Přehled tisku

foto: Evropská komise

Pondělní český celostátní tisk věnuje pozornost skutečnosti, že Česko bude mít pravděpodobně svého zástupce v Evropské komisi. Jak píše komentátor Mladé fronty Dnes, pro naši zemi by to byl určitě zisk, protože v unii platí, že více šancí na ovlivnění chystaných rozhodnutí EU má ten, kdo začne už ve chvíli, kdy se celá věc teprve rodí. Komisař bude podle listu dobrý také proto, že jako přistupující země chce mít ČR co nejvíce "záchranných brzd" pro případ, že se něco bude za našeho hlediska vyvíjet příliš špatně. Za souhlas s velkou komisí však budou velké země chtít zřejmě podporu v boji proti smlouvě z Nice, předpovídá komentátor listu.

foto: Evropská komise
Pondělní český celostátní tisk věnuje pozornost skutečnosti, že Česko bude mít pravděpodobně svého zástupce v Evropské komisi. Jak píše komentátor Mladé fronty Dnes, pro naši zemi by to byl určitě zisk, protože v unii platí, že více šancí na ovlivnění chystaných rozhodnutí EU má ten, kdo začne už ve chvíli, kdy se celá věc teprve rodí. Komisař bude podle listu dobrý také proto, že jako přistupující země chce mít ČR co nejvíce "záchranných brzd" pro případ, že se něco bude za našeho hlediska vyvíjet příliš špatně. Za souhlas s velkou komisí však budou velké země chtít zřejmě podporu v boji proti smlouvě z Nice, předpovídá komentátor listu.


Vetováním dvou vládních zákonů testuje prezident Václav Klaus vládní soudržnost, píše deník Právo. Upozornil tím také na změnu některých svých dřívějších postojů. Například v červenci 2000 tehdejšího šéfa ODS Klause popudilo veto volebního zákona uplatněné tehdejším prezidentem. "Napadání těchto většinově přijatých zákonů vnímáme jako součást politického boje, v němž jde o již tradiční střet s elitářskými skupinkami, snažícími se znovu a znovu obejít vůli většiny," citoval tehdy z prohlášení výkonné rady ODS. Nyní totéž dělá sám, upozorňuje Alexandr Mitrofanov v Právu.


Odvolání velvyslankyně v Kuvajtu Jany Hybáškové je správné, protože není možné, aby kritizovala vládu způsobem, jaký zvolila, míní autor komentáře Mladé fronty Dnes. Tato skutečnost však nevypovídá o tom, jakým velvyslancem Hybášková byla. Komentátor připomíná, že velvyslankyně zůstala v Kuvajtu i v době invaze do Iráku, aby mohla pomáhat českým občanům, kteří se zde nacházeli. Česká republika má přitom dost takových velvyslanců, kteří sice "drží pusu", ale o jejichž prospěšnosti se dá často s úspěchem pochybovat, píše komentátor deníku.


Blíží se konec politického liberalismu v Čechách? - ptá se komentátor deníku Právo. Občanská demokratická aliance skomírá a Unie svobody-DEU si prohlíží spíše svůj pohřební rubáš, než že by kula plány do budoucnosti. Stranou, která by tuto mezeru na českém politickém trhu mohla zaplnit, jsou Evropští demokraté. Tato strana vedená bývalým pražským primátorem Janem Kaslem se zatím zaměřila téměř výhradně na působení v metropoli, ale podle výsledků loňských voleb je právě zde druhou nejsilnější stranou. Od té doby však spí Evropští demokraté na vavřínech, píše deník Právo.


Havíři Dolu Paskov na Frýdeckomístecku vycházejí před budovu šachty,  aby se zúčastnili výstražné stávky na protest proti postupu vlády,  která jim ruší sociální výhody,  foto: ČTK
Deníky se také vracejí k pátečnímu zatčení předsedy představenstva OKD Viktora Koláčka. Odbory OKD tvrdí, že smyslem jeho zatčení byl pokus o poškození společnosti. Samotné zadržení šéfa OKD označili odboráři za divadlo, píší Lidové noviny. Komentátor deníku soudí, že postoje odborářů, kterým se Koláčkovo zatčení nelíbí, se dají pochopit. Není za nimi láska k uhlobaronovi. Jsou podloženy oprávněnými obavami, že státní moc sice dokáže zinscenovat okázalé zatčení před televizními kamerami, ale už nedokáže nic dokázat a bublina splaskne, píše autor. Jenže podniky zaměstnávající dvacet tisíc lidí mohou utržit díru pod čarou ponoru. To, že hnědouhelné doly shrábne někdo jiný než zatčený Koláček, to ostravské odboráře asi moc nezajímá, píší Lidové noviny.


