Přehled tisku
V popředí zájmu tisku samozřejmě zůstává vývoj restituční kauzy Františka Oldřicha Kinského, který se domáhá přiznání rodového majetku zabaveného po válce, a také požadavky na odškodnění některých odsunutých sudetských Němců, jež zazněly ze zahraničí.
V popředí zájmu tisku samozřejmě zůstává vývoj restituční kauzy Františka Oldřicha Kinského, který se domáhá přiznání rodového majetku zabaveného po válce, a také požadavky na odškodnění některých odsunutých sudetských Němců, jež zazněly ze zahraničí.
Podle Hospodářských novin by v případě, že by se politici shodli na nutnosti přijmout právní úpravu pro řešení nároků na majetek zabavený na základě Benešových dekretů, nešlo nový zákon aplikovat na žaloby již podané Františkem Oldřichem Kinským. Důvodem je dřívější rozhodnutí Ústavního soudu v případu dědičky po Karlu des Fours Walderodem. Již podané žaloby se totiž vždy budou posuzovat podle právního stavu, který platil v době jejich podání. Kvůli nárokům Walderodeho na zámek Hrubý Rohozec v severovýchodních Čechách přijali politici v roce 1996 úpravu zákona, která podmínila nárok na restituci trvalým pobytem žadatele na území Československa od okamžiku poválečného přiznání či potvrzení občanství až do roku 1990. Ústavní soud však rozhodl, že takovou změnu zákona nelze na kauzu aplikovat, protože žaloby byly podány již v roce 1992, připomínají Hospodářské Noviny.
Do centra pozornosti pátečních deníků se dostalo rovněž oznámení pražského primátora Pavla Béma, že by česká metropole mohla ucházet o pořádání letních olympijských her v roce 2016 nebo 2020. Deníky především upozorňují na to, že vše je ve stadiu úvah a nikdo není schopen ani říci, kolik by taková nákladná akce Prahu stála. Lidové noviny podotýkají, že by město přihlášku stejně podávalo až za pět let. Navíc studie, která reálně zhodnotí situaci v Praze, bude k dispozici až příští rok. Vzhledem k dlouhé časové perspektivě se list domnívá, že by se městští funkcionáři neměli tak intenzivně zabývat budováním vlastního, zatím velmi pomyslného pomníku, a začít se ptát, třeba Pražanů, co oni nato. "Stojí vůbec obyvatelé metropole o olympiádu? Sehnal by pan Bém desetitisíce dobrovolníků ochotných pro Olympijské hry pracovat zdarma v době svého volna - jako ve Vancouveru? A kdyby se hlasovalo, třeba v referendu, nedopadlo by to s Prahou jako se švýcarským Bernem, kde obyvatelé kantonu olympijské hry odmítli?" ptá se autor komentáře. Dodává, že by neškodilo vystrčit nos z radnice, je na to dokonce spousta času.
Policie stíhá převážně pro úmyslný trestný čin, kterého se dopustili při výkonu právnické profese, 141 advokátů. Páteční Právo to píše s odvoláním na vyjádření tajemníka České advokátní komory Jiřího Klouzy. Podle něj bylo deset z těchto obvinění vzneseno už v roce 1997, vyšetřování však ještě není ukončeno. Policisté a státní zástupci považují způsob řešení prohřešků advokátů za benevolentní, píše Právo. "Kárně řešit tyto případy před vynesením pravomocného rozsudku je problém," řekl listu Klouza. Pozastavení výkonu advokátské činnosti po sdělení obvinění vzhledem k velké délce vyšetřování podle něj ohrožuje životní existenci advokáta a jeho rodiny. Pracovnice Nejvyššího státního zastupitelství listu řekla, že mnohá podezření na trestnou činnost a etická provinění advokátů předává zastupitelství advokátní komoře. "ČAK však leckdy volí mírný postih," konstatovala. Podle ředitele tiskového odboru ministerstva spravedlnosti Vladimíra Voráčka podal ministr spravedlnosti od přijetí zákona o advokacii v roce 1996 pouze jeden kárný návrh proti advokátovi pro jeho nevhodné chování před soudem. Voráček tak písemně odpověděl na příslušný dotaz listu.
