Přehled tisku

Petra Buzková, foto: ČTK

Ministryně školství Petra Buzková už má - podle Mladé fronty Dnes - plán, jak od základů promění vysoké školství. Slibuje, že už za tři roky dostane šanci studovat až šedesát procent čerstvých maturantů. Ale jen v bakalářských studijních programech. Podle Buzkové není důvod, aby byl úplně každý inženýr nebo doktor.

Zdeněk Škromach,  foto: ČTK
Komentáře tisku se věnují připravovanému návrhu programového prohlášení Grossovy vlády. Zatím zveřejněné podoby programového prohlášení vlády jsou podle Lidových noviny plné vzdušných zámků v sociální oblasti, které musí ekonomové stejně škrtnout, protože na ně český rozpočet nemá. Místo nesplnitelných "dárků pro voliče" by autor uvítal několik priorit, které by bylo možno prosadit do reality. Sociálních vizí v nehotovém návrhu vládního programu si všímají i Hospodářské noviny. Upozorňují na to, že kabinet pod maskou sociální spravedlnosti usiluje o to, aby bylo stále více těch, kteří jsou různými dávkami ke státu připoutáni. Tím však podle listu zlikviduje střední třídu. Tedy lidi, kteří platí daně a přitom od státu mnoho nechtějí. Až budou všichni závislí na nějakých sociálních dávkách, kdo na ně bude vydělávat, ptá se komentátorka.


Tým spolupracovníků budoucího eurokomisaře Vladimíra Špidly možná povede Španěl Ramiro Cibrian. Ten do loňského roku stál v čele pražské pobočky Evropské komise. S odvoláním na lidi z okolí bývalého premiéra o tom informují Lidové noviny. O spolupráci se Cibrianem uvažoval i první a neúspěšný kandidát na eurokomisaře Miloš Kužvart. Cibrian poslední rok přednášel na univerzitě v Los Angeles. Komisař má právo vybrat si do svého týmu nejbližších spolupracovníků šest lidí, přičemž maximálně tři mohou být ze stejného státu, jako pochází on sám.


Petra Buzková,  foto: ČTK
Ministryně školství Petra Buzková už má - podle Mladé fronty Dnes - plán, jak od základů promění vysoké školství. Slibuje, že už za tři roky dostane šanci studovat až šedesát procent čerstvých maturantů. Ale jen v bakalářských studijních programech. Podle Buzkové není důvod, aby byl úplně každý inženýr nebo doktor. V zemích Evropské unie se za ukončené vysokoškolské vzdělání považuje bakalářský titul, který prý v mnoha profesích stačí. Na svou reformu, kterou už poslala do vlády, chce Buzková z rozpočtu deset miliard korun. Odmítá ale, aby se na financování škol podíleli i sami studenti.


Nová vláda premiéra Stanislava Grosse nepřipustí, aby stát ztratil kontrolu nad Českou poštou poté, co se ze státního podniku přemění na akciovou společnost. Návrh zákona, který přeměnu umožní, předloží vládě ministr informatiky Vladimír Mlynář. Jak řekl deníku Právo, ani on osobně by se pod prodej České pošty nemohl podepsat. Čím víc toho o poštovním trhu a službách v Evropě vím, tím víc jsem pro to, aby Česká pošta trvale zůstala v rukou státu, dodal Mlynář. Také vedení pošty by přivítalo, kdyby si stát nad budoucí akciovou společností uchoval kontrolu, pokud chce zajistit nejen ve městech, ale i na venkově doručování za přijatelné ceny.


Vyhráli jste statisíce dolarů! Takto lákají důvěřivce svými dopisy podvodné internetové loterie. Jak píší Lidové noviny, ten, kdo uvěří, může přijít o spoustu peněz. Odesílatelem e-mailů, ve kterých se tvrdí, že adresát vyhrál statisíce dolarů, jsou zástupci firmy Techie Lottery se sídlem v Nizozemsku. Zástupci loterie naslibují výhru a jako zálohu předem požadují zaplacení nejrůznějších právních a transakčních poplatků. Navíc získají osobní data a informace o účtu a kreditních kartách. Odesílatelé přitom zneužívají i jména významných bank, varují Lidové noviny.