Ministryně školství Petra Buzková,  foto: ČTK
Mladá fronta Dnes hodnotí působení Petry Buzkové ve funkci ministryně školství. Připomíná tři "prohry" ministryně Buzkové. Návrh revolučního školského zákona neprošel, kariérní řád, který by zlepšil platy schopných kantorů, Buzková sama stáhla a parlament sebral vysokým školám 150 milionů korun, protože úředníci špatně připravili podklady pro státní rozpočet, vypočítává Mladá fronta Dnes. Dobrý ministr se pozná podle toho, že nejen má či podporuje reformní myšlenky, ale umí je také prosadit, končí komentář listu.


Lidský život bude v Česku cennější, píšou v komentáři Lidové noviny. Reagují tak na návrh zákonodárců, aby se zvýšily částky odškodnění za smrt nebo těžké následky úrazu. Postižení nebo pozůstalí tak získají od viníka, respektive od jeho pojišťovny, více než dosud. Smutné podle listu je, že se k tomu čeští zákonodárci odhodlali až v momentě, kdy je potřeba přizpůsobit se parametrům Evropské unie.


Vedení KDU-ČSL vyměnilo dosavadního vyjednavače s církvemi vicepremiéra a ministra zahraničí Cyrila Svobodu za předsedu lidoveckých poslanců Jaromíra Talíře, píše deník Právo. Lidovci jsou podle listu zjevně nespokojeni s tím, že dosud není vyřešen vztah státu a církví. Svoboda také odpovídal za přípravu mezistátní smlouvy s Vatikánem, kterou Sněmovna odmítla. Zástupci ostatních parlamentních stran o výměně vyjednavačů podle Práva nevědí. Talíř soudí, že je nutné znovu definovat výhrady ke smlouvě s Vatikánem. "Své musí říci i vláda. Zemanův kabinet smlouvu sice podepsal, ale jedna parlamentní komora nevyslovila souhlas. Po právní stránce je to pro mne nepřehledné," přiznal v Právu Talíř. Otevření sporných otázek smlouvy požaduje ČSSD. Zástupci ODS a KSČM jsou dokonce přesvědčeni, že Česká republika takovouto smlouvu vůbec nepotřebuje. Naopak unionisté o smlouvu s Vatikánem stojí, píše deník Právo.


Hospodářské noviny uveřejnily příspěvek ministra životního prostředí Libora Ambrozka k plánům na stavbu jezů na Labi. Jejich vybudování by podle ministra Ambrozka zasadilo Labi "poslední ránu". Jezy odstraní dynamiku řeky - z posledního přirozeného úseku dolního Labe by se tak stala dálnice pro lodě, upozorňuje ministr životního prostředí. Jakmile se změní rychlost proudění vody a zmizí kolísání hladiny, zanikne velké množství unikátních říčních ekosystémů, které jsou právě na těchto jevech závislé. Libor Ambrozek dále připomíná, že stavbu jezů označily Nejvyšší kontrolní úřad i Světová banka za ekonomicky neodůvodněné. "V Evropě vítězí trend přizpůsobovat lodě řece, nikoli naopak. Zkusme to taky u nás," vyzývá ministr Ambrozek v závěru komentáře Hospodářských novin.


logo Sazky
Přímé přenosy hokejového mistrovství světa, které začne v Praze za necelých dvě stě dní, jsou ohroženy sporem mezi Sazkou a Českou televizí (ČT). Podle Hospodářských novin požaduje Sazka za pronájem míst pro rozmístění televizní techniky v nové hale téměř sto milionů korun. Česká televize však namítá, že si takovou cenu nemůže dovolit. "Může to dojít tak daleko, že z Prahy nebudeme vysílat nic a diváci uvidí jen zápasy z Vítkovic," tvrdí šéf sportovní redakce ČT Otakar Černý. Sazka informaci o konfliktu nevyvrací, podrobnosti ale říkat nechce. "Přiznáváme, že taková situace tu je poprvé a že se Česká televize může cítit zaskočena. Arénu ale staví soukromá společnost a musí ji provozovat tak, aby akcionáři byli spokojeni s hospodařením," uvedl Jan Vala, mluvčí firmy Bestsport, která je dceřinou společností Sazky. Hospodářské noviny dodávají, že pokud by televize na podmínky Sazky skutečně nepřistoupila a pražské zápasy nevysílala, byl by to začátek řetězce velkých potíží. S přenosy už totiž hokejový svaz počítá. "Neumím si představit, co by to bylo za ostudu. My jsme se mezinárodní hokejové federaci zavázali, že zajistíme výrobu signálu do mezinárodní sítě," reagoval generální sekretář českého hokejového svazu Martin Urban. Českou televizi přitom nemůže nikdo nahradit, neboť si už v předstihu zajistila výhradní práva na výrobu přenosů. Deník zároveň informuje, že Česká televize příští rok za vysílací práva plánovaných sportovních akcí zaplatí 128 milionů korun, tedy mnohem více než získá z reklamy. "Když se podaří na reklamě vydělat třicet až čtyřicet milionů, budu to považovat za úspěch," řekl Černý.