Přehled tisku

Přehled tisku

Zatímco se politici bezradně dohadují, co s romskou otázkou v Česku, chopila se jí úctyhodná instituce: Akademie věd, píše Mladá fronta Dnes. Přední čeští vědci jezdí už asi rok za Romy a hovoří s nimi o vesmíru, genetice, historii či medicíně. A vždy s překvapivě velkým ohlasem. Přesvědčil se o tom už astronom Jiří Grygar, šéf Ústavu molekulární genetiky Václav Pačes i předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová. Nejlepší vždy je, když na přednášky přijde nejen zvědavá mládež, ale i jejich rodiče. Ti je pak v jejich zájmu o studium leckdy i podporují. Na putovních populárně-vědeckých přednáškách bývá vždy nabito. Péče Akademie věd o talentované Romy vyústila v pozoruhodný projekt, ve kterém vědci představují výsledky svého bádání této české menšině. Na mezinárodním kongresu ve Stockholmu o něm bude za pár týdnů hovořit - anglicky - i Rom Martin Cichý: vyučený zedník, posléze maturant a nyní magistr stavební historie, dodává Mladá fronta Dnes.

---

Vedoucí Úřadu vlády Pavel Přibyl, foto: ČTK

Noviny opět komentují i komunistickou minulost šéfa Úřadu vlády Pavla Přibyla. V úterý proti jeho působení na tomto významném postu protestovalo několik set demonstrantů. Požadovali, aby předseda vlády Přibyla odvolal. Premiér Stanislav Gross jim slíbil, že tak učiní, pokud se prokáže, že Přibyl či jeho rota v roce 1989 někomu fyzicky ublížili. Zaměstnat někoho s minulostí jakou má Pavel Přibyl na tak významném postu je podle Mladé fronty Dnes "nejen nepřípustné, ale i nevkusné a vůči mnohým urážlivé". Podle listu Gross nemá jinou "rozumnou možnost než se Pavla Přibyla zbavit". A stejný osud by měl podle komentátorů potkat i Pavla Teličku, který za komunistické éry sloužil na ministerstvu zahraničí. Rozhořčení veřejnosti nad působením Přibyla na Úřadu vlády může být pro společnost pozitivní, pokračuje Mladá fronta Dnes. Může být signálem k "odmítnutí komunistických kariéristů ve vysokých státních funkcích obecně".

Lidové noviny se zastavují u odhodlání premiéra Stanislava Grosse propustit šéfa Úřadu vlády Pavla Přibyla. Tato vůle se však nenaplní, míní list. Důkazů, že Přibyl aktivně zasahoval na protikomunistické demonstraci, je málo. "Vyšetřování s největší pravděpodobností vyšumí do ztracena. Pan Gross tak získá alibi," píše list. Podle autora komentáře Gross "uvažuje úplně stejně účelově mocensky jako jeho dávný předchůdce ve funkci Klement Gottwald", uvádí Lidové noviny.

---

Části pražské židovské obce se nelíbí poměry v obci. Pokud nebude jiné cesty, chtějí nespokojení členové odvolat předsedu obce Tomáše Jelínka a navrhnout předčasné volby. Nespokojenost s poměry v pražské židovské obci vyjádřilo v písemném prohlášení asi padesát jejích členů. Jelínek se odvolání neobává, píšou Hospodářské noviny. Podle Jelínka by pro svolání mimořádného shromáždění obce museli signatáři prohlášení získat 200 podpisů. Svolat shromáždění však zamýšlí i on. Členové nespokojení se situací v obci hodlají uvnitř pražské židovské komunity založit názorovou platformu nazvanou Obec pro všechny. Jejím cílem není odvolání Jelínka, ale podávání informací těm, kteří mají zájem se podílet na řešení sporů v obci. Kritikům Jelínka vadí zejména styl, jakým upevňuje svou pozici v obci.

---

Armáda začala vyzývat mladé lidi, aby se přihlásili do jejích řad. Jak však píší Lidové noviny, svým nejnovějším spotem porušila zákon. Reklama srovnává armádu s olympijským týmem. Jenomže použití olympijské symboliky je chráněno zákonem. Její užití je možné pouze na základě předchozího písemného zmocnění, které uděluje Český olympijský výbor. Toto oprávnění armáda nemá, přiznal mluvčí ministerstva obrany Ladislav Šticha. Zároveň potvrdil, že kampaň zadával odbor náboru nováčků a zřejmě podcenil odborné znalosti a nedocenil zákoutí všech zákonů.

---

Miliardové škody napáchala předloňská srpnová povodeň na Berounsku, Příbramsku a především na Mělnicku, připomínají Deníky Bohemia. Ačkoliv psychika obyvatel postižených oblastí se hojí dodnes, většina následků ničivého živlu je už minulostí. Například návštěvníci obce Karlštejn dnes po povodni nenajdou ani stopu. Podařilo se opravit a do života vrátit mateřskou školku, kemp, parkoviště a prvního září otevřou i nové zdravotní středisko. V Klích na Mělnicku, kde po záplavách spadlo 60 domů a dalších 150 jich bylo vytopeno, postavili s pomocí státu 20 dvojdomků. Obec se může pochlubit opravenými silnicemi. Změnou k lepšímu prošly i Zálezlice, kde muselo být zbořeno také 60 domů a dalších asi 50 hospodářských stavení, dodávají Deníky Bohemia.

