytí rizik. To zvýší ceny pojištění majetku hlavně u povodní, vichřic a zemětřesení. Podle Lidových novin pojišťovny uzavřely po několikaměsíčním vyjednávání se zahraničními partnery zajistné smlouvy. Za krytí svých obchodů však zaplatí až trojnásobně více než v minulých letech. Pojistit tak bude letos těžké především majetek podniků proti živelným katastrofám. Zahraniční zajišťovny již nechtějí krýt rizika přírodních katastrof. Například v Česku zaplatí přes 80 procent škod, které vznikly tuzemským pojišťovnám při loňských povodních, uvedl list. Pokud bude nyní chtít pojišťovna krýt rizika u pojištění majetku podniků, musí si na něj koupit zajištění zvlášť. Cena za pojištění majetku tak vzroste o desítky procent. Podle listu už lidé také nechtějí bydlet blízko vody a hrozba povodní značně snižuje ceny nemovitostí, které stojí u řek. Jedinou výjimkou je Český Krumlov. Vzhledem k jeho turistické atraktivitě se podnikatelům vyplatí riziko povodní podstoupit.

Žáci základních škol stráví v lavicích více času než nyní. Podle Mladé fronty Dnes plánuje Ministerstvo školství rozšíření výuky na prvním i druhém stupni. Dětem tak může přibýt až několik vyučovacích hodin týdně. Komentář listu si klade otázku, zda potřebují žáci k učení opravdu více hodin. Již dnes je jejich počet srovnatelný s evropským průměrem. Unavený žáček šprtá, šprtá a pak se rodič dočte, že v testech funkční gramotnosti zaostávají české děti za evropskými. Neumějí se orientovat, nedokážou našprtané použít k životu. Již dnes jsou děti většinou přetížené a to bez efektu. Základní školy neopouštějí drilování, neboť střední a po nich i vysoké si žádají především znalosti faktů. Základní školy by proto měly vybavit děti obecnými znalostmi matematiky, logiky, měly by je naučit číst, komunikovat, rozumět textům, znát nejméně jeden jazyk. Potřebují k tomu ještě další hodiny, které otráví děti, učitele i daňové poplatníky? A chytřejí nebudeme, dodává Mladá fronta Dnes.

Novou reality show připravila pro své diváky americká kabelová televize Outdoor Life Network. Jak píší Lidové noviny, její účastníci se budou v extrémních podmínkách připravovat na výstup na nejvyšší horu světa Mount Everest. Mezi padesát vybraných finalistů se dostal i čtyřiadvacetiletý Čechoameričan Pavel Trčala, nadšený horolezec, cyklista a lyžař. Američané mohou již nyní sledovat živě osudy vybraných mužů a žen. Do soutěže, kde bude důležitá zejména fyzická kondice, vytrvalost, ale i týmová spolupráce, se přihlásila více než tisícovka odvážlivců. Počet soutěžících se bude ještě po vyřazovacích kolech, která proběhnou mimo jiné v africké poušti Kalahari, kostarických pralesech a islandských horách snižovat. Náročnou expedici absolvuje jen pětice nejzdatnějších, kteří si navíc mezi sebe rozdělí částku 250 tisíc dolarů.