Přehled tisku
Před třiceti lety byl otevřen Nuselský most v Praze. Jak dodává Mladá fronta Dnes, nejvyšší pražský most má na svém kontě několik set sebevražd. Téměř devětadvacet let devatenáct hodin denně jím projíždějí těžké soupravy metra. I proto se v poslední době objevují názory, že most, jehož životnost má být sto let, už nebude dlouho bezpečný. Jen po vozovce mostu projíždí denně téměř sto tisíc aut a další statisíce lidí jezdí uvnitř mostu metrem.
Ministerstvo obrany podle deníku Právo zvažuje, že by pro české vojenské letectvo získalo bez výběrového řízení letouny Eurofighter vyráběné společně Německem, Itálií, Španělskem a Velkou Británií. O tomto řešení chtějí funkcionáři resortu přesvědčit v kuloárech politiky. Lidé z obrany mají podle listu plán, že budou s některou ze zemí, která má nebo bude mít ve výzbroji Eurofighter, jednat o vzniku společné jednotky vzdušných sil. "Oni by mohli dodat letadla, a my bychom poskytli piloty a hradili samozřejmě provoz stíhaček," řekl Právu zdroj z ministerstva obrany. Některé země v minulosti eurofightery objednaly a nyní zjišťují, že jim stačí menší počet letadel. Společná jednotka by tak mohla být vhodným způsobem, jak si letouny ponechat, ale nemít starosti s jejich provozem, dodává Právo.
Ohlášený odchod detektiva Úřadu finanční kriminality a ochrany státu Václava Lásky z policejních služeb, zdůvodněný argumentem, že policisté na tomto úřadu nemohou v klidu pracovat a jsou vystaveni mocenským tlakům, může zvýšit napětí v policii. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, osmadvacetiletý detektiv, který vedl vyšetřování případů Harvardských fondů a krachu Investiční a Poštovní banky, podal výpověď tento týden v úterý. Někteří znalci policejního prostředí se domnívají, že odchod uznávaného vyšetřovatele může zkomplikovat řešení dvou tak důležitých kauz, což nevyloučil ani ministr vnitra Stanislav Gross. Láskovo rozhodnutí vyvolalo mezi policisty protikladné reakce. Část detektivů tvrdí, že Láska měl odvahu poukázat na vměšování politiků a vysokých policejních funkcionářů do vyšetřování velmi závažných případů korupce a hospodářské zločinnosti, část míní, že tak zlé to zase není.
Fond pojištění vkladů, který by měl vyplácet klienty zkrachovalých bank, by měl mít na svých účtech v současnosti necelých devět miliard korun. V roce 2001 fond disponoval peněžními prostředky ve výši 7,5 miliardy korun a za loňský rok si připsal další zhruba 1,1 miliardy korun z příspěvků bank. Jak píší Hospodářské noviny, krach nyní hrozí Union bance, která se na českém trhu řadí mezi menší peněžní ústavy. Finanční problémy banky souvisejí zřejmě s tím, že se ministerstvu financí nelíbí její nový restrukturalizační plán. Mezi poslední padlé banky, jejichž klienty musel fond odškodnit, patří například zkrachovalá Moravia banka.
Mimořádně vysoké údaje o vývozu zlata, podle nichž loni opustilo Českou republiku téměř pět tun surového zlata za více než 1,6 miliardy korun, prošetřuje již rok celní správa. O svých podezřeních však neinformovala finanční úřady. Stát tak stále vyplácí stovky milionů korun na odpočtech daně z přidané hodnoty, na které mají obchodníci při vývozu zlata nárok. Jak píší Hospodářské noviny, celníci mají záznamy o všech firmách, které vývoz zlata deklarovaly, podle deníku je ale odmítají zveřejnit. Jakmile začal vývoz loni růst, specialisté z útvaru boje proti podloudnictví zahájili vyšetřování, které stále trvá. Mluvčí Generálního ředitelství cel Jiří Barák nevyloučil, že se na podezřelých obchodech podíleli i celníci, kteří přijali úplatky. Jak deník připomíná, zástupci celní správy původně trvali na tom, že bezmála pět tun zlata skutečně republiku opustilo. Vysoký policejní důstojník však podle Hospodářských novin tvrdí, že zlato ze země ani nikdo vyvézt nemusel. "Stačilo je deklarovat papírově. V podstatě ten kov ani nemusí fyzicky existovat," řekl. Další možností je, že někdo vyvezl zlato, které se v minulosti do republiky dostalo nelegálně, píší Hospodářské noviny.