Finančník Viktor Kožený, který žije na Bahamách, se považuje za oběť politické perzekuce. Jak píše Mladá fronta Dnes, reagoval tak na zprávy, že se chce Česko při žádosti o jeho vydání opřít o smlouvu z roku 1925. Tou byly vázány všechny britské kolonie, tedy i Bahamské ostrovy. Kožený je v ČR stíhán jako uprchlý pro rozsáhlé podvody. Zprávami, že ho chce Nejvyšší státní zastupitelství dostat do Česka s využitím téměř osmdesát let staré a dosud pozapomenuté mezinárodní smlouvy, byl očividně zaskočen. Dosud byl na Bahamách v klidu, protože ostrovy na dosavadní výzvy na zatčení Koženého odmítly reagovat. Ve své odpovědi nenaznačil, co podnikne a zda se z Baham, které mu zatím poskytovaly bezpečný azyl, přesune zase jinam.


Kvůli změně rodného čísla žaluje Jan Tkadlec z Ostravy stát. Podle deníku Právo mu číslo nedávno změnily úřady, protože se přišlo na chybu, kterou před 30-ti lety udělala úřednice na matrice. V roce 1967 chybně za lomítkem změnila jednu číslici. A tak měl Tkadlec 30 let neplatné číslo. Jenže si s ním vyřizoval všechny doklady a je pod ním veden třeba u zdravotní pojišťovny, nebo v evidenci rejstříků trestů. Jan Tkadlec teď nemá žádné platné doklady. Nemůže odjet na dovolenou, ale ani si na poště vyzvednout peníze. Kvůli způsobeným problémům proto žádá miliónové odškodné. Navíc se bojí, aby nové rodné číslo náhodou nepatřilo někomu, kdo má velké dluhy. I takové případy se už staly. A žádný úřad mu doposud nepotvrdil, že je nové rodné číslo čisté - dodává deník Právo. V budoucnosti by měl problém vymizet s ubýváním významu rodného čísla. Ministerstvo informatiky plánuje zavést nová desetimístná čísla, která rodná čísla vystřídají. Už z nich nepůjde vyčíst datum narození a pohlaví majitele.


Někdejší agent komunistické StB Ludvík Zifčák opět překvapil, píší Lidové noviny. Tvrdí totiž, že minimálně tři občané České republiky požádali o politický azyl na Kubě. Všichni jsou prý členové jeho strany a jejich věk se pohybuje od 26 do 47 let. Podle Zifčáka novodobí čeští emigranti už několik týdnů o udělení azylu jednají s kubánským velvyslanectvím. To nechtělo Lidovým novinám podat žádnou informaci. Podle Zifčáka jsou všichni žadatelé drobnými podnikateli, které, jak řekl, ekonomické podmínky přinutily s podnikáním skončit. Průtahy z kubánské strany ho překvapují. Zifčák proslul rolí agenta Růžičky na pražské Národní třídě v roce 1989 a zřejmě nejvíce na sebe upozornil vloni na jaře. Snažil se tehdy zorganizovat české dobrovolníky, kteří měli sloužit jako živé štíty v iráckém Bagdádu.


Před kterými odděleními v nemocnicích stojí ta nejluxusnější auta lékařů? Jak píší Deníky Bohemia, před gynekologicko-porodnickými. Porodníci totiž pěstují mimořádně lukrativní byznys - prodávají nastávajícím maminkám svá telefonní čísla. Několik budoucích matek listu potvrdilo, že zaplatili porodníkovi, aby si ho mohli přivolat k porodu, i když zrovna nemá službu. Ceny jsou různé, od osmi tisíc výš. Za primáře a opravdovou kapacitu je ale nutné zaplatit až 15 tisíc korun. Náměstek ředitele fakultní nemocnice Bulovka v Praze Jaroslav Štrof říká, že nemocnice má podezření, že se za výběr porodníka načerno uplácí. Dokázat to ale nelze. Stejné podezření bez důkazů má i Česká lékařská komora. Problém je v tom, že službu, po které ženy touží, si není možné legálně zaplatit. Zákon praví, že lékařská péče je u nás zadarmo. V praxi to znamená, že si ženy mohou připlatit za lepší pokoj a stravu, ale za lékaře nikoliv - konstatují Deníky Bohemia.


