Přehled tisku
Postoj ČSSD k volbě prezidenta komentují Hospodářské noviny. List konstatuje, že Jan Sokol, zatím poslední kandidát na hlavu státu, s nímž přišel šéf sociální demokracie Vladimír Špidla, také doplácí na ČSSD. "Ta jako celek nehledá svého kandidáta, ale prostřednictvím jakéhokoli kandidáta vede vnitrostranický boj," upozorňuje list. Část ČSSD, která na Hrad neprosadila Miloše Zemana, se totiž rozhodla "šprajcnout" kdykoli a proti čemukoli, s čím přijde Špidla.
Postoj ČSSD k volbě prezidenta komentují Hospodářské noviny. List konstatuje, že Jan Sokol, zatím poslední kandidát na hlavu státu, s nímž přišel šéf sociální demokracie Vladimír Špidla, také doplácí na ČSSD. "Ta jako celek nehledá svého kandidáta, ale prostřednictvím jakéhokoli kandidáta vede vnitrostranický boj," upozorňuje list. Část ČSSD, která na Hrad neprosadila Miloše Zemana, se totiž rozhodla "šprajcnout" kdykoli a proti čemukoli, s čím přijde Špidla. Komentátor Mladé fronty Dnes soudí, že ČSSD a celá vládní koalice při hledání společného kandidáta třetí volby opakuje starý hřích. Před nabídkou nejvyšší ústavní funkce totiž předem neověřuje, zda má taková kandidatura šanci. Totéž připomíná komentátor Lidových novin. Píše, že "plán prosadit na Hrad Jana Sokola totiž Špidla vyslovil ještě dříve, než si zajistil podporu poslanců své strany: ti ho přitom už dvakrát podtrhli.". Nelze se proto divit, když lidovci a unionisté říkají, že pokud nebudou sociální demokraté jednotní, budou raději volit Klause. To však podle Lidových novin není jediný důvod, proč Klausovy šance rostou. "Ať už si myslíme o jeho dřívějším působení cokoli, Klaus nyní vykazuje lepší politické schopnosti než jeho protivníci. Navíc - proti Sokolovi a jiným akademikům má prostě pro úřad prezidenta lepší kvalifikaci," soudí Lidové noviny.
Hlavními tématy ekonomických komentářů jsou nejnovější údaje o růstu počtu lidí bez práce a poklesu spotřebitelských cen. Každý desátý člověk je bez práce; ceny zboží poprvé za 30 let klesají; ekonomika zažívá deflaci, hlásají titulky deníků. Hospodářské noviny konstatují, že začátek roku 2003 nebyl pro českou ekonomiku obdobím, kterým se bude nadšeně chlubit před návštěvami. Deník připomíná historicky nejvyšší plánovaný schodek státního rozpočtu, monumentální chybu způsobenou statistiky a celníky a nakonec rekordní nezaměstnanost i deflaci. Pro peněženky spotřebitelů a strážce domácích rozpočtů jde o informaci primárně příznivou. Jenže v širším pohledu je deflace zrovna tak nezdravým jevem, jako příliš rychlé zdražování. Větším problémem je, že při deflaci rostou tlaky na výrobce snižovat náklady, aby si zachovali zisky. "Existují-li zároveň tlaky zaměstnanců a odborů na růst mezd, a to je aktuální domácí situace, neexistuje v podstatě jiná cesta než propouštění," varuje deník. Relativně dobrá zpráva shrnutá do lapidární věty: "Když už není dost práce, je alespoň levno," tedy nakonec žádnou výhrou ani není," dodávají Hospodářské noviny.
Také podle Lidových novin nebývá deflace pro ekonomiku dobrou zprávou. Když totiž ceny nerostou, začínají lidé spekulovat na pokles a přestávají utrácet. A firmy mají nižší zisky a zbavují se nadbytečných zaměstnanců. "Nezaměstnanost překročila magickou desetiprocentní hranici a hospodářský růst i po razantní revizi také nebudí zdání, že by se Česko stávalo středoevropským tygrem." katastrofický scénář však podle listu Česku nehrozí. Nízké sazby i růst reálných mezd popohání Čechy k utrácení a propad cen je navíc dočasný. Od dubna totiž podraží plyn a zvýší se spotřební daně - a tím i ceny - cigaret a alkoholu. A zase bude na co v restauračních zařízeních nadávat, uzavírají Lidové noviny.
Nákupy bez peněz prostřednictvím splátkových firem zaznamenaly loni výrazný nárůst. Trh splátkového prodeje loni podle odhadů vzrostl na 18 miliard korun z 15 miliard v roce 2001. Jak informují Hospodářské noviny, odborníci předpovídají, že největší firmy se budou ještě letos snažit zvyšovat podíl na trhu a na objemu obchodů na splátky. V dalších letech se budou snažit udržet své podíly. Růst prodejů na splátky však bude jednoznačně pokračovat. "V tuzemsku se už vytvořila silná skupina lidí, kteří dávají přednost této formě financování před nabídkou bank," cituje list Jana Stopku ze Zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům. Tito klienti podle něj získávají od splátkových firem různé výhody, takže je půjčky nepřijdou o mnoho dráž než v bankách. Mezi tři nejvýznamnější firmy na tuzemském trhu splátkového prodeje patří společnosti Multiservis, Cetelem a Home Credit, které mají na trhu podíl asi 90 procent.
