Přehled tisku

Výběr kandidátů na ústavní soudce, krach vládní novely, jež chtěla zrušit doživotní imunitu zákonodárců, či situace v ČSSD patří mezi témata pátečních českých novin. Hospodářské noviny přinášejí rozhovor s premiérem Stanislavem Grossem.

Lidové noviny se pozastavují nad zamítavým stanoviskem Senátu vůči nominaci státní zástupkyně Jaroslavy Novotné, kterou prezident Václav Klaus navrhl na ústavní soudkyni. Deník píše, že doplnění dvou chybějících ústavních soudců nebude pro Klause jednoduché. Od "nejnovější verze Senátu" s dominancí ODS sice mohl leckdo očekávat, že bude prezidentovy návrhy projednávat vstřícně a hladce. Jenže senátoři, občanskodemokratičtí zvlášť, nejsou žádní nekomunisté jako Václav Klaus. Spíš bychom je mohli označit za antikomunisty, i když se to prezidentovi nebude líbit, poznamenává deník. ODS podle něj na Pražský hrad zkrátka vzkázala, aby jí neposílal komunistické kádry. Afinitu Václava Klause k lidem určitého typu nikdo měnit nemůže a nechce, bohatě postačí, když nebudou navrhováni do Ústavního soudu. Naštěstí máme jistotu - Senát s dominancí pravice měkčí nebude, věří Lidové noviny.

---

Foto: ČTK

Mladá fronta Dnes se v poznámce vrací k neúspěchu vládní novely, která měla zrušit doživotní imunitu poslanců a senátorů. Sněmovna ji ve středu neschválila, mezi důvody patřily nespokojenost s úpravami imunity a navrženým rozšířením pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Mor, neštovice, svrab a nepřízeň voličů, nic z toho nevadí - naši ctihodní zákonodárci si uchovali mimořádnou imunitu. Pánbůh nám je ve zdraví zachovej!, neskrývá rozhořčení deník. Podotýká, že většina poslanců zřejmě stále cítí potřebu být chráněna před padoušskými policisty, státními zástupci a šikanujícími soudy až do konce svého pozemského žití - jinak ztrácejí jistotu, že chrabrý boj za blaho lidu dokončí. Deník připomíná, že po letošních volbách, k nimž nepřišly více než dvě třetiny voličů, politická ústa perlila slogany o "občanech, jimž je třeba vrátit důvěru v politiky a politiku". Obratem si ctihodní zvýšili platy, poté si ponechali i silný ochranný štít před případnou šikanou státní moci, dodává list. Obyčejnému člověku se pak podle něj dost špatně poslouchají řeči o ekonomické nutnosti reforem penzí, zdravotnictví, zmrazení dávek, vidí-li své politiky snídat stříbrným příborem. O to snáz je pak hází do jednoho pytle a nevolí, konstatuje list.

---

Komentář deníku Právo poznamenává, že o příčinách krize sociální demokracie se napsalo snad už všechno. "Příčina příčin" nynějšího rozvalu ČSSD je však neexistence alespoň jediné osobnosti, míní list. Sedmdesát poslanců ČSSD známe. Kolik ale politiků? Kolik z té sedmdesátky známe?, ptá se autor glosy. Jednu hrstku prozemanovských kverulantů a druhou hrstku, která se jako apoštolové na orloji střídá v televizi, dodává deník Právo.

---

Stanislav Gross

Hospodářské noviny přinášejí rozhovor s premiérem Grossem. Šéf kabinetu v něm mimo jiné uvádí, že nastupovat do funkcí v době, kdy je politická strana v rozkvětu, je daleko jednodušší než přicházet jako krizový manažer a případně hasič požáru. "Bohužel jsem v té druhé funkci," míní premiér. K osudu své vlády poznamenal, že musí politicky zvládnout manévr, který znamená určité přetížení. "Konstrukce buď vydrží, a já jsem o tom přesvědčený, ale může se stát, že nějaké křidélko uletí," uvedl mimo jiné premiér Stanislav Gross v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