Pachatelé ekologických zločinů spravedlnosti často unikají. Například jen za trestný čin úmyslného ohrožení a poškození životního prostředí loni a předloni policie vyšetřovala 110 případů. Objasnila 70 procent. Jak píší Hospodářské noviny, viníci ekologických škod navíc dobře znají trestní zákoník a dokáží se stíhání vyhnout. Jako v případech nelegální těžby dřeva. Například: Vykácení lesa o rozloze menší než jeden a půl hektaru se nepovažuje za trestný čin. Pachatelé tedy dělají to, že porazí stromy na více hektarech, ovšem v menších, nesouvislých ostrůvcích. Dřevo pak se značným ziskem prodají, dodávají Hospodářské noviny.


Zdenka Sulanová,  foto: ČTK
Deník Právo přináší vzpomínku na slavnou herečku Zdenku Sulanovou, která zemřela v pondělí v jihočeské vesničce Cerhonice, kde desítky let žila v ústraní. Bylo jí 84 let. Ve 40tých letech ji proslavily tři snímky režiséra Václava Binovce - Lízin let do nebe, Lízino štěstí a především Madla zpívá Evropě. Herečka, která natočila jen pět snímků, prý talent zdědila po otci Adolfu Hruškovi, operním pěvci. Kromě toho, že uměla zpívat, jí pomohla k filmové dráze půvabná a trochu posmutnělá tvář. "Měla jsem šílené štěstí a šílenou smůlu. Štěstí v tom, že jsem natočila filmy, ze kterých si mě lidé pamatovali a měli mě rádi. Smůla, že jsem po válce nemohla točit," uvedla v jednom z rozhovorů. Koncem války roztočila film Bludná pouť v němž jí partnery byli Karel Höger a Vlasta Fabiánová. Ovšem pak se stala kapitalistickou hvězdou a její rodiče třídními nepřáteli. Pro většinu pamětníků Zdenka Sulanová zůstane Madlou. Přesně podle svého nejslavnějšího filmu s příběhem z červené knihovny, kdy se chudý sirotek z vesnice vypracuje na pěveckou hvězdu světového formátu. "Byla to velice krásná a milá žena. Měla v sobě obrovskou milost, která jí zůstala až do pozdního věku," řekla ČTK herečka Jiřina Bohdalová. Právě ta totiž ve filmu Madla zpívá Evropě vedle Sulanové jako devítiletá účinkovala.


A jedna zajímavost na závěr. Ohořelá díra v zemi o velikosti zhruba třicet krát třicet centimetrů. Ta je v těchto dnech hlavním tématem vášnivých debat v Rosovicích u Dobříše, kde ji na zahrádce své chalupy našla sedmasedmdesátiletá Kamila Šírová z Prahy. Jak uvádí Právo, jámu objevila na místě, kde rostl rododendron. Jeho ohořelé větve ležely na zemi vedle díry, kořeny byly úplně vyhořelé. Od té doby se na její zahrádku chodí dívat obyvatelé celé vesnice. Jak se tam však díra objevila, nedokáže nikdo vysvětlit. Jelikož byl rododendron zasazen v rašelině, nabízí možné vysvětlení Václav Větvička z pražské Botanické zahrady. Rašelina zkrátka vyhořela i s kořeny rostliny. Otázkou však podle něj zůstává, jak došlo k zapálení. Za jistých okolností se totiž může vznítit sama. Pravděpodobnější je však vnější zásah. Kamila Šímová se však dušuje, že v noci byl u domku absolutní klid a nikdo na zahradě nebyl.