Záhada trezoru bývalého ministra zahraničí Jana Kavana, v němž jeho podřízení před více než dvěma lety objevili statisíce korun, zřejmě zůstane navždy nerozluštěná. Protikorupční služba už totiž po původu peněz, který Kavan několikrát vysvětloval úplně jinak, přestala pátrat, píše Mladá fronta Dnes. Statisíce korun našli úředníci ministerstva v Kavanově sejfu v létě 2000, kdy byl ministr v cizině a v úřadu se měnily trezory. Ministerstvo se celý nález pokusilo utajit, skartovalo detailní záznam o obsahu trezoru a celá věc vyšla najevo až loni v září, po odchodu Kavana z čela úřadu. Kavan nejprve tvrdil, že tam žádné peníze nebyly. Když ho jeho podřízení usvědčili ze lži, vzpomněl si, že měl v sejfu diety ze zahraničních cest a asi 200 tisíc korun od sponzorů na svou senátorskou kampaň. Poté, co se ukázalo, že peníze nezdanil, přišel jeho asistent s verzí, že to byly jeho vlastní úspory a 50 tisíc mu půjčil jeho bratr, takže nic danit nemusel, uvádí Mladá fronta Dnes.
Je to přesně půl roku, co letní povodeň ničila republiku od jihu na sever, píše Mladá fronta Dnes. Lidé se z ní dodnes nevzpamatovali, mnozí stále nevědí, kde a o jakou pomoc mohou stát požádat. Povodeň ničila víc, než si lidé připouštěli. Například v Tuhani je nyní místo opravovaných domů holé místo, urovnané buldozerem. V desítkách dalších vesnic na březích Labe, Vltavy, Blanice nebo Berounky to vypadá podobně. Kam všude v létě voda sahala, lze v krajině poznat snadno, zvlášť po setmění. Přízemní okna domů zůstávají tmavá a bez záclon. Nikdo za nimi nebydlí. Na zdech a okenních tabulkách se stále sráží vlhkost. Celkové škody spočítaly kraje na sedmdesát miliard, ale za rok 2002 uvolnil stát pouze čtyři miliardy. Letošní pomoc by už měla být vydatnější. Peníze však lidem pomohou jen tehdy, když budou vědět, kde je mohou získat. "Letní povodně odhalily jednu velkou slabost. Stát neumí s občany komunikovat. Měsíce po záplavách jsme stále potkávali lidi, kteří vůbec nevěděli, na jakou pomoc od státu mají nárok," upozorňuje Tomáš Vyhnálek z nadace Člověk v tísni.
Na 7 tisíc dětí žijících v chudých rodinách v Indii, Ugandě a Litvě má v Česku své adoptivní rodiče. Jak informují Deníky Bohemia, nejde o pravou adopci, ale o finanční pomoc rodině, bez níž by dítě nemohlo navštěvovat školu. Do projektu Arcidiecézní charity Praha nazvaného Adopce na dálku se za deset let zapojilo kolem 8 tisíc českých občanů. Příspěvek se platí na rok a pokud v následujícím roce adoptivní rodič už platit nemůže, charita najde jiného. Nejpotřebnější děti vybírají v jejich zemi sociální pracovníci, zaměstnanci Arcidiecézní charity jezdí na kontroly. Do pomoci dětem z chudých oblastí světa se zapojila i řada umělců, dodávají Deníky Bohemia.
Svérázný recesista Lukáš Kouhout byl obviněn z podvodu a poškozování cizích práv. Tento varnsdorfský kuchař a číšník, bývalý člen mladých sociálních demokratů a pak Unie svobody, se vydával za asistenta poslankyně Hany Marvanové a Karla Kühnla, stejně jako za mluvčího předsedy Valného shromáždění OSN Jana Kavana. Jak uvedl pro Právo, do exotických zemí vycestoval desetkrát. Z toho třikrát za peníze parlamentu. Kromě neúspěšného letu na Srí Lanku byl v Peru a na Maledivách. Do těchto zemí prý dostal zdarma letenky od kancléře Sněmovny. Jak dodal Lukáš Kohout, kancléř nyní uvádí, že ho nezná, podobně jako poslanec Kühnel. A tvrdí, že mu žádné letenky nedal. Jak dodal Lukáš Kohou, obvinnění je spojeno jen s letem na Srí Lanku.
Rajskými jablky a broskvemi se nechala uplatit pracovnice rozvadovského celního úřadu. Jak píše deník Právo, ovoce si celnice vzala od řidiče kamionu za to, že přimhouřila oči nad nesrovnalostmi při odbavení nákladu v celním skladu ve Vysočanech. V jednom případě kamion odbavila, aniž řidič předložil všechny potřebné doklady. Ve druhém stejného řidiče zase odbavila přednostně. Policejní rada ženu obvinil z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele a přijímání úplatku. Nepoctivou celnici odhalili pracovníci celní inspekce, kteří ji sledovali a zadrželi ji přímo s taškou s rajčaty. Podle šéfa plzeňského celního úřadu Karla Mojžíše je sice hodnota úplatku minimální, ale jde hlavně o to, aby se takových věcí vyvarovali. Podle něj jde o precedens, který má být varováním pro ostatní celníky, kteří by mohli brát přijímání drobností jako samozřejmost, dodává Právo.
