Přehled tisku

Český premiér Vladimír Špidla v USA, foto: ČTK

Středečnímu tisku dominují zprávy o návštěvách představitelů České republiky v zahraničí - premiéra Vladimíra Špidly v USA a prezidenta Václava Klause ve Francii. Velkou pozornost deníky věnují také nastávajícím změnám ve složení Ústavního soudu.

Český premiér Vladimír Špidla a americký prezident George Bush,  foto: ČTK
Američané mají podle Mladé fronty Dnes pocit, že je na předsedu české vlády spolehnutí. Deník se však ptá, v čem je význam návštěvy pro Českou republiku a odpovídá, že "je v bytostném zájmu ČR mít silnou vazbu jak na Spojené státy, tak na Evropskou unii. Ani jedna z nich nesmí být podceňována či oslabována. Zhoršit vztahy se západní Evropou jde přitom obtížněji". Evropa podle listu zůstane ještě dlouho nejednotná. "Zhorší-li se například vztahy s Francií, mohou se v tutéž dobu paradoxně zlepšit vztahy s Británií. Evropské hodnoty - pokud něco takového existuje - jsou různorodé a špatně čitelné. Spojené státy jsou od nás dál, mají jednotnou zahraniční politiku a zhoršit si s nimi vztahy lze velmi snadno V určitém období Zemanovy vlády se nám to docela dařilo". Vazba na Spojené státy je ale důležitá z důvodů ekonomických, obranných i hodnotových, uvádí Mladá fronta Dnes. "Ideály svobody, svobodného obchodu a vlády práva svírá Amerika pevněji než Evropa, která příliš často tápe," uzavírá list.


Desetiletý mandát osmi z 15 ústavních soudců skončil v úterý. Prezident Václav Klaus již vybral všech osm kandidátů na uvolněná místa. Všechny musí ještě schválit Senát. Jak píší Hospodářské noviny, "senátoři mají ve svých rukou jedno z nejzávažnějších rozhodnutí, které je jim svěřeno: zvážit osobnost prezidentem navržených kandidátů na ústavní soudce a rozhodnout, zda jsou hodni se stát členy Ústavního soudu". Soudci by měli být podle listu komplexními osobnostmi s jasnou hodnotovou orientací. Největší pozornost byla dosud věnována členství jednotlivých kandidátů v politických stranách, to však tvoří pouze jedno ze sklíček celého kaleidoskopu, uvádějí Hospodářské noviny. "Samo o sobě členství ve straně neurčuje ani hodnotu osobnosti, ani její schopnost odolávat nátlaku 'momentálních' potřeb a nálad, ani míru životního, filozofického i odborného rozhledu". Problematičtější je podle deníku přímý přechod z aktivně vykonávaných politických funkcí do pozice ústavního soudce. Politik se totiž při svém rozhodování a konání řídí především právě rozmary doby.

Lidové noviny konstatují, že "hned jak byl Klaus zvolen do funkce, začalo se spekulovat, zda neudělá z brněnského sídla Ústavního soudu voliéru pro modré ptáky". Obava z jednostrannosti se však nepotvrdila. Nejvíce diskusí se vede kolem Miroslava Výborného, který se funkce již ujal, a kolem navrženého ministra spravedlnosti Pavla Rychetského. Oba jsou výrazní politici a ani jeden z nich nepatří do Klausova fanklubu, připomínají Lidové Noviny. Právě tyto výrazné figury podle listu potvrzují, že prezident neustoupil od svého úmyslu učinit Ústavní soud pestřejším.


Český premiér Vladimír Špidla,  foto: ČTK
Deník Právo komentuje výroky premiéra Špidly po skončení summitu levicových lídrů ve Velké Británii. Špidlova nová definice sociálního státu, se kterou seznámil novináře po skončení summitu, může podle Práva vyvolat ideový rozchod s částí sociálních demokratů. Názor, že je třeba, aby se lidé naučili přijímat nejistoty současného světa, jim totiž může připomenout spíš pravicové učení o pružnosti, mobilitě a dravosti. "Špidlova proměna je přinejmenším zanechá v rozpacích, pokud ji rovnou nevezmou jako zradu," píše Právo. Změna v myšlení je podle listu daná rozdílnými zkušenostmi. Člověk totiž v postavení předsedy vlády po čase začne uvažovat jinak než jeho voliči. V případě českého premiéra sehrály roli dva faktory - "poznání skutečné situace české společnosti včetně stavu jejích veřejných financí a vstupenka do uzavřené společnosti světových lídrů, kde se servítky neberou".


Lidové noviny se zamýšlejí nad postojem státu k problémům cestovních kanceláří. Deník míní, že pouhá změna zákona o cestovním ruchu cestovním kancelářím nepomůže. Připomíná, že ministerstvo pro místní rozvoj chce mít absolutní kontrolu a moc nad cestovními kancelářemi. "Jenže, jak mají lidé věřit, že zrovna tahle novela zabrání tomu, aby na trhu dál fungovaly cestovní kanceláře, které tam již dávno nemají co dělat," ptají se Lidové noviny


