Přehled tisku

Přehled tisku

Vladimír Špidla, foto: ČTK

Tisk se věnuje především novému rozdělení resortů v Evropské komisi. Podle Lidových novin měl Vladimír Špidla spíše usilovat o post eurokomisaře pro rozšíření. S vyjednáváním o rozšíření má bohaté zkušenosti a země jako Rumunsko a Bulharsko jsou dlouholetými partnery České republiky. Autor zároveň pochybuje o přínosu bývalého premiéra pro resort sociálních věcí. Velkou část těchto pravomocí totiž mají v rukou jednotlivé vlády a pro složitá a taktická jednání o budoucnosti evropského penzijního systému se suchopárný Špidla příliš nehodí, píší Lidové noviny.

Špidlův post zcela odpovídá významu České republiky. Není ani v popředí, není ani na ocasu, soudí naopak Mladá fronta Dnes. Také Pavlu Teličkovi se splnilo jeho přání z letošního jara, aby Česká republika obdržela nějaký středně důležitý post. Tenkrát ještě netušil, že on ho zastávat nebude. "Jenže to rozhodující, zda bude právě Vladimír Špidla dobrým eurokomisařem, se ještě uvidí. V sociální problematice se vyzná. Teď bude pilovat angličtinu..." píše Mladá fronta Dnes.

---

Úvodní sloupek Lidových novin kritizuje postup, jakým chce ministr práce Zdeněk Škromach získat peníze pro své sociální programy. Přísun peněz by měly podle ministrových představ zajistit příjmy z privatizace. "I když se v příštích dvou letech podaří prodat Český Telecom, hnědouhelné doly a část akcií ČEZ, takto získané desítky miliard vláda bez problémů rozfofruje nejpozději do konce volebního období. Co bude dál, už Škromacha nezajímá," uvádí deník. Peníze z privatizace by měli současní ministři schovat pro příští vládu. O ní premiérův ekonomický poradce Jan Mládek prohlásil, že bude muset udělat krajně nepopulární a nákladnou důchodovou reformu, neboť Grossovu týmu se do toho nechce, dodávají Lidové noviny.

---

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se postavil za nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovu, kterou kritizuje ministerstvo spravedlnosti kvůli zveřejňování údajů v kauze Kožený. Jak píše Právo, bývalý šéf harvardských fondů Viktor Kožený je v ČR stíhán jako uprchlý pro rozsáhlé podvody. Ministr spravedlnosti Pavel Němec se dostal do sporu s nejvyšší státní zástupkyní, když její úřad zveřejnil informace, že se chce Česko při žádosti o vydání Koženého k trestnímu stíhání z Bahamských ostrovů opřít o smlouvu z roku 1925, kterou byly vázány všechny britské kolonie, tedy i Bahamské ostrovy. Podle ministerstva to zkomplikuje další jednání. Požadavek, aby byla smlouva s Bahamskými ostrovy o vydávání zločinců utajena, je podle Rychetského absurdní, informuje deník Právo. "Mezinárodní smlouva je součástí našeho právního řádu a požadavek na její utajování považuji za zcela absurdní," sdělil listu Rychetský.

---

Malajsie se zajímá o v Česku vyráběný pasivní radiolokátor Věra. Vojenská delegace asijského státu je v těchto dnech v České republice a na programu má i návštěvu jednotky, která radar používá a výrobce Věry, pardubické společnosti ERA. Informují o tom Hospodářské noviny. O zařízení už měla zájem například Čína, ale vláda obchod na nátlak USA nepovolila. Generální štáb české armády uvalil podle listu na informace o návštěvě malajské delegace embargo. Nejvyšší vojenští představitelé Malajsie se v Česku zdrží do neděle. Podle nejmenovaného zdroje z ministerstva obrany mají o Věře perfektní informace, píšou Hospodářské noviny. Radiolokátor Věra dokáže objevit přítomnost cizího radaru a určit jeho typ, aniž je sám odhalen.

---

Každý pátý mladý člověk v Česku je bez práce. Ekonomicky aktivních lidí do 24 let je v tuzemsku 548.000, z toho je víc než 100.000 bez práce. Ve světě je z celkového počtu nezaměstnaných mladých dokonce téměř polovina. Tento poměr se navíc stále zhoršuje. Píše to Mladá fronta Dnes s odvoláním na údaje, které ve čtvrtek zveřejnila Mezinárodní organizace práce. Podle studie ILO je z celkového počtu 186 milionů lidí na světě, kteří jsou bez práce, 47 procent ve věku 15 až 24 let. Dalších zhruba 130 milionů mladých lidí má tak špatně placenou práci, že nejsou schopni uživit sebe a své rodiny a žijí pod hranicí chudoby. Mezi ohrožené skupiny v Česku patří i lidé, kteří o práci přišli a jsou starší 50 let.