---

Jméno bývalého šéfa České konsolidační agentury Pavla Řežábka se objevuje mezi těmi, o kterých se hovoří jako o vážných kandidátech do bankovní rady České národní banky. Jak uvádí deník Právo, v únoru 2005 končí mandát čtyřem jejím členům a prezident Václav Klaus naznačil, že chystá významnou obměnu tohoto orgánu. Řežábek odešel na základě vlastního rozhodnutí z agentury letos na jaře. Od té doby se věnuje především studiu a potvrdil, že kromě jiného studuje i měnovou politiku.

---

Banky už připravují plány na to, jak se zapojit do nového vládního hitu, novomanželských půjček. Politici uvažují o tom, že se stát mladým lidem za úvěry zaručí, což by byla ve finančních službách novinka. Banky v takovém případě slibují, že sleví ze svých nároků a půjčí peníze více lidem za nižší úrok. Jak píše Mladá fronta Dnes, bankám by odpadla starost s těmi, kteří své dluhy neplatí. "Státní garance by pokryla riziko spojené s úvěrem a okruh žadatelů by se tak mohl rozšířit," řekl místopředseda představenstva České spořitelny Dušan Baran. Garance úvěrů sice v první chvíli vládu nic nestojí, ale jakmile by lidé přestali půjčky splácet, musela by za ně platit vláda ze státního rozpočtu. Pokud budou novomanželské půjčky poskytovat banky, pak na nich jako u normálních úvěrů zůstane poslední slovo, komu půjčí a komu nikoli.

---

Na českém trhu podnikají necelé tři tisíce realitních firem, uvádějí Hospodářské noviny s tím, že do konce roku jich ale podle odhadů samotných makléřů zavře kancelář několik desítek. Důvodem k zániku firem je klesající poptávka po nemovitostech, která stojí proti vysokému počtu realitních firem. Největší množství z nich zřejmě skončí s podnikáním v Praze, kde je jejich koncentrace nejvyšší. Ve srovnání s Německem nebo Spojenými státy je u nás podle Asociace realitních kanceláří v přepočtu na jednoho obyvatele počet realitních kanceláří až pětinásobný. A poptávka po nemovitostech se v posledních třech měsících prudce snížila. Stagnuje i zájem po volných pozemcích, určených pro stavbu obchodních center, administrativních budov a logistických parků, píší Hospodářské noviny.

---

I když léto většinou výrobci i prodejci televizí považují za slabé období, na letošní prázdniny a téměř celý letošní rok budou dlouho vzpomínat, konstatuje Mladá fronta Dnes. Po jarní hokejové a fotbalové euforii žene zájemce o novou televizi do obchodů také olympiáda. Hodně lidí, kteří váhali, přesvědčily zase o něco nižší ceny přístrojů s velkou obrazovkou. Pokles cen velkoplošných televizí v kombinaci s několika atraktivními sportovními událostmi byl dokonalou zbraní na náladu zákazníků v celé Evropě. Prodejci i výrobci se shodují na tom, že letošní rok je zlomový také pro televizory nové generace - ploché s velkými obrazovkami, buď plazmové, nebo ty, které využívají technologii LCD tekutých krystalů.

---

Místo tragické autohavárie trenéra národního hokejového týmu Ivana Hlinky, Foto: ČTK

Poslední rozloučení s tragicky zesnulým Ivanem Hlinkou se uskuteční v úterý 24. srpna odpoledne na pražském Žofíně. Jak píše deník Sport, vedení svazu momentálně zvažuje, jakým způsobem uctí památku svého trenéra čeští hokejisté, kteří v pondělí nastoupí v přípravném utkání před Světovým pohárem v Praze proti Finsku. V úvahu přichází například to, že zápas odehrají s černými páskami na rukávech, možné je i nažehlení Hlinkova oblíbeného čísla (21 nebo 14) na dresy všech hokejistů. Svaz by také rád uvedl na obří kostce portrét mapující Hlinkovu jedinečnou kariéru hráče i trenéra.

Řidič František Veleta, který se svou avií v pondělí naboural do vozu Ivana Hlinky, možná mohl tragické nehodě zabránit. Před srážkou si údajně všiml, že ho zlobí brzdy, píše Mladá fronta Dnes. Svému smrtelnému zranění však mohl možná zabránit i Hlinka, podle některých informací totiž nebyl připoutaný, napsaly Lidové noviny. "Těsně před srážkou mi vběhl do cesty pes nebo zajíc. Začal jsem brzdit, auto najednou nešlo ovládnout a šlo do protisměru. V tu chvíli jsem jel pomalu, protože se mi už předtím při brzdění celé auto klepalo," řekl Mladé frontě Dnes Veleta. Po zjištění možné závady nezastavil údajně proto, protože mu do Karlovarské prádelny, pro kterou jezdí, zbývalo sotva pět minut. Havarovaná avia byla stará tři roky, na poslední technické kontrole byla před dvěma měsíci a prošla bez závad, řekl tisku jednatel prádelny Pavel Žemlička. Také řidič podle něj absolvoval v řádném termínu zákonné proškolení. Před nehodou jel Veleta údajně pouze rychlostí kolem 65 kilometrů za hodinu a po nárazu si prakticky nic nepamatuje. Jen ránu. "S kým jsem se srazil, jsem se dozvěděl až v nemocnici. Je mi to všechno hrozně líto," dodal Veleta. Proč trenér hokejové reprezentace Ivan Hlinka zemřel, budou vyšetřovatelé pondělní tragické nehody vědět s jistotou až za dva týdny. Tehdy znalec dokončí expertízu nákladní Avie, která Hlinkův Superb smetla z vozovky.