První den nového školního roku se odráží ve zpravodajství a komentářích čtvrtečních českých deníků. Mladá fronta Dnes navíc připomíná výhrůžku bombovým útokem, který by mohl hrozit pražským školám. Deník Právo se mimo jiné zamýšlí nad úlohou expremiéra Vladimíra Špidly jako evropského komisaře.
Nejen usměvavou učitelku a hezké známky přejí prvňáčkům, kterých ve středu přišlo poprvé do školy devadesát tisíc, Hospodářské noviny. Především však jim přejí to, aby s nimi po dobu, po kterou je bude mít školství "ve své moci", bylo zacházeno jako s plnohodnotnými lidmi. Tedy nikoli jako s živým inventářem školy, jehož jediným právem je poslouchat příkazy. "Přejme jim, aby v nich učitelé rozvinuli to nejcennější, co člověk má - schopnost samostatného myšlení. Aby je, místo tupého opakování dat, vedli k diskusi a vytváření vlastního názoru, aby u nich pěstovali dovednost veřejného projevu a aby respektovali jejich osobnost," píše komentátor. Přeje školákům také to, aby si rozsah změn ve společnosti i v okolním světě uvědomili lidé, kteří rozhodují o tom, jaké má být školství v budoucnu. Aby nekladli překážky těm ředitelům a učitelům, kteří učební plány berou jen jako východisko práce a kteří se v zájmu žáků snaží oddělit od průměru, zdůrazňují Hospodářské noviny.
Komentátor Mladé fronty Dnes se zamýšlí nad tím, co s anonymním terorem. Činí tak v souvislosti s vyhrůžkou bombového útoku proti pražským základním školám, kterou její autor pod pseudonymem zaslal e-mailovou poštou. Většina anonymních výhrůžek se nikdy nesplní. Ale byl tu i muž, který z nenávisti ke světu pokládal na koleje i jinam skutečné pekelné stroje, poznamenává komentátor. Anonymní vyděrači jsou podle něj jako teroristé, útočí na slabá místa západní společnosti. Na slabá místa, která vlastně nejsou slabá, protože je společnost nemůže nemít, když považuje lidský život za nejvyšší hodnotu, pokračuje autor. Domnívá se, že počet anonymních výhrůžek by snížil zákon o trestu smrti pro jejich šiřitele, ale "humanistický Západ k něčemu takovému nikdy nepřikročí". Nezbývá tedy než potisící vyhlásit poplach. Policie musí brát nebezpečí vážně a veřejnost musí doufat, že pachatel bude chycen a potrestán, dodává komentář Mladé fronty Dnes.
Irák, foto: ČTK
Terčem střelby neznámých ozbrojenců v Bagdádu se stal ve středu automobil českého velvyslance v Iráku Martina Klepetka. Ve voze zasaženém nejméně třiceti kulkami byli dva členové diplomatovy ochranky. Informuje o tom deník Právo. "K útoku došlo dnes ráno, auto bylo přepadeno na silnici. Nikomu se ale i přes vážnost útoku nic nestalo, auto to vydrželo," potvrdil ve středu Právu incident Klepetko, který je v těchto dnech na poradě velvyslanců v Praze. Terénní Toyota Land Cruiser, vybavená pancířem a neprůstřelnými skly, v době útoku pohybovala poblíž Klepetkovy rezidence v luxusní čtvrti Mansúr. Vůz nebyl opatřen vlaječkou ani jinými symboly a Klepetko nevyloučil, že šlo o útok na domnělé příslušníky bohaté vrstvy nebo cizince jako takové. Deník Právo píše, že nejmenovaný vysoký diplomatický zdroj v Praze se ale kloní k teorii, že podle dosavadních poznatků extremisté věděli, na koho střílejí. Klepetko uvedl, že "takovýto cílený útok" za rok působení v bagdádské misi nezažil. Toto podle něj byl "závažný incident a velmi závažný útok". Velvyslanec připomněl, že pro misi platí přísná bezpečnostní opatření a že po středečním útoku podle něj připadá v úvahu například přestěhování velvyslancovy rezidence. "Jestliže už tady o nás vědí a počíhali si na nás, asi by nebylo moudré tento objekt dál používat," řekl listu ke svému současnému bydlišti, které je jen několik set metrů od ambasády.