---

Po téměř jistém zdražení plynu, které čeká zákazníky na podzim, hrozí zdražení elektřiny. Její ceny na evropské burze stouply proti loňsku o 20 procent a dostaly se tak na historické maximum. Cena na burze se na ceně pro domácnost podílí z 35 procent a pokud se její vzestup projeví naplno, může českým domácnostem elektřina podražit na podzim až o sedm procent. Píšou to Lidové noviny. Podle mluvčího elektrárenské společnosti ČEZ Ladislava Kříže je pravděpodobné, že cena elektřiny pro příští rok vzroste. ČEZ však zatím nedokáže odhadnout, jak na ceny pro koncového zákazníka vývoj konkrétně dopadne.

---

Dvě třetiny Čechů, kteří si platí měsíční paušál za telekomunikační služby, si předplácejí volné minuty, aniž je ve skutečnosti provolají. Nejsou tím však ve srovnání se světem nijak výjimeční. Například podle studie agentury TNS Telecoms mezi americkými domácnostmi zůstává celkem 78 procent volných minut zaplacených operátorům nevyužito. Píše to Mladá fronta Dnes. Čeští operátoři o počtu neprovolaných, ale zaplacených minut zdarma mlčí. Přiznávají však, že takových lidí je řada. Lépe na tom nejsou ani domácnosti s pevnou linkou. Lidé se začali víc zajímat o své účty v okamžiku, kdy se zvýšila daň z přidané hodnoty. Podle tvrzení telekomunikačních firem se přehled lidí začíná zlepšovat a počet lidí, kteří zbytečně přeplácejí svého operátora, mírně klesá.

---

Snaha německé strany propojit silnicí první třídy Karlovarský kraj se sousedním Saskem má řadu odpůrců. Proti stavbě se kromě českých a německých ekologů staví i krajští zastupitelé. Jak píše Mladá fronta Dnes, silnici první třídy určenou i pro kamionovou dopravu chtěli původně Němci vést přes vrcholové partie Krušných hor. Druhá varianta předpokládala výstavbu komunikací přes nedotčenou, státem chráněnou krajinu v oblasti Jelení. Němci chtějí ulevit Chemnitzu a Drážďanům a rozptýlit kamionovou dopravu na více přechodů.

---

Před dvěma lety se některé české řeky podobaly spíše špinavým stokám. Jak píší Lidové noviny, během povodní v nich plavala mrtvá zvířata nebo velké kusy kmenů. Na kalných tocích byly často vidět i olejové skvrny. Dnes už podle odborníků v podstatně nejde na kvalitě říční vody poznat, že k nějakým povodním v Čechách došlo. Sledování potvrdilo, že za tři nebo čtyři měsíce po povodních se všechno vrátilo plus minus do normálu, uvedl vedoucí laboratoří Povodí Vltavy Karel Forejt. On a jeho podřízení kontrolují pravidelně čistotu řeky po celém jejím toku. Na lepší kvalitu vody mají vliv i další faktory. Vyčistila se vodní koryta va řada čističek byla kompletně opravena a vybavena novými přístroji.

---

Cisternu s vodou musí jednou týdně dovážet vodárenská společnost do Kamenice u Dobrého na Rychnovsku, jen několik hodin denně teče pitná voda z kohoutků obyvatel Drahorazi na Jičínsku. Důvodem nedostatku pitné vody v těchto obcích je dlouhotrvající sucho, informuje Mladá fronta Dnes. "Do Kamenice nyní vozíme 15 až 20 kubíků pitné vody, protože jim nestačí vlastní vodní zdroj. Běžně jim teče ze zdroje půl litru vody za vteřinu, teď je to decilitr," řekl listu Jiří Zeman, náměstek ředitele společnosti, která na Rychnovsku zajišťuje dodávky vody. Odborníci se ale shodují, že situace s pitnou vodou je lepší než loni. Dlouhá sucha se ale v letošním roce projevila na množství vody v řekách, například hladina Cidliny u Nového Bydžova je na devíti centimetrech, roční průměr přitom přesahuje půl metru.

---

V republice vůbec první a ojedinělý projekt probíhá nyní u obce Krásná v Beskydech. Spolu s třiceti romskými dětmi z Ostravy jsou na dětském táboře i policejní instruktoři. Jde o to, aby romská komunita zjitila, že policisté nejsou proti Romům, že jsou to také normální lidi, říká o projektu Kumar Vishawanathan, muž, který již léta pomáhá ostravským Romům. Jak uvedl pro Lidové noviny, mezi Romy vládne k policii zbytečná nedůvěra. Hodně policistů zase vidí v každém Romovi podezřelého nebo rovnou pachatele. Severomoravská policie nyní vymyslela akci s názvem Společný svět. Snahou je alespoň se pokusit vzájemnou nedůvěru co možná nejvíce otupit. Na projekt dostali od ministerstva vnitra přes tři sta tisíc korun.