Přehled tisku
Páteční české noviny si všímají hlavně smrti vůdce Palestinců Jásira Arafata. Tisk se zamýšlí například nad Arafatovými životními osudy, jeho snahou zničit Izrael či nad jeho postavením v rámci palestinského národa. Připomínají jeho zásluhy o krátký pokus o mír na Blízkém východě i jeho teroristické kořeny.
Důležitější než smrt Arafata je to, co po ní bude následovat, míní Mladá fronta Dnes. Palestinci osiřeli a budou si muset nanovo zodpovědět základní otázku: Chceme dva státy, náš a izraelský? - uvažuje komentátor. Při zodpovězení této otázky hodně napoví už jmenování Arafatova nástupce. Nový palestinský vůdce bude muset především získat autoritu a důvěru u svého lidu a být připraven k velkému kompromisu s Izraelci. Nová situace dodává optimistům křídla. Ale zkušenost učí, že Blízký východ je pohřebištěm zklamaných nadějí, varuje Mladá fronta Dnes.
Pro Hospodářské noviny je situace po smrti Arafata charakteristická především nejistotou. "Po Arafatovi jen otázky," zní titulek jejich komentáře. Jásir Arafat udělal z palestinského problému trvalé téma světové politiky. Všechna další hodnocení jeho osobnosti jsou už přinejmenším rozporná, glosuje list Arafatův životní boj.
"Dubčekova role v událostech posledních několika dnů zůstává nejasná. Přestože udržuje kontakty s nově založeným Občanským fórem a jeho slovenským protějškem Veřejnost proti násilí, do Prahy doposud nepřijel, aby tam vystoupil na veřejných shromážděních, i když ho Občanské fórum pozvalo s tím, že je tu kdykoli vítán." Takto se podle Lidových novin na události podzimu 1989 dívala americká ambasáda. Těžila také ze zpráv, které jí poskytovali informátoři, například kdosi z Obrody. Ten "sdělil, že Dubček by mohl být, pokud jde o jeho budoucnost, v kontaktu s bývalým předsedou vlády Štrougalem..." Depeše podepsané tehdejší velvyslankyní Shirley Temple-Blackovou předpovídaly i politickou budoucnost Václava Havla: "Slíbil, že jakmile se uskuteční svobodné volby, podá demisi. Jeho cílem je, jak říká, vrátit se ke psaní a k divadlu. Avšak to, jak hladce vstoupil do politického života, nás vede k domněnce, že by v prezidentské funkci mohl najít zalíbení, takže by pak pro něj bylo těžké z ní odejít." Knižní soubor amerických depeší v pátek vydala Knihovna Václava Havla v dvojjazyčné edici, uvádějí Lidové noviny.
Vám je do toho prd, odpověděl pravděpodobný budoucí premiér Mirek Topolánek redaktorovi Hospodářských novin na otázku o letácích kandidáta ODS Jana Malypetra, které těsně před druhým kolem senátních voleb pomlouvaly jeho konkurenta Jaromíra Štětinu. Hodně mne to znervóznilo, píše v listu Martin Denemark. A nejen proto, že Štětina je mimořádný, statečný člověk, který si za svými názory může čestně stát. Slovník, který Topolánek použil, přitom není příliš podstatný. Obhrouble mluvícího člověka jsme už premiérem měli, takže nás jen tak něco nepřekvapí. A pokud Topolánek ještě vulgárněji mluví při telefonátech s asistentem, je to jeho soukromý problém. Nesrovnatelně závažnější je způsob, jakým se Topolánek vůči nečisté akci zachoval. K tomu je třeba dodat, že Malypetr odmítl výzvy, aby se se Štětinou osobně střetl nejdříve v televizní a poté v rozhlasové debatě. Zjevně tedy dává přednost letákům... A zatímco lidé Štětinovi nosili letáky, které se už mezi ně dostaly, Malypetr a představitelé ODS se vymlouvali, že jde jen o nátisky. V takové chvíli má předseda přebírat odpovědnost a omlouvat se za hlupáky, místo toho však vzkazuje, že je nám do toho prd. Znovu se ukazuje, jak moc by české politice prospělo, kdyby (nejen) v Senátu bylo - místo stranické šedi - víc osobností. Přitom osobnosti dokázala do voleb nominovat i ODS, takže si celkové vítězství nepochybně plným právem zaslouží. O to víc však mrzí, když se špiní tak nedůstojnou akcí, jako byla ta s letákem pomlouvajícím Jaromíra Štětinu, uzavírá Martin Denemark v Hospodářských novinách.
Česká republika zřejmě zruší asi dvacet svých ambasád a konzulátů. Důvodem jsou škrty v rozpočtu ministerstva zahraničních věcí na příští rok. Ministerstvo už připravilo seznam zastupitelských úřadů, které by mohly zaniknout. Bližší informace však tají, budou však mezi nimi zřejmě také některé generální konzuláty v Evropě, píše Mladá fronta Dnes. "Vláda nám neplánovaně snížila rozpočet na příští rok o dalších 234 milionů korun. Proto bude nutné začít s uzavíráním některých úřadů neprodleně,"řekl listu mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář. Opozice s vynuceným rušením ambasád souhlasí. "Nemyslím si, že (zastupitelské úřady) musí být v tolika odlehlých místech," vyjádřil se v Mladé frontě Dnes stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil. Peníze na diplomacii budou klesat i nadále. Navíc by každý rok mělo ministerstvo zahraničí opustit padesát zaměstnanců, píše deník a dodává, že kvůli úsporám by mohla být odložena také rekonstrukce úřadů v Londýně a Washingtonu. Česko má nyní po světě 120 zastupitelských úřadů. Rušení některých z nich bude pro české turisty znamenat především nutnost cestovat na vzdálenější zastupitelství. Díky členství v Evropské unii se však mohou lidé v případě potřeby obracet také na konzulát některé ze členských zemí unie, napsala Mladá fronta Dnes.