---

Poslanci vládní koalice v kuloárech údajně spekulují o tom, že již po svátcích mají nastat změny v Grossově kabinetu. Mezi členy vlády, kterým hrozí odvolání, jsou nejčastěji zmiňováni ministr informatiky Vladimír Mlynář a ministr zemědělství Jaroslav Palas. Informují o tom Lidové noviny. Podle nich by mohlo dojít ke změnám hned po svátcích, tedy ještě před březnovým sjezdem ČSSD. Mezi nejčastěji jmenovanými ministry, kteří by měli vládu opustit, jsou kromě Mlynáře a Palase například také ministryně zdravotnictví Milada Emmerová, ministr dopravy Milan Šimonovský nebo vicepremiér a vyzyvatel Stanislava Grosse v boji o předsednický post v ČSSD Zdeněk Škromach. Ten se podle Lidových novin spekulacím o svém odvolání jen smál. Také ostatní jmenovaní tvrdili, že o případných změnách nic nevědí. To, že by se změny ve vládě měly týkat US-DEU, odmítl i mluvčí předsedy strany Pavla Němce Petr Dimun. "Pokud by mělo k rekonstrukci vlády dojít, týkalo by se to zřejmě slabších článků vládní koalice," řekl listu. Podobně hovoří i mluvčí lidovců Ondřej Jakob. "Nemáme informace o tom, že by se něco takového mělo stát. Každopádně naši tři ministři pracují kvalitně a mají plnou podporu KDU-ČSL." řekl Lidovým novinám Jakob.

---

Unie svobody-DEU chce přilákat voliče slibem, že zaměstnancům sníží daně na polovinu. Píše to deník Právo. Stát potřebuje podle šéfa unionistů Pavla Němce razantní snížení daňové zátěže a odvodů. "Proto jsem již zadal svému poradnímu sboru úkol připravit koncept daňové reformy, která by znamenala poloviční daně z příjmů pro zaměstnance," cituje Právo z dopisu, který Němec rozeslal stranickým kolegům. Stojí v něm mimo jiné, že přišel čas na "churchillovská" řešení. Strana, jejíž preference se v současnosti pohybují okolo jednoho procenta, chce počátkem příštího roku zahájit další kolo kampaně, která jí má vrátit voliče. Podle listu bude mít heslo Výnosy z privatizace pro neziskový sektor a občanskou společnost. Již nyní unie slibuje po republice na billboardech dvojnásobek peněz pro vysoké školství, dodává deník Právo.

---

Zdravotní péče v Česku už dávno není bezplatná, píše Mladá Fronta Dnes. Zatímco se sociální demokraté přou o to, zda si lidé vůbec mají připlatit, pacienti si už dávno zdravotní zákroky kupují. Obcházejí zákon takzvanými sponzorskými dary. Za kratší čekání na operaci zaplatí na ortopedii až deset tisíc korun, za svého porodníka od pěti do deseti tisíc. Pacienti si také připlácejí za šetrné metody, které nehradí zdravotní pojišťovny. Ty mají málo prostředků a šetří, kde se dá. Lidé s cukrovkou se už bouří - za jehly a další pomůcky zaplatí až tisíc pět set korun měsíčně. Napsali proto petici. Podle šéfa lékařské komory Davida Ratha je systém českého zdravotnictví pokrytecký a škodný je na něm pacient. Není totiž jisté, že za své peníze dostane, co očekával, vysvětluje Mladé frontě Dnes David Rath.

---

Foto: ČTK

Po zemětřesení na mediálním trhu, které tento týden způsobil vstup CME do televize Nova, se něco podobného podle všeho chystá i mezi obchodníky s televizními pořady. Největší komerční televize a její staronový investor CME si začali brousit zuby na společnost AQS, která je se 70 procenty nejsilnější hráčem na trhu s televizními obsahem. Píšou to Hospodářské noviny. AQS v současné době nakupuje programy pro Novu, Primu, metropolitní televize TV Praha, TV Hradec Králové a slovenskou TV Joj. A právě společný nákup s Primou se CME podle Hospodářských novin nelíbí. "Nova chce nyní v souvislosti s Primou vystupovat více jako konkurence," cituje deník svůj zdroj. Záměry změnit nákupy pořadů prý potvrdilo i oficiální vedení Novy. "Jednou z možností je případná akvizice společnosti AQS ze strany CME. Tuto příležitost začne CME nyní analyzovat," řekl Hospodářským novinám generální ředitel Novy Petr Dvořák. AQS je nyní pro Novu o to důležitější vzhledem k tomu, že od letošního roku začala pořady Novy nabízet zahraničním firmám. Podle Hospodářských novin v současné době kupříkladu jedná o prodeji seriálu Pojišťovna štěstí a dalších formátů do USA nebo některých středoevropských zemí.