Přehled tisku
Některé z mobilních telefonů, které si před časem nechali prověřit poslanci kvůli obavám ze sledování, skutečně odposlouchávala policie. Ke všem odposlechům vydal povolení soud, informují Hospodářské noviny s odvoláním na dva nejmenované zdroje blízké ministerstvu vnitra. Podle zdrojů listu policie odposlouchávala zhruba deset z přibližně 50 čísel, které poslanci odevzdali k prověření sněmovní komisi pro kontrolu policejních odposlechů.
Některé z mobilních telefonů, které si před časem nechali prověřit poslanci kvůli obavám ze sledování, skutečně odposlouchávala policie. Ke všem odposlechům vydal povolení soud, informují Hospodářské noviny s odvoláním na dva nejmenované zdroje blízké ministerstvu vnitra. Podle zdrojů listu policie odposlouchávala zhruba deset z přibližně 50 čísel, které poslanci odevzdali k prověření sněmovní komisi pro kontrolu policejních odposlechů. Mohlo jít o telefony asistentů, manželek či známých poslanců, řekl deníku šéf komise Jiří Bílý. Není vyloučeno, že mezi těmito čísly jsou i telefony poslanců. Odposlech povolený soudem lze vysvětlit tak, že někteří lidé, se kterými se zákonodárci stýkají, jsou podezřelí z nezákonné činnosti, a policie je proto sleduje, dodávají Hospodářské noviny.
Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský v Právu připouští, že odvolání špatných soudců je u nás prakticky nemožné. Mechanismus, který by to umožňoval, podle jeho slov zatím nikdo nedokázal vymyslet. Pokusil se o to někdejší ministr Jaroslav Bureš, když do nového zákona o soudech a soudcích zavedl přezkoumávání odborné způsobilosti soudců před odbornými radami. Ústavní soud ale tento pokus označil za neústavní a zrušil jej. Pozitivní motivace v podobě vyšší odměny nebo finančního postihu přitom v tomto případě selhává. Pochybení soudců navíc posuzují kárné senáty, složené z jiných soudců a tak nelze vyloučit, že se při konečném rozhodování nechají ovlivnit pocitem stavovské solidarity. České soudnictví podle ministra Rychetského trpí dvěma neduhy - prvním je nepřiměřená délka soudního řízení a druhým nepředvídatelnost soudních rozhodnutí. V prvním případě může pomoci změna organizace práce soudů. O nápravu druhého problému by se měl zasadit Nejvyšší soud, jehož úkolem je sjednocování judikatury. Jsou ale známé případy, kdy rozhodnutí různých senátů Nejvyššího soudu jsou zcela protikladné, uzavírá v Právu ministr spravedlnosti Pavel Rychetský.
Ředitelé některých českých škol se podle Lidových novin pustili do tvrdého boje s drogami. Vedení škol žáky podrobuje testům a školy prohledávají policejní psi. Ministryně školství Petra Buzková sice s řediteli škol nesouhlasí, ale nemůže jim v ničem bránit. Zřizovateli středních škol jsou totiž krajské úřady. Ředitelé škol se brání tím, že vše dělají v zájmu studentů. S jejich metodami ale nesouhlasí Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky ani odborníci, podle nichž je testování problematické z hlediska práv dítěte a platných zákonů. Řada z nich navíc upozorňuje, že výsledky testů nemusejí být zcela spolehlivé. Lidové noviny píší, že s testováním začali ředitelé škol sporadicky už před dvěma lety. Letos se ale tato praxe značně rozšířila a zasáhla střední školy například v Chebu, Ostravě nebo Opavě.
Mladá fronta Dnes se vrací k aténskému summitu Evropské unie a k podpisu smlouvy o přistoupení České republiky k evropské patnáctce. V Evropě jsme ale podle listu zatím jen papírově. Konečné slovo budou mít až občané v červnovém referendu. Pokud přijde k urnám jen šestačtyřicet procent lidí jako v Maďarsku, může se stát, že vstup do Unie neprojde, přestože jsou pro něj podle průzkumů tři čtvrtiny Čechů. Příznivci unie jsou totiž vlažní, ale odpůrci zarytí. Pokud se tak stane, bude to podle Mladé fronty Dnes vina vlády. Její reklamní kampaň i reklamní kampaně jednotlivých politiků se teprve chystají a vládní tým může ve finiši dohnat to, co zameškal. Je to však málo pravděpodobné. Občané podle průzkumů žízní po skutečných informacích, nikoli po heslech. Informace dostávají ze všech možných zdrojů. Od vládních politiků ale kromě frází slyšeli málo, píše Mladá fronta Dnes.
Úvodník Lidových novin se zamýšlí nad smyslem debaty o postoji České republiky k válečnému konfliktu v Iráku, kterou sněmovna ve čtvrtek přesunula na 29. duben. Ptá se, proč chtějí poslanci diskutovat o válce, která fakticky skončila. Debata by mohla mít smysl v případě, že by naznačila, jak v podobných situacích napříště postupovat a jak rozštěpenou vládu či parlament "dostrkat" k nějakému konzistentnímu postoji. Toho se však podle listu zřejmě nedočkáme. "Už jen proto, že tento bod programu prosadili komunisté. Vedle léty prověřeného verbálního potírání amerického imperialismu a z opačné strany neméně plamenné obhajoby vojenské akce nic nového určitě neuslyšíme," soudí Lidové noviny.