Právo rovněž uvádí, že většině pražských obvodních soudů hrozí, že během několika měsíců příštího roku zkolabují a přestanou vyřizovat svoji trestní agendu. Důvodem je podle deníku novela trestního řádu, podle níž se od 1. ledna 2004 musí všechny výpovědi před soudem nahrávat na záznamové zařízení a pak je musí přepsat protokolující úředník. Těch je však v Praze málo. "Trestní soudci nebudou moci soudit, i když bude volná jednací síň a oni budou mít čas. Máme totiž nedostatek protokolujících úředníků, a pokud se to nezmění, jednání nebude mít kdo zaprotokolovat," řekl Právu předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra. Příčinou katastrofální situace v Praze jsou nízké mzdy administrativních pracovníků soudů oproti nabídce lukrativnějších míst na trhu práce. I když má ministerstvo zájem platy administrativy zvýšit, je limitováno chystanou reformou veřejných financí a nedávným rozhodnutím Ústavního soudu, podle něhož budou všem soudcům dodatečně vyplaceny dva měsíční platy za roky 2001 a 2002. Pokud novelu trestního řádu schválí parlament, měla by platit od 1. ledna, dodává Právo.
Lidovcům se podle Mladé fronty Dnes nelíbí, že v návrhu preambule evropské ústavy se nemluví konkrétně o křesťanském Bohu, ale jsou tu jenom obecné odkazy na "kulturní, náboženské a humanistické dědictví". Chtěli by mít v textu něco o "křesťansko-židovských kořenech", řecké a osvícenské filozofii a římském právu. "Jako by záleželo na tom, co se někam napíše", soudí deník. "Evropa je kontinent do značné míry už dávno zesvětštěný, žijí v něm už i velmi četní muslimové, ateisté, buddhisté a kdo ví, kdo ještě. Proč nezmínit v ústavě třeba také keltské kořeny, boha Peruna a Marxe s Freudem? Jistě, kontinentem tento kus planety činí pouze jeho kultura, protože zeměpisně vzato je Evropa pouze velkým poloostrovem Asie. Jenomže to nikdy nebyla jen jedna kultura. Lidovci se možná nezeptali Židů, zda se jim líbí přívlastek "židovsko-křesťanský", neptali se muslimů, jestli nechtějí zmínit své španělské středověké kořeny. Nikoho se neptali. Mluví, ale přitom nevědí, o čem vlastně. Hlavně, že to dobře zní," uzavírá svou glosu autor v Mladé frontě Dnes.
Někteří studenti pražské Policejní akademie se na tuto školu možná dostali podvodem. Uvádí to deník Blesk. Získal správné odpovědi přijímacích testů z loňského roku, které byly podle listu ukryty nalepeny na propisovacích tužkách. Deník s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného policistu uvedl, že s nimi zřejmě někdo obchodoval. "Výsledky se prodávaly za 40 tisíc. Byly určeny pro policejní důstojníky, kteří si potřebují dodělat vzdělání," cituje list svůj policejní zdroj. Správné odpovědi jednotlivých testů z roku 2002 byly nalepeny na sadě šesti propisek. Právě tolik variant testů totiž škola připravila, píše Blesk. Rektorka akademie Hana Bartošová přiznala, že odpovědi na propiskách odpovídají loňským testům. "Mám zájem na tom, aby se celá věc co nejdůsledněji prošetřila. Odpovědnost beru na sebe," řekla Blesku. Není však podle ní jisté, zda se s testy v roce 2002 skutečně obchodovalo. Tužky mohl někdo vyrobit až po loňských zkouškách a prodávat je jako správné odpovědi testů na letošní rok, uvedla. Škola však každý rok tvoří nové varianty testů. Rektorka svůj argument opírá o fakt, že v roce 2002 dosáhl plného počtu bodů při přijímacích zkouškách pouze jeden uchazeč. Loni se však objevilo i podezření, že se někdo dostával do počítače, v němž se přijímací testy zpracovávaly, připomíná Blesk. Podle Bartošové byl tento počítač ihned odpojen od sítě.