Expremiér Vladimír Špidla, který má od listopadu začít pracovat jako komisař v evropské exekutivě, buduje nyní svůj nový tým, připomínají Lidové noviny. Dodávají, že na Špidlovi bude záležet to, jak domácí povědomí o roku eurokomisaře promění či spíše vytvoří. Ještě důležitější však je to, jak bude Brusel skrze Špidlu vnímat Česko, uvažuje komentátor. Poznamenává, že českou politiku opouští budoucí eurokomisař s pověstí muže, který "to myslel dobře", byť jeho trafikantská ochota z tohoto mýtu hodně ukrojila. Špidla ovšem nebyl jen tichým pracantem a nepochopeným vizionářem. Do české politiky se coby poslanec zapsal radikálními levicovými nápady, jako premiér trpěl těžko vysvětlitelnou obsesí pro tajné služby a především měl prakticky nulové manažřerské vlastnosti, hodnotí komentátor. Domnívá se, že "skutečný" Špidla bude možná pro mnohé v Bruselu překvapením.
Změnit stavební spořitelnu během povinné doby spoření by podle ministerstva financí mohlo být možné od roku 2006. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to řekl náměstek ministra financí Tomáš Prouza. Návrh úpravy zákona o stavebním spoření chce ministerstvo připravit do konce letošního roku, aby jej mohlo počátkem příštího roku předložit vládě. Přejít ke konkurenční stavební spořitelně bez ztráty nároku na státní dotaci bude zřejmě povoleno jen jednou ročně. "Vhodné by to například bylo ke konci roku, aby se vyplácení státní podpory nezkomplikovalo," uvedl Prouza. Ministerstvo ale o změně zákona teprve uvažuje a zpracovává analýzu, která by mohla být hotová do dvou měsíců. Prouza zmínil, že rezort se chce podívat i na to, zda by spořitelny mohly kromě půjček na bydlení dávat i jiné typy úvěrů. Spořitelny by podle něj mohly velké množství vkladů klientů využít například na spotřebitelských půjčkách. "Samozřejmě za jiných podmínek než úvěry na bydlení," dodal Prouza v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Do domácích schránek loni dorazilo 2,9 miliardy reklamních nabídek, což je téměř o čtvrtinu více než před rokem. Píše to Mladá fronta Dnes. Každý člověk v Česku tak dostal za rok do schránky 300 letáků. Jde zejména o reklamy obchodních řetězců, které tvoří až dvě třetiny. O zbytek se dělí bezplatné časopisy a nabídky cestovních kanceláří, řekl listu Tomáš Hájek z Asociace direct marketingu a zásilkového obchodu. Letáky jsou u firem oblíbené, uvádí deník. Podle průzkumu Incoma Research podle nich nakupuje třeba v hypermarketech čtvrtina až třetina lidí. V tuzemsku se o roznášení letáků dělí téměř rovným dílem dvě firmy - Česká pošta a Agentura pro distribuci a marketing (ADM). Obě hlásí za loňský rok velké nárůsty, pošťáci o 28 procent a jejich konkurence o 44 procent. Více objednávek od firem čekají i letos. S taškami naplněnými reklamními nabídkami putuje po domech pro ADM 6000 lidí, pošťáků je ještě více, poznamenává Mladá fronta Dnes. Na letáky ročně padne zhruba 20.000 tun papíru. "Na jednu tunu papíru padne až 17 stromů," cituje deník Milana Havla z ekologického sdružení Arnika. Ročně by šlo o více než 300.000 stromů. Některé letáky však jsou z recyklovaného papíru. Proti narůstajícímu množství nabídek se mohou lidé bránit tím, že si na schránku dají nálepku, že si reklamu nepřejí. Pokud i přesto příval letáků neustane, může si člověk stěžovat na živnostenském úřadu v daném kraji. Porušení zákona se však těžko dokazuje, píše Mladá fronta Dnes.
Kateřina Neumannová s dcerou Lucií, foto: ČTK
Nejlepší česká lyžařka Kateřina Neumannová si za vyčištění zubů před kamerou vydělala přes milion korun, píše Mladá fronta Dnes. Neumannová je hlavní hvězdou nové televizní reklamní kampaně na zubní pasty značky Odol, které vyrábí ústecká Setuza. "Reklamní kampaň na naše pasty poběží celé září a říjen v televizích Nova a Prima. Stála celkem 20 milionů korun," řekla listu mluvčí Setuzy Marie Logrová. Pro Setuzu je to historicky první televizní reklama. Hlavním reklamním partnerem Neumannové je Český Telecom, který jí platí asi pět milionů ročně, dodává Mladá fronta Dnes.
