Přehled tisku
V centru pozornosti tisku je zejména souhlas obou komor parlamentu s vysláním vojenské polní nemocnice do Iráku. Jak uvádějí Hospodářské noviny, teprve toto nezpochybnitelně humanitární gesto jakž takž sjednotilo české politiky, ovšem s výjimkou komunistů. "Jen KSČM pokračuje ve svém tažení proti americkým imperialistům - už jen nějaká ta mandelinka, kterou vrazi z Wall Streetu zanášejí do Iráku, ještě chybí," konstatuje list.
V centru pozornosti tisku je zejména souhlas obou komor parlamentu s vysláním vojenské polní nemocnice do Iráku. Jak uvádějí Hospodářské noviny, teprve toto nezpochybnitelně humanitární gesto jakž takž sjednotilo české politiky, ovšem s výjimkou komunistů. "Jen KSČM pokračuje ve svém tažení proti americkým imperialistům - už jen nějaká ta mandelinka, kterou vrazi z Wall Streetu zanášejí do Iráku, ještě chybí," konstatuje list. Při několikatýdenních debatách o české účasti v konfliktu v Iráku se však ukázalo, že politici nejsou ochotni připustit, že existují nejen stranické, ale i státní zájmy, kvůli nimž musí občas vláda i opozice uzavřít příměří, konstatují Hospodářské noviny.
Pozornost tisku se upírá také na vývoj situace v Union bance. Policie v úterý zatkla soudce Jiřího Berku, který na ni vyhlásil konkurz. Podle Mladé fronty Dnes, tak českou justicí otřásá jeden z největších skandálů posledních let. Dobrou zprávou podle listu je, že soudcům byl vyslán jasný a srozumitelný signál: jejich imunita neznamená beztrestnost a možnost benevolentního jednání. Lidové noviny však varují, že čeští soudci jsou velmi citliví na jakékoli ohrožení své nezávislosti a budou Berkův případ pečlivě sledovat. Pokud chce policie a státní zástupce poslat soudce Berku před soud, musejí mít neprůstřelné důkazy, protože soudci budou tentokrát mimořádně ostražití.
Ochranná služba ústavních činitelů od tohoto pondělí zpřísnila bezpečnostní opatření v případě ministra zahraničí Cyrila Svobody. Jak deníku Právo sdělila tisková mluvčí policejního prezídia Blanka Kosinová, zvláštní ostraha souvisí s anonymním dopisem, který policie obdržela. Pisatel v něm uvedl: Na ministra zahraničí C. Svobodu a jeho rodinu bude během měsíce proveden atentát. Sám ministr komentoval dopis slovy, že tyto dopisy nečte a věří policii. Výhrůžku ale označil za nepříjemnou záležitost pro svou rodinu a děti. Podle Svobody by dopis mohl souviset se současnou mezinárodní situací a s jeho postoji k válce v Iráku.
Nová verze zákona o zabezpečení bývalých prezidentů počítá s nižšími výdaji, než původní návrh, který v únoru neprošel sněmovnou. Měsíční důchod exprezidenta by měl podle nového návrhu činit 50 tisíc korun, dalších 30 tisíc by dostával na nájemné a 20 tisíc na plat asistenta. Měl by také nárok na auto s řidičem. Nová verze ale již nepočítá s ochrankou. S odvoláním na vicepremiéra Pavla Rychetského, navrhovatele zákona, o tom informuje deník Právo. V únoru se proti zákonu postavili zejména poslanci ODS, KSČM a polovina sociálních demokratů. Vadila jim především výše požitků, které měl exprezident mít. Nová verze má tak větší naději na úspěch. Václav Havel, jediný český žijící exprezident, svou kancelář sice má, ale kvůli neexistenci zákona o zabezpečení bývalých prezidentů si musí hradit veškeré náklady ze svého, včetně platu tajemníka a sekretářky.
Nová energetická politika, kterou připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, znovu otevírá otázku, jak dlouho se bude v tuzemsku ještě těžit hnědé uhlí, které je důležité pro výrobu elektřiny. Jeho zásoby dojdou za zhruba 25 let. Další těžbě až jedné miliardy tun uhlí stojí v cestě vládní limity z roku 1991. Jak píše Mladá fronta Dnes, pokud vláda rozhodne, že limity těžby zruší a že se doly budou moci rozšířit, vyvolá to strach mezi obyvateli Horního Jiřetína a Černic na mostecku. Tyto obce stojí na obrovském ložisku, které by umožnilo dolovat uhlí až do konce tohoto století. Uhelné firmy nyní stojí před privatizací a každé rozšíření těžby uhlí může zvýšit očekávaný výnos z jejich prodeje. Pokud by však vláda zásoby uhlí odepsala, vymazala by v budoucnu z trhu práce profesi horníka. Těch je v současné době na severu Čech kolem 20 tisíc. Na jasné stanovisko k těžbě uhlí naléhá také elektrárenská společnost ČEZ, která chce postavit nové tepelné elektrárny za 160 miliard korun.