Zabitím člena vedení automobilky Tatra Kopřivnice a následnou sebevraždou vyhrožuje anonymně jeden její zaměstnanec. Chce tak řešit hrozící propuštění. Své varování rozeslal médiím elektronickou poštou, píše Moravskoslezský deník. Tatra chce dát letos výpověď zhruba třetině svých zaměstnanců. "Neodejdu ze světa nadarmo. Ještě předtím někoho z vedení zastřelím. Bude to spravedlivá odplata i za mé kolegy, kteří se mnou sympatizují. Myslím, že mi to za to stojí. Nemám už co ztratit," vzkázal podle deníku pisatel. S dopisem již podle personální ředitelky automobilky Zuzany Jalůvkové byli seznámení všichni výkonní ředitelé Tatry. Firma již zavedla zvýšená bezpečnostní opatření. Holding Tatra Kopřivnice do konce letošního roku propustí 1600 z nynějších zhruba 5200 zaměstnanců. Snižování se dotkne především lidí z administrativy a z oblastí, které nesouvisejí přímo s výrobou. Úsporná opatření mají podle něj vrátit Tatru po loňské provozní ztrátě 300 milionů korun do zisku.
Děti musí stále častěji bojovat s chorobami, které donedávna trápily jen dospělé. Podle Mladé fronty Dnes doktoři léčí kojence s revmatismem, předškoláky s cukrovkou či Crohnovou chorobou, což je bolestivý zánět trávicí soustavy. Nemoci se navíc projevují i u nejmenších dětí. Například dětí s diabetem přibývá rok co rok téměř pět procent. "U předškoláků je to dokonce sedm procent ročně," konstatoval Jan Vavřinec, přednosta II. dětské kliniky v pražském Motole. Lékaři uvádějí, že za to možná může i očkování, ačkoli jinak zdravotníci na přímý dotaz většinou tvrdí, že vedlejší účinky vakcín nestojí za řeč. "Děti vyrůstají v moc velké čistotě, jedí sterilní jídla, příliš se očkuje. Imunitní systém nic nenutí, aby se bránil," tvrdí alergolog Ondřej Rybníček z brněnské fakultní nemocnice.
Některé pražské hotely chtějí do čtyř let zvednout ceny za ubytování a zmírnit tak obrovský cenový rozdíl mezi Prahou a Evropou. Píší to Hospodářské noviny, podle kterých se tuzemské hotely dlouhodobě drží na 60procentní cenové úrovni srovnatelných zařízení západní i střední Evropy. Hotely by měly podražit přinejmenším o 20 procent. Průměrné ceny za ubytování v Česku v posledních čtyřech letech klesaly, píše list s odvoláním na ročenku cestovního ruchu. Zatímco v roce 1999 byla průměrná cena v pětihvězdičkovém hotelu více než 5000 korun za den, loni se platilo přibližně čtyři tisíce. Důvodem je klesající zájem turistů o cesty do České republiky. "Návštěvníci mají strach z teroristů, povodní, ale i z nekvalitních služeb," cituje deník ředitele české centrály cestovního ruchu Davida Gladiše. V souvislosti s vyššími cenami list zmiňuje například hotel Alcron, Holiday Innči InterContinental. Řada hotelů pak ceny zvyšovat nebude vůbec. Podle analytiků chtějí přilákat turisty na bezkonkurenčně nízké ceny. Své zisky tak kompenzují vyšším počtem návštěvníků. Kapacita hotelů v ČR loni dosáhla téměř půl milionu lůžek a v průběhu letošního roku by se měla dále zvýšit minimálně o dalších 15 tisíc.
Alžběta Pezoldová zatím ve své třináct let trvající snaze domoci se vydání majetku po rodině Schwarzenbergů u českých soudů neuspěla, zastal se jí však výbor pro lidská práva OSN. Jak píše Mladá fronta Dnes, usoudil, že byl žadatelce odepřen přístup k důležitým dokumentům, jež jí mohly pomoci prokázat její restituční nároky. "Pro město Hluboká jsou spory s paní Pezoldovou vyřízenou záležitostí," řekl Právu starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa (ODS). "Soudili jsme se s ní několik let a všechny soudy její požadavky označily za neoprávněné. Za pravdu nám dal i mezinárodní soud ve Štrasburku," dodal starosta. Pezoldová požadovala v první polovině devadesátých let uplynulého století na jihu Čech vydání majetku po rodině Schwarzenbergů, který znalci odhadovali na 40 miliard korun.