Komentátor Práva poukazuje na to, že v poslední době padá podezření z trestných činů na lidi, kteří mají být zárukou právního systému v zemi. Jako příklad uvádí kauzu kriminalisty Jindřicha Mládka, který byl tento týden odsouzen za korupci k podmíněnému dvouletému trestu vězení. Druhým příkladem je podle něj ústecký soudce Jiří Berka, který v souvislosti s konkurzem na Union banku čelí obvinění ze zneužívání pravomoci veřejného činitele. Dopustí-li se podle komentátora korupce například hostinský, je to odsouzeníhodné. Učiní-li totéž policista nebo dokonce soudce, není podle něj daleko k vyhlášení poplachu. "V takovém případě je ohrožen právní systém státu, když sloupy jej podpírající se začínají naklánět," varuje Právo.
Případ vraždy čtyřiadvacetileté české dívky studující lesnictví ve Švédské Upsale, se hnul z místa. Jak píše Právo, tamní prokuratura vydala zatykač na podezřelou osobu a policie zahájila stíhání. Podezřelého se jí zatím nepodařilo zadržet. Mluvčí policie potvrdil, že zatím nemají úplně jasno o motivu zločinu. Deník Expressen spekuluje, že pachatelem je možná někdo ze studentských kruhů. Podle listu totiž nevnikl do pokoje studentky násilím, takže mohlo jít o osobu, které důvěřovala. Dívku nalezl její český přítel, který za ní přijel na sever Evropy oslavit Velikonoce. Podle policie byla v tu dobu mrtvá již několik dnů. K něčemu podobnému došlo na této univerzitě poprvé a studenti jsou šokováni, dodává Právo.
Moderní technologie pronikají do českých nemocnic jen zvolna. Jak píší Lidové noviny, není to tím, že by zdejší lékaři byli horší. Jen mají k dispozici méně peněž. První český pacient s těžkou srdeční poruchou se dočkal začátkem dubna umělého náhradního orgánu. Stalo se tak několik let poté, co se podobné přístroje začaly používat ve vyspělých státech. Ani na Západě to však není běžná operace, upozorňuje Štefan Vítko z České transplantační společnosti. Ministryně zdravotnictví Marie Součková chce pro nákup nových technologií založit zvláštní Fond rozvoje moderní medicíny. Zatím ale naráží na odpor politiků i odborné veřejnosti. Nelíbí se jim, že chce odčerpat peníze z veřejného zdravotního projištění.
Lidové noviny reagují na fakt, že komunisté na pražském magistrátě patrně nepodpoří návrh, aby se bývalý prezident Václav Havel stal čestným občanem Prahy. Jejich odůvodnění, že Havel pro hlavní město nic moc neudělal, je podle deníku pouze zástěrkou, aby nemuseli říci pravý důvod svého rozhodnutí - že Havla prostě nemají rádi. "Každý, kdo netrpí ztrátou paměti, si přece musí vybavit zájem Václava Havla o architekturu a vzhled měst vůbec - a Prahy obzvlášť," píší Lidové noviny.
Potraviny a ozdoby jsou věci za něž lidé před Velikonocemi nejvíce utrácejí. Jak píší Lidové noviny, dopřejí si však také zahraniční zájezdy, hlavně do evropských metropolí. Češi letos vyčkávali s koupí zájezdu na velikonoční svátky opravdu na poslední chvíli. Čekali, jak se vyvine válečný konflikt v Iráku, ale i na to, jaké bude počasí. Cestovní kanceláře si však nakonec přišly na své, protože zájezdů na Velikonoce se letos prodalo asi o deset procent více než loni. Češi budou svátky trávit hlavně v metropolích jako je Řím, Paříž či Vídeň. Kromě evropských měst jsou v oblibě pobyty u moře. Menší zájem byl kupodivu o dolenou na sněhu, dodávají Lidové noviny.
Již bezmála rok čeká zámek Sychrov na zlatý poklad za čtrnáct miliónů korun. Ten od loňského září leží v bankovním trezoru. Jak píše Mladá fronta Dnes, unikátní předměty ze zlata a stříbra daroval pro zámek Sychrov České republice významný americký zlatník českého původu František Khynl. Jeho přáním bylo, aby byl dar vystaven a veřejnost si mohla jeho práci prohlédnout. Dárce se však už zahájení expozice nedočkal. Khynl, který pracoval jako designér pro zlatnické domy, jako je Tiffany, Cartier či Harry Winston, zemřel na konci března letošního roku. Předměty, jako například soška bohyně Afrodité, zlatý bumerang nebo tepaná beraní hlava z ryzího stříbra či zlatá dýka s alegorickými výjevy lásky a smrti, mají podle zástupce umělce Michala Košelji nominální hodnotu 14 miliónů korun. Umělecká hodnota je však mnohem vyšší. Zlatý poklad bude v trezoru ještě několik měsíců. Zámek Sychrov totiž nedostal včas peníze na dokončení speciální bezpečnostní místnosti, píše Mladá fronta Dnes.