Členové rady pro vysílání, kteří byli počátkem dubna odvoláni, odejdou s vysokým odstupným. Podle délky svého působení v radě si odnesou od 93 do 280 tisíc korun. O takzvané zlaté padáky však mohou přijít tři členové rady, kteří jsou opět v nominační hře, píše deník Právo. Stát bude muset na odstupném vyplatit téměř 2,5 milionu korun. Protože však rozpočet s touto částkou nepočítal, není zatím zřejmé, odkud se peníze vezmou. Radu pro rozhlasové a televizní vysílání odvolali poslanci. Vládní politici tvrdí, že dlouhodobě pracovala špatně a přičítají jí odpovědnost i za prohranou arbitráž s firmou CME. Zdá se, že za znehodnocení investice této společnosti do televize Nova bude země muset zřejmě zaplatit víc než deset miliard korun. Většina odvolaných radních tvrdí, že postupovali v souladu s českými zákony.
Někdejší premiér a bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman převzal v úterý svůj první důchod a přemýšlí o návratu do politiky. Právuřekl, že zvažuje, jak a s kým se pustit do nového boje v ČSSD, když se mu nepodařilo ovlivnit delegáty březnového sjezdu tak, aby sesadili současného šéfa strany Vladimíra Špidlu. Zeman podle listu uvedl, že je sice na Vysočině, kde žije po odchodu z vysoké politiky, šťastný, jako řadovému členu ČSSD mu však vadí pokles volebních preferencí a prestiže strany. Na březnovém sjezdu ČSSD se podle něj projevila asi třetina delegátů, která vnímala situaci podobně jako on. Jak řekl pro deník Právo, lidé ho oslovili, aby nezůstal stranou.
Krádeží perníkářských forem v hodnotě 100.000 korun vyvrcholila v pondělí několikaměsíční série zlodějských návštěv ve skanzenu v Přerově nad Labem na Nymbursku. Historická hodnota ukradených forem je podle odborníků nevyčíslitelná. Pracovníci skanzenu proto chtějí nainstalovat v celém areálu signalizační zařízení a pořídit i služebního psa. Uvedly to Deníky Bohemia ve středočeském vydání. Podle vedoucí Jany Hrabětové skanzen vykrádá parta zlodějů na objednávku. Většinou se ztrácejí drobné věci, které se dají dobře schovat nebo je snadno unesou jeden či dva lidé. Podle Hrabětové navštěvují zloději skanzen minimálně jednou za měsíc. "Jestli to takhle půjde dál, nebudeme mít co vystavovat, řekla vedoucí pro Deníky Bohemia.
Zlepšit doručování dopisů chce Česká pošta zavedením nové sužby. Tou budou evidovaná psaní. Jak píše Právo, na rozdíl od těch doporučených je budou moci doručovatelé házet přímo do domovních schránek. Čas, kdy se tak stane, se však bude přesně evidovat. Nová služba by měla odstartovat po letošních letních dovolených. Zjednodušit život by se pak měl nejen zaměstnancům pošty, ale hlavně firmám a občanům. Ve srovnání se světem je totiž Česko doporučenými dopisy zaplaveno. Jeden doporučený dopis připadal na šest obyčejných. Když o tom slyší západoevropští kolegové, kroutí nechápavě hlavou. Tam je poměr doporučených psaní k obyčejným sto ku jedné, připomíná mluvčí pošty Ladislav Vančura. Evidované psaní není jedinou letošní novinkou. Již v únoru začala Česká pošta nabízet registrovanou elektronickou poštu.
Víte, kdo je či byl v Česku nejvýznamnější. To zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, vítězí trojice T.G. Masaryk, Karel IV. a Jan Hus. Ředitel reklamní agentury Ogilvy Daniel Bartek říká, že Karel IV., který získal 40 procent hlasů, je pojmem. Řada lidí si o něm pamatuje jen něco málo ze základní školy. Ale most a univerzita, které po něm nesou jméno, mu vybudovaly obchodní značku. Má sílu jako džíny Levi Strauss nebo Coca-cola. Třeba takový Jiří z Poděbrad je stejně významný jako Karel IV., ale chybí mu propagace. Dostal jen deset procent hlasů. Ve své době to byl politik s velkým reálným vlivem, ale pouhá minerálka Poděbradka mu dnes popularitu nezajistí. Uznání by si podle Barteka zasloužil i vědec Jaroslav Heyrovský. I jemu však chybí značka. To Einsteina si lidé pamatují třeba proto, že na slavné fotografii má vyplazený jazyk. V centru pozornosti tisku je zejména souhlas obou komor parlamentu s vysláním vojenské polní nemocnice do Iráku. Jak uvádějí Hospodářské noviny, teprve toto nezpochybnitelně humanitární gesto jakž takž sjednotilo české politiky, ovšem s výjimkou komunistů. "Jen KSČM pokračuje ve svém tažení proti americkým imperialistům - už jen nějaká ta mandelinka, kterou vrazi z Wall Streetu zanášejí do Iráku, ještě chybí," konstatuje list. Při několikatýdenních debatách o české účasti v konfliktu v Iráku se však ukázalo, že politici nejsou ochotni připustit, že existují nejen stranické, ale i státní zájmy, kvůli nimž musí občas vláda i opozice uzavřít příměří, konstatují Hospodářské noviny.