Ministr financí Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro deník Právo nevylučuje, že možnost odpisu leasingových splátek z daní pro podnikatele bude zachována. "Leasing je jedna z položek, která musí být prověřena a já nevylučuji, že nakonec dospějeme k názoru, že to je prorůstové opatření a že zůstane součástí našeho daňového systému," řekl listu Sobotku. O této formě zvýhodnění podnikatelů se podle něj povede ostrá diskuse, která potrvá minimálně dva roky. Nedávno zveřejněné úvahy o snížení výhodnosti leasingu vyvolaly odmítavé reakce podnikatelů. Jak uvádí Sobotka, "diskuse směřuje k tomu, abychom se podívali na daň z příjmu a pokusili se o maximální zjednodušení daňového systému". Ministerstvo chce totiž za dva roky předložit nový zákon o dani z příjmu. Sobotka v rozhovoru pro Právo zároveň odmítl názor, že by čeští podnikatelé převáděli sídla svých firem na Slovensko, kde zavedli rovnou 19procentní daň. Slovensko má podle něj daleko méně odečitatelných položek než Česká republika. Ministr v této souvislosti poznamenal, že z výpočtů jeho úřadu vyplývá, že když u Česku bude daň z příjmu právnických osob 24 procent, tak těch slovenských devatenáct v podstatě znamená českých 23 procent. Slováci by tak na tom byli lépe než Češi maximálně o jedno procento. "Kvůli tomu se určitě nevyplatí žádnému podnikateli měnit sídlo firmy a odcházet podnikat na Slovensko", dodává Sobotka.


Krajské úřady by podle Českých drah měly převzít část odpovědnosti za provoz ztrátových regionálních tratí. České dráhy proto navrhují, aby v budoucnu provoz těchto tratí řídily desítky malých společností, které by založily dráhy společně s krajskými úřady. Jak řekl Lidovým novinám generální ředitel Českých drah Petr Kousal, dráhy by do takových regionálních společností vložili koleje a dopravní prostředky a kraje zase peníze. Důvod takového kroku je podle listu zřejmě jediný. Pokud by kraj nesehnal dostatek peněz na vlakovou dopravu v určitém místě, nebo by usoudil, že tento úsek železnice je pro malý zájem cestujících zbytečné financovat, odpovědnost za případné rušení tratí by ležela na něm. Dráhy podle Kousala budou muset letos hledat úspory, jimiž by pokryly další, minimálně jedenapůlmiliardovou ztrátu. "Na letošní rok jsme měli přislíbeno z ministerstva dopravy 11,5 miliardy korun, tedy takovou dotaci, která by v osobní dopravě počítala i s přiměřeným ziskem. Nakonec ale dostaneme jen 6,7 miliardy," řekl Kousal. Rozsah přepravy osob v republice dosud objednává stát, který by měl drahám také hradit případné ztráty. Problém je však údajně v tom, že stát sice hodně objednává, ale málo platí, píší Lidové noviny. Návrh Českých drah se však příliš nelíbí krajským hejtmanům. "Opravdu nevím, zda právě zakládání společných podniků je tím nejlepším řešením," řekl listu jihočeský hejtman Jan Zahradník.


Podle Mladé fronty Dnes zůstane chátrající Česká bouda na vrcholu Sněžky minimálně do příštího léta. Zbourání nejvýše položené budovy v republice a zahájení stavby nové chaty není možné bez kanalizační přípojky k toaletám. S jejím vybudováním však nesouhlasí správci Krkonošského národního parku. "Projekt počítal s chemickými toaletami, které nevyhovují novým hygienickým předpisům, takže je vyloučeno, abych v této chvíli získala stavební povolení," uvedla provozovatelka České poštovny Jaroslava Skrbková, která chce Českou boudu na vrcholu Sněžky postavit. Deník uvádí, že napojení nové České boudy na polskou kanalizaci je pro správce parku nepřijatelné. Správa národního parku však i přes potíže věří, že se stavbu na Sněžce podaří prosadit. "Ministerstvo zdravotnictví požádáme o výjimku na zřízení chemické toalety a dál budeme pokračovat v získávání potřebných povolení. Věřím, že se nám podaří přes zimu vše v klidu připravit a příští rok, jakmile to povětrnostní podmínky dovolí, náš záměr uskutečníme," řekl ředitel správy parku Jiří Novák. Mladá fronta Dnes připomíná, že plán na výstavbu České boudy na Sněžce počítá s menším roubeným objektem, ve kterém by měli turisté najít základní občerstvení, krytou verandu a vyhlídkovou terasu. Původní Českou boudu uzavřeli hygienici v roce 1990 kvůli znečištěné odpadní vodě. Od té doby je chata uzavřena a chátrá.


Jak uvádějí deníky Právo a Blesk, policista z Železného Brodu je podezřelý z krádeže platební karty. Údajně ji odcizil muži, který zkolaboval 3. července za jízdy na Jablonecku. Řidiče postihla náhlá slabost, stihl ještě zastavit a zemřel za volantem. Přivolaný policista pak zřejmě využil situace a mrtvému vzal platební kartu. Případem se již zabývá liberecká pobočka Inspekce ministerstva vnitra. S pomocí karty, u které měl zemřelý patrně i kód PIN, pak policista postupně v bankomatu vybral 6000 korun. Vyšetřování podle Práva spustila dcera mrtvého po několika dnech, když zjistila pohyb na účtu svého otce i po jeho smrti. Policista v současné době není ve službě, údajně nastoupil dovolenou. Podle informací deníků měl klíčovou roli ve vyšetřování sehrát záznam z kamerového systému, na němž byl policista zachycen při manipulaci u jednoho z bankomatů. Blesk dodává s odvoláním na nejmenovaného informátora, že podezřelý policista údajně kartu po vybrání peněz ještě stihl vrátit k osobním věcem zesnulého. Podle listu však není jasné, kdy a jak to učinil.